Hlavní obsah

Norsko zvýšilo bojovou pohotovost. Mluví o nejvážnější situaci za desetiletí

Foto: Profimedia.cz, ČTK

Zvýšená bojová pohotovost se prý běžných Norů nijak nedotkne. Snímek je ilustrační.

Reklama

2. 11. 2022 10:10

V Norsku platí od 1. listopadu zvýšená bojová pohotovost. Válka na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě podle vedení země dospěly do fáze, kdy je načase, aby bylo Norsko připraveno na vše.

Článek

Norská armáda v úterý zvýšila – v reakci na ruskou válku na Ukrajině – úroveň vojenské pohotovosti. Znamená to mimo jiné „přesun dalšího personálu pro plnění operačních úkolů či posílení sil rychlé mobilizace“.

Součástí je i rychlejší začlenění nedávno pořízené flotily námořních hlídkových letounů do pravidelného provozu.

Oslo nakupovalo v USA, dodávka prvních pěti kusů strojů P-8 Poseidon pro lovení ponorek za polárním kruhem dorazila loni v říjnu. Už tehdy norská admiralita vysvětlovala nákup rozpínavostí Ruska. Jak tehdy prohlásil generálmajor Odd-Harald Hagen, Rusko „disponuje neuvěřitelně schopnými námořními prostředky“. Přičemž poseidony měly Norsku pomoci vrátit se k „téměř rovnocenné námořní soutěži“.

Ostražité Norsko

Důvodem pro zpřísnění bezpečnostních opatření v Norsku je dle premiéra Jonase Gahra Støreho ruská agrese na Ukrajině a bezpečnostní situace, kterou válka v Evropě způsobila.

„Armáda zvýší svou připravenost v Norsku,“ řekl Støre. „Nacházíme se v nejvážnější bezpečnostně-politické situaci za poslední desetiletí.“

Dodal, že ačkoli Norsku nehrozí žádná přímá hrozba, musí být země, která je členem NATO a sdílí s Ruskem hranici, připravena.

Finsko v reakci na nelegální migraci z Ruska postaví plot

Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu podél části hranice s Ruskem. Helsinky silně znepokojují stále častější případy nelegálního překračování více než 1300 kilometrů dlouhé východní hranice sdílené s Ruskem. Tisíce Rusů prchaly před částečnou mobilizací, kterou Vladimir Putin vyhlásil v reakci na neúspěchy svých vojsk na Ukrajině.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko rozšířilo své válečné akce do dalších zemí. Zvýšené napětí znamená, že jsme více vystaveni hrozbám, zpravodajským informacím a vlivu. Proto je nutné, aby všechny země NATO byly ostražitější, včetně Norska,“ řekl Støre na tiskové konferenci v pondělí odpoledne.

Norská vláda začala s posilováním bezpečnosti už před válkou. V posledních týdnech přibylo hlídek zejména kolem kritické infrastruktury v Severním moři. Kromě toho ji na pevnině chrání Domácí garda, která pomáhá policii.

„Není důvod se domnívat, že by Rusko chtělo napadnout Norsko,“ zdůraznil premiér. „Netřeba se domnívat, že by se Rusko přímo zapojilo do války s Norskem, jen musíme být ostražitější,“ dodal s tím, že neexistují žádné konkrétní incidenty, které by k vyhlášení pohotovosti vedly.

Støre však nepopírá, že je zvýšená bojová pohotovost vážný stav.

Poukázal mimo jiné na nedávné případy zachycení cizích dronů a výbuchy plynovodů v Baltském moři. „Děláme to proto, abychom zajistili, že Norsko bude dobře připraveno a schopno jednat. Naším nejdůležitějším úkolem je zabezpečit Norsko a všechny, kdo zde žijí. Děláme to, co je nezbytné pro zachování bezpečnosti naší země,“ řekl.

Poškození Nord Streamů

Plynovody Nord Stream 1 a 2, které vedou z Ruska do Německa, poničilo koncem září několik explozí. Incidenty se stále vyšetřují a podle dosavadních zjištění nelze vyloučit sabotáž. Švédským novinářům se ve spolupráci s norskými experty podařilo najít a nasnímat poškozený úsek podmořského plynovodu Nord Stream 1.

Běžných Norů se nová opatření prý nijak zásadně nedotknou. „Nemyslím si, že lidé pocítí velké změny ve svém každodenním životě. Jde hlavně o náš vojenský aparát, personál a o to, jak si nastaví další operace,“ řekl Støre norským médiím.

„Bude to vidět na pobřeží a v zařízeních na pevnině, kde je nyní přítomna domobrana. Vojsko můžete vidět také v souvislosti s přesuny a cvičeními. Ale jak jsem řekl, nemyslím si, že to bude příliš viditelný prvek v každodenním životě,“ uzavřel.

Ministr obrany Bjørn Arild Gram doplnil, že zvýšená vojenská připravenost bude zahrnovat opatření týkající se logistiky, zabezpečení komunikací a bezpečnosti vojenských zařízení. Letectvo už zrušilo výcvik svých stíhaček F-35 v USA a raději je ponechalo v Norsku, uvedl náčelník generálního štábu Eirik Kristoffersen. „Očekáváme, že tato situace potrvá nejméně jeden rok,“ řekl.

V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a Západem Norsko navýšilo vojenský rozpočet a zpravodajské akce v severním Norsku, kde sdílí s Ruskem 198 kilometrů dlouhou hranici.

Putinův přítel s dronem

Obavy v posledních týdnech budí četné případy zatčení Rusů, kteří na severu Norska létali s drony a pořizovali nelegální fotografie. Velký rozruch vyvolalo zatčení sedmačtyřicetiletého syna Vladimira Jakunina, bývalého šéfa ruských státních železnic a přítele Vladimira Putina a Miloše Zemana, popsal server Neovlivní.

Andrej Jakunin byl zadržen poté, co úřady zaznamenaly četné přelety dronů nad letišti, vojenskými objekty a dalšími budovami kritické infrastruktury. Soud na něj na žádost policie uvalil dvoutýdenní vazbu, uvedla norská média. Jakuninovi i jeho kolegům policisté zabavili vybavení. Na lodi pak našli Jakuninův ruský pas. Podle jeho právníka má však Jakunin mladší také britský pas a navíc žije v Itálii.

Mohlo by vás zajímat

Vlivný ruský finančník Grigorij Bubnov se před několika lety usadil v České republice, kde spoluvlastní několik firem a získal i české občanství. Jde o muže, který byl podle zjištění Seznam Zpráv spojen s lidmi blízkými známým případům Alexandra Litviněnka či Sergeje Magnitského.

Jakunin starší byl po anexi Krymu zařazen na sankční seznam ruských představitelů a podnikatelů, který sestavilo americké ministerstvo zahraničí.

Sám Andrej Jakunin se na začátku letošního roku dostal na titulní stránky exilových ruských médií, když se rozhodně postavil proti vojenské invazi na Ukrajinu. Dodal, že Vladimira Putina nikdy nevolil.

Jakunin byl zatčen v Hammerfestu, kde se nachází nejsevernější evropský závod na zpracování zkapalněného zemního plynu.

Server The Barents Observer se dostal k Jakuninovým deníkovým zápiskům z plavby po Špicberkách. Jakunin použil dron na samém severu Špicberk při výstupu na vrchol Kvasspiggen.

„Naším plánem bylo vynořit se z úpatí vrcholu, použít dron k fotografování a průzkumu potenciálních tras, a pokud to bude možné, udělat úplný obchvat Kvasspiggenu,“ zapsal si Andrej do svého deníku z 22. srpna. Dále si pochválil počasí a „zázraky čínské techniky“, tedy „perfektně létající dron“.

Podle norské policie hrají obsah jeho zápisků i pořízené snímky důležitou roli při vyšetřování. To si dále převzala norská kontrarozvědka.

„Domnívám se, že pokud budu stíhán, bude to založeno na formalitě, že jsem se narodil v Rusku, i když jsem britský občan a žiji v Itálii,“ uvedl Jakunin prostřednictvím svého právníka.

Norsko, které není členem Evropské unie, ale z větší části se řídí stejnými sankcemi vůči Rusku, odůvodňuje zásah proti provozovatelům dronů pravidlem, jež Rusům a ruským subjektům zakazuje létat nad jeho územím.

Rusové se zájmem o fotografii

Jakunin přitom není jediným člověkem s ruským pasem, kdo v poslední době létal nad severním Norskem s dronem a pořizoval nepovolené fotografie.

Minulý týden norská kontrarozvědka rovněž oznámila zatčení muže, který by mohl být ruským tajným agentem a vysokým důstojníkem vojenské rozvědky GRU.

Špion, nebo profesor?

V Norsku zadrželi údajného ruského agenta. Měl brazilské občanství a pracoval na místní univerzitě. Podle bezpečnostních složek muž představoval „hrozbu pro norské národní zájmy“.

Podle zástupkyně šéfa bezpečnostní služby norské policie Hedvigy Moeové muž pracoval na norské Arctic University v Tromsø jako „brazilský výzkumník“ a bude ze země vyhoštěn, „protože se domníváme, že představuje hrozbu pro národní zájmy“, uvedla.

Správce univerzity Jørgen Fossland v prohlášení napsal, že dotyčný byl na škole „hostujícím přednášejícím“. Muž byl v zemi od roku 2021. Soud prozatím nařídil zadržet muže na dobu čtyř týdnů.

„Norská (policejní) tajná služba (PST) se domnívá, že muž mohl získat kontakty a informace v rámci norské politiky v severním regionu,“ uvedla podle NRK Moeová. „Přestože tyto informace nepředstavují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost království, obáváme se, že by je mohlo Rusko zneužít,“ dodala.

Už dříve v říjnu norská policie zadržela tři muže a jednu ženu, kteří fotografovali zakázané objekty, píše web Rádia Svobodná Evropa. Policie u nich našla „fotografické vybavení a poměrně rozsáhlý obrazový materiál“. Všichni byli již propuštěni na svobodu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované