Hlavní obsah

Írán zruší mravnostní policii. Šátky podrobí revizi

Foto: Profimedia.cz

Íránské veřejnosti se v boji dostává podpory i ze zahraničí. Demonstrace na její podporu proběhly například i ve francouzském Toulouse.

Reklama

4. 12. 2022 10:24
aktualizováno • 4. 12. 2022 11:00

Generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protestů. Íránské úřady mezitím přezkoumávají desítky let starý zákon, který vyžaduje, aby ženy v zemi nosily pokrývky hlavy.

Článek

„Mravnostní policie nemá nic společného s justicí“ a byla zrušena, uvedl v sobotu pozdě večer generální prokurátor Mohammad Džafar Montazeri, kterého citovala tisková agentura ISNA. Jedná se tak o konec hlavní islámské náboženské policie, která v zemi prosazuje islámské předpisy o oblékání a normy chování na veřejnosti.

Zásah íránské mravnostní policie v zemi odstartoval nejnovější vlnu znepokojení , když jeho důsledkem v září zemřela dvaadvacetiletá Mahsá Amíníová. Mladá žena tehdy nedodržela pravidla nošení pokrývky hlavy, a byla tak vzata do vazby. Tam však upadla do kómatu a následně i zemřela.

Napříč zemí se od té doby konají rozsáhlé protesty, kterým se dostává podpory také ze zahraničí. Podle nevládní organizace Iran Human Rights při nich bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 448 lidí a zatčeno jich podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Turka bylo 14 tisíc, včetně dětí.

Reálný počet obětí ovšem zůstává neznámý. Podle nejvyššího bezpečnostního orgánu Íránu totiž při nepokojích přišlo o život jen 200 lidí.

Šátek hidžáb se v Íránu stal pro ženy povinným v dubnu roku 1983, tedy čtyři roky po islámské revoluci, jež svrhla tamní monarchii, kterou podporovaly USA i další západní státy. V zemi, kde konzervativci trvají na tom, aby vše zůstalo při starém, zatímco reformisté chtějí dát prostor individuální volbě, je hidžáb i dnes velmi citlivým tématem.

Íránské úřady - parlament a justice - se nyní chystají dekády starý zákon přezkoumávat a zabývat se otázkou, zda je třeba ho změnit. Pro tamní tiskovou agenturu to v sobotu uvedl generální prokurátor Montazeri. Neupřesnil ovšem, co přesně by oba orgány, které jsou z velké části v rukou konzervativců, mohly v zákoně upravit.

Revizní tým se podle Montazeriho sešel s parlamentní kulturní komisí ve středu „a výsledky uvidíme za týden či dva“. Íránský prezident Ebrahim Raisi mezitím v sobotu prohlásil, že republikánské a islámské základy Íránu jsou zakotveny v ústavě. Existují podle něj ale „metody implementace ústavy, které mohou být flexibilní“.

Volání po zrušení povinného nošení hidžábu není v Íránu nic nového. Opoziční skupiny v zemi dlouhodobě vyzývají jak ke zrušení samotného zákona, tak i k ukončení činnosti již zmiňované mravnostní policie. Alespoň druhé ze zmíněných přání se jim ovšem nyní splnilo.

Mohlo by vás zajímat

„Proti íránskému režimu jsou všichni, ať už Kurdové, Peršané, Arabové, ženy nebo další skupiny,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy mladá žena z Íránu. Povahu teokratického režimu přirovnává k teroristickému Islámskému státu.

V rámci probíhajícího zatýkání již byli zadrženi sportovci, celebrity i novináři, kteří různými způsoby dávají najevo svou podporu demonstrantům. Mezi posledními zatčenými osobnostmi byla podle reformistických novin Šargh i filmová hvězda Mitra Hadždžárová, která byla v sobotu zadržena po razii přímo ve svém domě.

Pozornost si ale získali například i íránští fotbalisté, kteří na letošním MS v Kataru nezpívali národní hymnu před svým prvním zápasem na šampionátu. Následně se prý museli zúčastnit schůzky s představiteli Íránských revolučních gard, kde jim bylo řečeno, že pokud i v dalším utkání nebudou zpívat hymnu, nebo se nějak připojí k protirežimním protestům, budou jejich rodiny čelit „násilí a mučení“.

Údajné výhrůžky tehdy padly na úrodnou půdu, jelikož při dalších zápasech už fotbalisté hymnu zpívali.

Dalším významným momentem pak bylo rozhodnutí Elnaz Rekabiové, mistryně země ve sportovním lezení, která na závodě v Jižní Koreji závodila bez hidžábu. Po návratu do Teheránu se dočkala velkého uvítání, později ale ve státní televizi uvedla, že jí šátek „nešťastnou náhodou sklouzl“. Od té doby se ovšem neobjevila na veřejnosti a předpokládá se, že je v domácím vězení.

Podcast 5:59 o situaci v Íránu

Už více než dva měsíce protestují v ulicích íránských měst lidé proti tamnímu režimu. Vedení země vsadilo na konfrontaci, přes 400 Íránců už bylo při demonstracích zabito, tisíce dalších skončily v policejních celách. Protesty ale neutichají. Kam až může situace dojít? Je íránská vláda připravena k ústupkům?

Aktuální demonstrace v Íránu jsou těmi největšími v zemi od roku 2019, kdy Íránci ovládli ulice poté, co přes noc prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Íránské úřady tehdy zcela odpojily internet a mezinárodní společenství se jen stěží snažilo sledovat následné krveprolití mezi civilisty.

Deník The New York Times uvedl, že během čtyř dnů násilností bylo zabito „180 až 450 lidí a možná i více“, další tisíce lidí byly zraněny a zadrženy, přičemž většina z nich se ponořila do digitální tmy. Agentura Reuters pak v prosinci 2019 informovala, že během dvoutýdenních nepokojů bylo zabito 1500 lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované