Článek
Každý čtvrtý Polák si přeje odchod země z Evropské unie, ukázal průzkum polského sociologického institutu IBRiS pro server Wirtualna Polska, který v pondělí zveřejnil jeho výsledky. Názor 24,7 procenta dotázaných označil portál za ohromující a za důvod, proč bít na poplach.
Většina respondentů nadále hledí na „polexit“ negativně: 48,6 procenta je rozhodně proti, aby Polsko zahájilo v nejbližší době proceduru vystoupení ze „sedmadvacítky“, dalších 17,1 procenta odpovědělo, že je spíše proti. Dohromady to dává 65,7 procenta odpůrců polexitu. Opačný tábor se skládá z 11,6 procenta rozhodných přívrženců opuštění EU a z 13,1 procenta dotázaných, kteří odpověděli, že jsou spíše pro odchod - celkem tedy 24,7 procenta.
„Ještě před pár lety byl odchod Polska z EU politickou sci-fi,“ řekl portálu šéf IBRiS Marcin Duma. „Je to stále menšina, ale menšina natolik početná, že by reálně mohla změnit politickou scénu,“ prohlásil o přívržencích polexitu. EU podle experta přestala být výlučnou záležitostí politických elit. „Právě proto jsou nynější čísla něčím víc než jen průzkumem. Jsou signálem hluboké změny společnosti, která teprve začíná o sobě dávat vědět,“ míní.
Největší podporu pro odchod z EU vyjadřují přívrženci opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) - až 47 procent voličů PiS je pro polexit, přičemž 29 procent říká „rozhodné ano“ odchodu z unie. Jen každý třetí volič PiS se pokládá rozhodného odpůrce odchodu z EU. Až po PiS následují přívrženci krajně pravicové Konfederace, z nichž se 41 procent vyslovilo pro odchod z unie. Naopak v řadách voličů vládní Občanské koalice a Levice se podle průzkumu nevyskytuje nikdo, kdo by takovému kroku řekl „rozhodně ano“.
„Nejsilnější dělicí linie vede podél ideologické osy. Mezi přívrženci levice je až 83 procent proti odchodu z EU, pro odchod je 17 procent. Politický střed je také proevropský, asi 72 procent je proti odchodu, ale pětina nemá názor. A opravdová změna se odehrála na pravici, kde až 46 procent podporuje odchod z EU. Právě tady přestal být polexit politickou exotikou a stal se součástí identity,“ upozornil Duma.
Nejrazantnější jsou v tomto ohledu muži. Skoro každý pátý Polák je tvrdým přívržencem polexitu. Spolu s devíti procenty, která říkají „spíše ano“, podíl euroskeptiků mezi Poláky dosahuje 28 procent. Ženy jsou mnohem ostražitější. Pro „tvrdý polexit“ jsou stěží tři procenta, ale 18 procent si vybralo odpověď „spíše ano“. Existuje tedy docela velká skupina umírněně euroskeptických Polek.
Analýza údajů podle věku vyvrací podle Wirtualna Polska mýtus, že nejstarší lidé jsou i nejvíce euroskeptičtí. Ve skutečnosti největší odstup vůči unii mají lidé v produktivním věku, kteří nejsilněji pociťují realitu trhu práce a životních nákladů, poznamenal server.
„Polexit není vzpourou nejmladší generace. Ta unii vnímá spíše v pozadí, než aby byla předmětem sporu. Úplně jinak vypadá situace mezi třicátníky a čtyřicátníky. Tam podpora odchodu dosahuje 36 až 38 procent. Je to generace, která si pamatuje Polsko před vstupem do EU, ale současně nejvíce cítí tlak posledních let,“ uvedl Duma. Nejmladší voliči jsou naopak nejsilnější unijní baštou v Polsku - až 61 procent dotázaných ve věku od 18 do 29 let je rozhodně proti odchodu Polska z EU. Je to generace, která nezažila Polsko mimo EU.
Ačkoliv na venkově je podpora pro odchod z EU největší (až 35 procent), silná skupina radikálních odpůrců unie žije i ve středně velkých městech, která se ale vyznačují nejostřejší polarizací svých obyvatel. Největší města, jakkoli jsou proevropská, překvapují rekordním podílem nerozhodnutých. Z obyvatel malých měst si překvapivě nikdo nevybral odpověď „rozhodně ano“ pro odchod z EU, ale 19 procent míní, že „spíše“ by Polsko mělo z unie vystoupit. „Tam, kde jsou výhody EU hmatatelné, je podpora vysoká, ale tam, kde jsou vidět slaběji, tam roste skepse,“ poznamenal Duma.
