Hlavní obsah

Rusko vstoupilo do závodu o americké voliče. Má lepší metody než dřív

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu 2024.

Reklama

Ruská dezinformační kampaň probíhá kromě Evropy i ve Spojených státech. Odborníci varují, že její horká fáze teprve přijde a do Bílého domu by se mohla snažit dostat exprezidenta Donalda Trumpa.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S blížícími se volbami ve Spojených státech odborníci bijí na poplach a varují před cizími vlivy, které by se je mohly pokusit narušit. Jedním z potenciálních hráčů má být i Rusko, které se za oceánem podle amerických zpravodajců míchalo hned do několika posledních voleb.

„Rusko se snaží vměšovat do voleb po celém světě, v různých demokraciích. Země, které mají větší vliv na geopolitické dění, jsou však pro ruskou propagandu samozřejmě zajímavějším soustem,“ přiblížil pro Seznam Zprávy politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Zprávy o snahách Moskvy ovlivnit dění za hranicemi země nejsou nic nového. Jak ale upozornil list The New York Times s odkazem na různé experty i úředníky, Kreml tentokrát využívá lepší způsoby, jak své vlivové operace, kterými v USA šíří například argumenty pro izolacionismus, utajit.

Zatímco v roce 2016 se Rusové pokoušeli ovlivnit veřejné mínění skrze sociální sítě a příspěvky od neexistujících Američanů, dnes se zaměřují také na vytváření falešných webů, které replikují legitimní zpravodajské stránky.

„Tyto weby jsou do značné míry závislé na jiných komunikačních kanálech, jako jsou třeba řetězové e-maily,“ objasnil fungování operací Gregor, podle něhož tyto praktiky existují už řadu let a nejsou nástrojem pouze pro ruskou propagandu - jejich svědky můžeme být i v Česku, kde je využívají lokální podvodníci.

„Pokud jste lidé zvyklí chodit na nějakou internetovou stránku, zadají si ji do vyhledávače a dostanou se na ni, aniž by zabloudili na tu podvodnou. Pokud nám ale někdo pošle nějakou zprávu s odkazem, kdy se nám po kliknutí otevře web, který bude vypadat jako určité médium, můžeme kvůli nepozornosti naletět,“ vysvětlil dále politolog.

Oslabit podporu Ukrajiny

Narativ, který tyto weby šíří, se týká zejména války na Ukrajině a za cíl má nejspíše zmaření jejího vojenského financování ze strany Západu.

To je ve Spojených ostatně ožehavým tématem již několik měsíců, jelikož na konci minulého roku se republikánům povedlo zablokovat další balíčky pomoci bránící se zemi, což je realita, která trvá dodnes.

Pro Ukrajinu se tato skutečnost navíc stává v podstatě existenčním problémem, jak o víkendu varoval její prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jak Rusko zvládá válčit na dvou frontách?

„Můžeme vidět, že s tím, jak západní spojenci lavírují a váhají s podporou Ukrajiny, Rusko naopak výrazně zvyšuje výdaje na válku, na obranu, na zbrojní průmysl. Co se týče propagandy a šíření dezinformací, je to opravdu jen minimální zlomek toho, co Rusové musí vynakládat na agresivní okupaci Ukrajiny, o kterou se pokouší,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

„Zatímco ještě relativně nedávno se Rusové museli tvářit, že se o nějaký rozvrat Západu nesnaží, nyní už nemusí tuto snahu ani zastírat a mohou otevřeně operovat,“ dodává expert s tím, že ruští vrcholní politici dnes i často otevřeně deklarují, že jim jde o poražení Západu a že válku na Ukrajině vnímají jako válku se Západem, s NATO.

„V tomto případě je pak možná pro armádní velitele či pro Putina snazší zvýšit výdaje do vlivových operací v demokratických zemích, protože pokud jsou Spojené státy nejvýznamnějším aktérem NATO, je z jejich pohledu logické, že se budou snažit tamní demokratický proces nějakým způsobem ovlivnit,“ uzavřel Gregor.

I když se odpor proti podpoře Kyjeva mezi lidmi či politiky neobjevil ruským zapříčiněním, pro Kreml jde o příležitost. Negativní smýšlení se tak snaží ještě podpořit třeba zprávami, které zdůrazňují potřebu ochrany amerických hranic na jihu země, zkreslují dopady migrace a zdůrazňují příběhy o trestných činech spáchaných migranty.

Podle amerických zpravodajců zatím ruské snahy nejedou na plný plyn, což se ale může změnit po stranických sjezdech, které USA čekají v létě. V tu dobu by Rusko mohlo přejít od protiukrajinských zpráv k vlivovým operacím s cílem podpořit bývalého prezidenta Donalda Trumpa, předpokládaného republikánského kandidáta.

Trumpa mělo Rusko aktivně podporovat již při jeho předchozích pokusech o Bílý dům, což odborníky přivádí k odhadům, že se k této formě uchýlí i letos, a to zejména kvůli Trumpově skepsi vůči pomoci Ukrajině nebo jeho výrokům na adresu NATO.

V momentě, kdy je sám exprezident častým zdrojem dezinformací a americká společnost je polarizovanější než dříve, je důležitou otázkou, na jak úrodnou půdu budou tyto ruské snahy padat.

Ruská dezinformační hra

Kampaň zacílená na druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu měla zejména očerňovat Kyjev. Autoři se postarali například o to, aby stránky byly dobře vidět ve vyhledávačích.

Nejen USA

To, co zažívají USA, probíhá podle webu NBC News i v Evropě. Ostatně už v únoru Francie, Německo i Polsko uvedly, že Rusové zahájili kampaň s cílem ovlivnit červnové volby do Evropského parlamentu.

A nejen podle závěrů reportu společnosti Alethea bude Rusko i nadále schopné svou činnost lépe skrývat.

Jak tedy s ruskými dezinformačními snahami bojovat? „V první řadě je třeba si připustit, že něco takového v dnešním světě máme,“ nastínil Gregor.

„Dále je dobré to přímo pojmenovat a politické zástupce, kteří to hájí, jasně konfrontovat s tím, že například obhajují nepřátelskou propagandu, která se snaží rozvrátit demokratické principy,“ podotkl expert, který působí také jako poradce v oblasti dezinformací u českého premiéra Petra Fialy (ODS).

„Nestačí jen udělat jeden krok, tedy přijmout jeden zákon nebo deklaraci ze strany vlády či prezidenta. O zlepšení se musí zasadit všichni aktéři společenského veřejného života, tedy například i média. To je problém, který podle mého trápí většinu demokratických zemí. Pořád si neumíme připustit, že ne všichni aktéři mezinárodního politického života vyznávají stejné hodnoty a stejné principy. A oni toho pak zneužívají,“ dodal.

Reklama

Doporučované