Hlavní obsah

Nobelovu cenu za fyziku získali průkopníci kvantové informatiky

Foto: nobelprize.org

Nobelovu cenu za fyziku získala trojice vědců, kteří přispěli k rozvoji vědění o kvantové mechanice. Zleva: Francouz Alain Aspect, John Clauser z USA a rakouský fyzik Anton Zeilinger.

Reklama

4. 10. 2022 12:00
aktualizováno • 4. 10. 2022 13:37

Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za fyziku trojici vědců ve složení Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger za experimenty s tzv. kvantově provázanými či propletenými částicemi.

Článek

Druhou letošní Nobelovu cenu získali fyzikové Alain Aspect, John Clauser a Anton Zeilinger, kteří podle Nobelova výboru položili základy nové éry kvantových technologií.

Hlavní zjištění, za něž byli vědci oceněni, se týká částic v takzvaně propleteném či provázeném stavu. „To, co se děje jedné z propletených částic, determinuje, co se stane té druhé, a to i když jsou daleko od sebe,“ přibližuje podstatu kvantově provázaných částic Nobelův výbor na oficiálním webu.

Něco takového mimo rámec kvantového světa (tedy mikrosvěta) ale nedává smysl. Vědce proto dlouho trápila otázka, čím je korelace mezi propletenými částicemi způsobena.

Jedním z nich byl i Albert Einstein, který se snažil tento „nesmysl“ vysvětlit teorií skrytých parametrů. Einstein v ní zjednodušeně řečeno říkal, že objekty nacházíme pokaždé v jiném stavu, protože neznáme jeho skryté parametry.

V 60. letech na to navázal John Stewart Bell, který navrhl matematický model, jakým by se měla dát pravost této teorie ověřit. A tím se konečně dostáváme k nobelistům. Právě Alain Aspect a John Clauser totiž sérií praktických experimentů ukázali, že teorie skrytých parametrů neplatí.

Anton Zeilinger pak dokázal mimo jiné lépe popsat fungování kvantového světa a v experimentech se mu dokonce podařilo teleportovat částice.

Cenu za lékařství letos získal švédský evoluční biolog

Prvním letošním laureátem se v pondělí stal Švéd Svante Pääbo. Karolinský institut mu cenu udělil za objevy týkající se vyhynulých předků a příbuzných moderního člověka:

Loni cenu za fyziku dostala trojice vědců Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi za předpověď globální změny klimatu a objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech.

Ceny se tradičně předávají až dva měsíce po vyhlášení 10. prosince na počest zakladatele Alfreda Nobela, který tentýž den v roce 1896 zemřel. Kromě medaile, diplomu a certifikátu je součástí každé ceny i finanční odměna – letos 10 milionů švédských korun (22,5 milionu českých korun).

Ve středu bude nobelovský týden pokračovat vyhlášením ceny za chemii, následovat budou literatura a mír. Jako poslední se každý rok vyhlašuje cena za ekonomii, kterou Královská švédská akademie věd oznámí v pondělí 10. října.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované