Hlavní obsah

OSN docházejí peníze a hrozí jí bankrot. Státy dluží desítky miliard

Foto: Reuters

Generální tajemník OSN António Gutteres. Ilustrační foto.

Generální tajemník OSN varoval členské státy, že organizaci hrozí finanční kolaps. Státy podle něj dlouhodobě neplatí příspěvky. Největší přispěvovatel do rozpočtu je USA, které ale pod Trumpovým vedením od financování ustupují.

Článek

„Krize se prohlubuje, ohrožuje realizaci našich programů a hrozí finančním kolapsem,“ urgoval členské státy OSN generální tajemník organizace António Gutteres v dopise velvyslancům. Světové organizaci založené po druhé světové válce podle něj hrozí „bankrot“, přičemž o prostředky by mohla definitivně přijít již v červenci letošního roku.

Na vině jsou podle Gutterése členské státy, které neplatí příspěvky. Jen za rok 2025 dlužily státy organizaci rekordní částku 1,57 miliardy dolarů (přes 32 miliard korun).

„Buď všechny členské státy dostojí svým závazkům a budou platit v plné výši a včas, nebo musí zásadně přepracovat naše finanční pravidla, abychom předešli bezprostřednímu finančnímu kolapsu,“ prohlásil Guterrés podle agentury Reuters.

Generální tajemník OSN o zhoršující se situaci ohledně financování organizace hovořil již v minulosti opakovaně. Toto je však nejostřejší varování, které přichází v době, kdy USA pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa od placení příspěvků hromadně ustupují.

Dalším problémem, s nímž se musí OSN potýkat je pravidlo, podle kterého musí organizace každoročně státům vracet nevyčerpané peníze: „Jinými slovy jsme uvězněni v kafkovském cyklu, kdy se od nás očekává, že vrátíme peníze, které nemáme,“ uvedl Guterres s odkazem na česko-německého spisovatele Franze Kafku. Ten ve svých dílech často popisoval podobně tísnivé byrokratické procesy.

USA dluží desítky miliard. Trump zakládá „vlastní“ OSN

Právě Spojené státy mají dle příspěvků, které se odvíjí od velikosti ekonomiky každého členského státu, platit do společného rozpočtu organizace nejvíce. Jejich příspěvky by měly zajišťovat až 22 procent základního rozpočtu, přičemž Čína by měla být druhým největším plátcem s dvacetiprocentním podílem.

USA však od Trumpova nástupu do Bílého domu radikálně osekaly dobrovolné financování agentur OSN a odmítly uhradit povinné příspěvky do řádného rozpočtu i do rozpočtů na mise.

Dle představitelů OSN dluží Spojené státy v současnosti 2,19 miliardy dolarů do řádného rozpočtu, dalších 1,88 miliardy na aktivní mírové mise a 528 milionů dolarů za již ukončené mírové mise. Tyto astronomické částky činí v převodu téměř 95 miliard českých korun.

Sám Trump v minulosti prohlásil, že OSN má „velký potenciál“, ale že jej nenaplňuje. Zároveň na nedávném mezinárodním ekonomickém fóru v Davosu inicioval vznik Rady míru – organizaci, u níž panují obavy, že má ambici OSN podkopat.

Již v Davosu se k Trumpově Radě míru připojilo několik států – například Maďarsko či Argentina, jejichž čelní představitelé mají s americkým prezidentem dlouhodobě pozitivní vztahy. Pozvání do organizace dostalo i Česko, zatím ho ale nepřijalo, stejně jako většina evropských států.

Doporučované