Článek
Nový generální ředitel British Broadcasting Corporation (BBC) Matt Brittin si nevybral vůbec lehkou práci. Místo úspěšné kariéry v Googlu se v květnu postavil do čela britské ikony médií veřejné služby, která se ale potýká s nemalými problémy. Stojí za to připomenout, proč se vůbec nový šéf BBC vybíral – ten předchozí, Tim Davie, odstoupil po naprosto nezvládnuté kauze montáže řeči Donalda Trumpa před útokem na Kapitol v lednu 2021 a po dalších omylech.
Navíc musí Matt Brittin vyjednat novou takzvanou královskou chartu, která bude od roku 2028 určovat šíři mediální veřejné služby a také, kolik za to Britové zaplatí. A právě kvůli tomu se dostal Brittin do titulků českých médií a byl masivně sdílen českými politiky.
Co řekl? Že televizní poplatky jsou finanční „model včerejška“. To je výrok, který lze samozřejmě skvěle využít v současné vypjaté české debatě o rušení rozhlasových a televizních poplatků a podřazení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet.
Lídr vládního úsilí o zrušení poplatků, místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO), okamžitě sdílel, že i šéf BBC je pro „patřičnou modernizaci“ financování. K tomu se přidal i ten méně významný politik v této věci, ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě), který po spoustě otoček tento měsíc zrovna nejspíše prosazuje rušení poplatků. Prý i šéf BBC otevírá „podobnou debatu“.
Vypadá to tedy skvěle: V opozičním táboře a v obou médiích veřejné služby asi nebude nikdo, kdo by nějak zvlášť zpochybňoval BBC. Vládní politici jsou také nadšeni. Takže máme po Klempířově nezvládnutém AI zákoně, poslaneckém pokusu o vyhladovění obou institucí ještě tento rok, po různých demonstracích a podzimní opoziční hrozbě obstrukcemi nakonec nečekanou shodu? Ne tak rychle.
Více k tématu najdete zde:
Platit spolu s účtem za elektřinu
Než zase jednou vystoupáme na barikády kulturní války, je dobré si připomenout, o co se tu vlastně válčí. Takže se podívejme, co a kdy nový šéf BBC vlastně řekl. Důležité je už to, že šlo o jedno ze slyšení před komisí britské Dolní sněmovny k médiím, která se právě zaobírá novou královskou chartou pro BBC. Zde je tedy už první výrazný rozdíl: BBC příští rok dostane jasné vymezení úkolů i financí na další období. Nikoho – a to ani mezi kritiky BBC, kterých není vůbec málo – by nenapadl navrhovaný český vládní model, že každý rok se bude čekat, zda poslanci opravdu schválí dostatek financí do rozpočtové kapitoly ministerstva kultury pro obě média.
A jak že to tam Brittin řekl v té „podobné debatě“, jako máme prý u nás? „Pokud je 94 procent dospělých každý měsíc v kontaktu s BBC, naznačuje to, že lidé tuto stanici využívají více, než si možná uvědomují, avšak licenční poplatek platí pouze 80 procent domácností. Jako nováček v této oblasti vidím, že BBC uvázla ve včerejším modelu spotřeby – kdy se licenční poplatek platí za lineární televizi a službu iPlayer –, zatímco svět se posunul dál.“
Pro nového šéfa BBC je tedy hlavní argument pokles platby poplatků. To vidíme i v pár dalších zemích. Například ve Finsku bylo právě to důvodem, proč odešli od poplatků (ale rozhodně si nevybrali platbu z rozpočtu závislou na aktuální politické situaci). Jenže Česko mezi takové země nepatří – poplatky nemáme rádi (kdo by také měl), ale platíme je poctivě, v Česku je platební morálka jedna z nejvyšších v Evropě. Takže tento Brittinův argument v Česku neplatí.
A teď to nejlepší: Co tedy Brittin za „patřičnou modernizaci“ financování navrhuje? „Řada evropských zemí přešla na poplatek za domácnost z důvodů, které zmínil předseda v souvislosti se změnou chování. Jak jste řekl, výhodou je, že plošný výběr poplatků může být jednoduchý. V různých zemích se to provádí prostřednictvím účtů za služby. Lze si představit, že k tomu lze využít například širokopásmové připojení, mobilní služby nebo elektřinu. Tím se zajistí plošné pokrytí, což je jedna z věcí, které potřebujeme v zájmu našich diváků.“
Přečtěte si komentář Martina Čabana:
Aha, takže „patřičná modernizace“ je plošný poplatek za domácnost placený s elektřinou. Tedy vše, jenom ne přechod pod státní rozpočet.
Najít to nejlepší pro Česko
Kdo detailně nesleduje tu telenovelu o financování České televize a Českého rozhlasu, může namítnout: O žádném poplatku za domácnost tady nikdy nebyla řeč! Fiala chtěl poplatky, Babiš rozpočet, žádné další alternativy nebyly a nejsou!
To však neplatí, bohužel vypjaté zpolitizování věci vedlo k barikádnickým heslům typu „Financování z rozpočtu vždy znamená konec nezávislosti“ a naopak „Poplatky jsou přežité, všude v Evropě je ruší“. Ani jedno není pravda. Vždy je třeba se podívat, jak co nejvhodněji (a přitom - pokud možno - nejlevněji) zajistit stabilitu, předvídatelnost a přiměřenost financování médií veřejné služby. A to může mít každá země jinak.
S kolegy z dalších vysokých škol jsme před časem porovnali vybrané modely financování médií veřejné služby v Evropě. Jakkoliv pro změnu financování nevidíme silný důvod, nijak nezastíráme, že i poplatkový model má vedle mnoha svých plusů i nějaké minusy – především vysokou administrativní náročnost výběru. Takže pokud už politici opravdu chtějí změnu celkem dobře fungujícího financování, pak nabízíme tři možnosti reformy. A na prvním místě – světe div se – přesně to, co chce šéf BBC: plošný poplatek za domácnost.
Místo nekonečných debat, kdo jak konzumuje či nekonzumuje „koncesi“ a zda rozšíření okruhu poplatníků je či není „daň z internetu“, plošný poplatek je jednoduchý, nemá návaznost na vlastnictví zařízení a dobře funguje v Rakousku, Německu či ve Švýcarsku.
Takže naprostý souhlas s poslancem Nacherem v jeho hodnocení Brittinova vystoupení, že „jde o další argument i pro debatu v české kotlině“. Jde skutečně o další argument, proč v žádném případě v českém kontextu nepřecházet na financování České televize a Českého rozhlasu přes státní rozpočet.
