Hlavní obsah

Nová bitva mezi Bruselem a Londýnem. Nejvíc bito bude zase Severní Irsko

Foto: Profimedia.cz

Proti posledním krokům britské vlády se někteří rozhodli protestovat v londýnském Westminsteru.

Reklama

17. 6. 13:45

Spory mezi EU a Británií kvůli severoirskému protokolu mají jednu opomíjenou stranu – Severní Irsko. Britské návrhy na změnu ho přirozeně ovlivní nejvíce. Ohrozit můžou i sestavení regionální vlády, říká SZ politoložka z Belfastu.

Článek

Když Velká Británie opouštěla před více než dvěma lety Evropskou unii, jednu z největších překážek představovala delikátní pozice Severního Irska. Vyjednavači nakonec přišli s řešením: severoirským protokolem. Ten se ale britský kabinet nyní rozhodl citelně předělat.

Legislativní návrh, který před několika dny britská vláda představila, by v praxi porušil pravidla nastavená v brexitové dohodě. Evropská komise proto vůči Spojenému království podnikla ve středu právní kroky. Vyslala tak jasný vzkaz, že si takové jednání evropský blok líbit nenechá.

Obě strany jako kdyby ale zapomínaly na aktéra, kterého se změny i neshody dotknou nejvíce – Severní Irsko, zemi, jež žije od podepsání Velkopáteční dohody v křehkém míru. A brexit její stabilitou pořádně otřásl.

Severoirský protokol

  • Severoirský protokol je součástí rozvodové dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Brexitoví vyjednavači ho představili po létech diplomatických manévrů a jednání jako delikátní řešení zapeklité situace. Tu představovalo dodržení mírové Velkopáteční dohody z roku 1998 a zároveň vytvoření celní hranice mezi Velkou Británií a EU.
  • S odchodem z evropského bloku totiž Britové odešli i z evropského jednotného trhu, různé zboží je tak nyní potřeba podrobit celní kontrole. Vytvořit pevnou hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem bylo právě kvůli Velkopáteční dohodě nemožné, vznikla proto jakási tekutá hranice v Irském moři. Severní Irsko tak de facto zůstává členem jednotného trhu a ke kontrole zboží dochází už po vstupu na jeho území. To aby mohlo pokračovat do Irska – členské země EU.

I přes počáteční karamboly se ale Severnímu Irsku podařilo na situaci, již nastolil protokol, adaptovat. Dokonce nadmíru úspěšně – jak ukázala data britského Národního statistického úřadu, loni ve třetím čtvrtletí zaznamenala země o poznání vyšší ekonomický růst než zbytek Velké Británie.

„Loňské průzkumy veřejného mínění ukázaly na širokou podporu protokolu a jeho implementace – a to i se změnami, které přinesl. Nejde vysloveně o pozitivní reakce na tento nástroj, spíše jeho praktické přijetí. A s tím, jak se severoirské podniky – a ty jsou klíčové, protože jsou jediným aktérem, jemuž veřejnost důvěřuje – na novou situaci adaptovaly, lidé začali přemýšlet o tom, že může být pro Severní Irsko vlastně výhodná. A to i přes prvotní problémy,“ řekla Seznam Zprávám politoložka Lisa Whittenová z Queen's University v Belfastu.

Danajský dar z Londýna

Zavedení protokolu nesl těžce především tábor unionistů, příznivců jednoty s Londýnem, podle kterých tekutá hranice v moři vzdaluje Severní Irsko od zbytku Británie. „Unionisté tvoří v průzkumech o protokolu nesouhlasící menšinu. Hlasitou menšinu,“ podotkla Whittenová. Právě kvůli nim ostatně Londýn se změnami přišel.

Demokratičtí unionisté (DUP), kteří skončili druzí v květnových volbách do Stormontu, severoirské odbody parlamentu, totiž odmítají s vítěznou Sinn Féin sestavit vládu. A to dokud se pravidla severoirského protokolu nezmění.

Britský kabinet proto navrhl například zrušit celní kontroly na některé zboží dovážené do země ze zbytku Spojeného království. Seveoirským podnikům Londýn také slíbil stejné úlevy na daních, jakých využívají firmy ve zbytku Spojeného království. Mezinárodní společenství v čele s Evropskou unií ale na navrhované změny reaguje veskrze negativně.

Nadšení návrh nevyvolal ani v Severním Irsku samotném. S legislativní návrhem nesouhlasí například většina čerstvě zvolených členů Stormontu. „Proti jsou také představitelé Obchodní komory Severního Irska, kteří uvedli, že takhle by se to dělat nemělo. A nelze říci, že by byli proti nějakému uvolnění stávajících poměrů – musí se k němu ale dojít dohodou, ne unilateralismem,“ podotkla politoložka z Queen's University.

Jde o takový danajský dar, k nápravě situace v zemi legislativní návrh příliš nepřispěje. „Krok Londýna unionistické politiky odradí od sestavení vlády, protože pokud by to udělali, podryli by autoritu britského kabinetu. Mezi legislativním návrhem a tím, že tu nefunguje vláda, pak vznikne souvislost,“ předestřela Whittenová a vysvětlila:

„Absence vlády má na zdejší společnost skutečně negativní vliv. Třeba zdravotnický systém je v krizi, byl v ní už dávno před pandemií covidu-19. Je tu potřeba zavést standardní opatření a politiky; čím déle se problémy neřeší, tím hůře se na ně pak – tomu stále neexistujícímu kabinetu – reaguje.“

V současnosti prochází vláda jakousi povolební pauzou. Pokud ji strany nesestaví do podzimu, přijde stěžejní moment – ministr pro Severní Irsko z ústřední britské vlády, nyní Brandon Lewis, bude muset dle zákona vyhlásit další volby.

Lisa Whittenová

Lisa Whittenová je politoložka a výzkumnice z Queen's University v Belfastu. Zabývá se zejména otázkou dopadů brexitu na Severní Irsko a Spojené království. V minulém roce se mimo jiné podílela na výzkumu toho, jak se severoirská veřejnost staví právě k protokolu představeném v brexitové dohodě.

Foto: Ninedtp.ac.uk

Lisa Whittenová.

„Hlasovat by možná přišlo více lidí, výsledek by byl pravděpodobně ale podobný jako v květnu. Možná bychom sledovali nárůst hlasů pro DUP, získali by si zpátky voliče, kteří to předtím hodili radikálnějším, pravicovým unionistickým stranám. Rozhodně by to bylo zajímavé,“ uvedla Lisa Whittenová.

„Zapotřebí je jemnocit“

Samotná implementace navrhovaných změn by pro Severní Irsko představovala pořádný oříšek. Pro severoirské podnikatele jde jen o další nejistotu, o krok, který v nich vyvolává velké obavy, řekla politoložka:

„Pokud by totiž ze dne na den přestaly platit části protokolu podle návrhu britské vlády a podniky nepřešly na nový způsob papírování, čekaly by je potenciálně velké pokuty a postihy z Londýna. A totéž by se dělo i ze strany Evropské unie. Dostávají se tedy do zranitelné pozice.“

Foto: Profimedia.cz

Unionistické (loajalistické) vlajky a nápisy v belfastské čtvrti známé jako Village.

Ačkoliv spory o protokol obecnou tenzi v Severním Irsku spíše zesilují, podle Lisy Whittenové ale situace neznamená, že by se země měla vrátit tam, kde byla před rokem 1998. A to i přes občasné nepokoje, které se (především v Belfastu či Londonderry) tu a tam rozhoří.

„Měli bychom vzít v potaz fakt, že je mezi lidmi spousta hněvu a že čelíme riziku toho, že začne narůstat vliv polovojenských skupin. Zároveň bych byla opatrná s tvrzením, že se blížíme k narušení míru. Ti, kteří by se v dnešní době chtěli vrátit do doby před Velkopáteční dohodou, jsou jasně v menšině. Riziko obnovení konfliktu bych prostě nepodceňovala, ale ani nepřeceňovala. Je ovšem zapotřebí k situaci přistupovat s větším jemnocitem než doposud,“ dodala Lisa Whittenová z belfastské Queen's University.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Severoirský protokol

Doporučované