Putin řekl Trumpovi podmínku pro mír. Chce území, kde Rusové ani nejsou

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem údajně požadoval, aby Kyjev předal Moskvě plnou kontrolu nad Doněckou oblastí na východě Ukrajiny. Podmínil tím ukončení války na Ukrajině. Americkému deníku The Washington Post (WP) to řekly dva vysoce postavené zdroje obeznámené s obsahem konverzace.

Doněcká oblast, někdejší průmyslové srdce Ukrajiny, je jedním ze čtyř regionů, které Rusko protiprávně anektovalo na podzim roku 2022. Okupanti dodnes nekontrolují celé její území. Rusko se ji pokouší dobýt už jedenáct let, v letech 2014 až 2022 silně podporovalo tamní separatistické jednotky.

Putinův návrh naznačuje, že se nehodlá vzdát svých dřívějších požadavků, kvůli kterým se nepodařilo válku navzdory snahám americké administrativy ukončit, přiznávají představitelé citovaní americkým listem.

Trump se k tomuto požadavku zatím veřejně nevyjádřil. Po páteční schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským doporučil oběma lídrům, aby se prohlásili za vítěze a zastavili válku na současných bojových liniích. To by ale znamenalo, že ukrajinské síly budou nadále kontrolovat část Doněcké oblasti.

Putin podle informací WP během telefonátu naznačil ochotu postoupit části dvou dalších ukrajinských regionů, které Rusko částečně dobylo, a to Záporožské a Chersonské oblasti. Výměnou by chtěl právě celou Doněckou oblast.

Ze zprávy amerického deníku ale není zcela jasné, jak Putin svou nabídku myslel. WP nepíše výslovně o stažení ruských jednotek, a tak nelze vyloučit, že ruský prezident měl na mysli, že se „vzdá“ jen těch částí, které zůstávají pod kontrolou Ukrajiny.

Moskva si totiž dlouhodobě nárokuje celé regiony - jejich připojení si zanesla do ústavy. A už v minulosti se během vyjednávání stalo, že Rusko prezentovalo jako ústupek stažení svých nároků na regiony, které vojensky nedobylo.

Zdroje WP také nezmiňují osud dalších ukrajinských regionů, jejichž části Rusko okupuje. Včetně Krymu nelegálně anektovaného už v roce 2014 a Luhanské oblasti, která má podobnou historii jako Doněcká oblast, s tím rozdílem, že Moskva má v současnosti pod kontrolou takřka celé její území.

Ruské jednotky okupují také menší části čtyř oblastí, na něž Kreml ani oficiálně nevznesl nároky.

Někteří představitelé Bílého domu přesto podle jednoho ze dvou vysokých činitelů citovaných deníkem Putinův návrh považovali za pokrok.

Ukrajinci to pravděpodobně takto nevnímají, uvedl druhý činitel, kterým je vysoký evropský diplomat. „Je to, jako byste jim prodávali vlastní nohu zadarmo,“ dodal.

Ani Bílý dům, ani Kreml na žádost WP o komentář bezprostředně nereagovaly.

Citované zdroje uvedly, že Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff během pátečního jednání tlačil na ukrajinskou delegaci ohledně předání Doněcké oblasti. Zdůrazňoval, že region je převážně ruskojazyčný, což je častý argument Kremlu, který ukrajinští a evropští představitelé vnímají jako vstřícný vůči ruským požadavkům.

Ruština byla mateřským jazykem mnoha Ukrajinců, ale to nutně zároveň neznamenalo mít sympatie k Moskvě. Od anexe Krymu se rychle rozšiřuje užívání ukrajinštiny.

Frontové linie mezi ruskými a ukrajinskými silami se během uplynulého roku pohybují jen velmi pomalu, přičemž žádná strana nezískala výraznou převahu. Rusko velmi pomalým tempem, ale setrvale, dobývá další a další vesnice. V současnosti kontroluje přibližně 20 % ukrajinského území.

Jak připomíná The Washington Post, Witkoff byl hlavním představitelem Bílého domu zodpovědným za organizaci srpnového summitu Putin–Trump v Anchorage. Podle několika evropských činitelů ale právě Witkoffovo špatné pochopení ruských požadavků způsobilo, že na Aljašce nedošlo k pokroku, což tento týden popsal i britský list Financial Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu podpořil Trumpovu výzvu k příměří na současných frontových liniích konfliktu před jednáními o trvalejším ukončení bojů. Zároveň poznamenal, že překážkou může být Putinova neochota.

Ukrajinští činitelé podle WP v soukromí uvádějí, že akceptují, že si Rusko po válce pravděpodobně zachová faktickoku kontrolu nad územím, které obsadilo. Kyjev ale výměnou požaduje po USA a evropských spojencích robustní bezpečnostní garance, které zajistí, že Rusko válku neobnoví.

Trump a Putin se mají někdy v příštích dvou týdnech sejít na další jednání v Budapešti. Americký prezident v pátek na otázku novinářů, zda se Putin snaží získat více času, řekl, že se tím neznepokojuje.

„Celý život mě přehrávali ti nejlepší a vždy jsem vyšel opravdu dobře,“ řekl. Údajně je v pořádku, pokud to chvíli potrvá. „Ale myslím, že v tomhle jsem docela dobrý,“ dodal.