Hlavní obsah

Pandemie přivedla lidi k psychedelikům

Foto: Profimedia.cz

Průzkum Global Drug Survey ukázal, že během pandemie přibylo těch, kteří experimentovali s mikrodávkami LSD nebo houbičkami. Snímek je ilustační.

Reklama

12. 12. 2021 9:07

Počet rekreačních uživatelů drog, kteří požívají malé dávky psychedelik za účelem zlepšení duševní pohody i zdraví, se během pandemie zvýšil. Skutečnost odhalil každoroční průzkum Global Drug Survey.

Článek

Ekonomické problémy, problémy se studiem, více času na sebe i častější mikrodávkování drog, tj. microdosing. Takhle vypadají některé z aspektů, které s sebou přinesla pandemie koronaviru. Právě o posledním zmíněném nově informuje celosvětový průzkum Global Drug Survey, který pracoval s 32 tisíci respondenty z víc než dvacítky zemí. Autoři je zpovídali od prosince loňského roku do března letošního roku.

Podle zakladatele a ředitele Global Drug Survey profesora Adama Winstocka lidé s mikrodávkováním experimentovali nejspíše kvůli delším čekacím lhůtám na služby v oblasti duševního zdraví.

Experimenty s psychedeliky během posledního roku zahrnovaly celou škálu látek. Přibližně třetina těch, kteří mikrodávkovali LSD nebo houbičky, uvedla, že vyzkoušela i jiné látky. Mezi ty patřila extáze, disociativní anestetikum ketamin nebo takzvaná ayahuasca, silný halucinogenní rostlinný koktejl, který tradičně používají například amazonští domorodci.

Mikrodávkování

Mikrodávkování neboli microdosing spočívá v užívání malých dávek psychedelik, při kterém by člověk neměl pocítit změněný stav vědomí. Po požití látky by se tedy u jedince neměly projevit například halucinace. Podle některých výzkumů je cílem microdosingu zvýšená psychická pohoda, emoční stabilita nebo zmírnění úzkosti a depresí, výsledkem může někdy být i vyšší produktivita či kreativita.

„V minulosti lidé používali mikrodávkování pro zvýšení výkonu a kreativity,“ cituje britský list The Guardian Winstocka. „Nyní si myslím, že ho lidé volí kvůli zlepšení duševní pohody a kvůli řešení problémů s duševním zdravím.“

Právě kvůli kreativitě a produktivitě velebili účinek užívání 10 až 20 mikrogramů každých pár dní někteří pracovníci ze Silicon Valley, střediska high-tech a informačních technologií. V některých oborech či zemích se tak jedná o populární trend, výzkum však tomuto faktoru zvýšený výskyt mikrodávkování nepřipisuje.

„Vnímám to jako posun mikrodávkování směrem k léčbě duševního zdraví,“ dodal Winstock, který je čestným klinickým profesorem na Institutu epidemiologie a zdravotní péče na University College London. Z pětiny mikrodávkářů, kteří uvedli, že užívají i léky předepsané psychiatrem, asi čtvrtina řekla, že tyto léky brát přestala úplně a další čtvrtina svůj příjem omezila.

Více než pětina respondentů průzkumu, která v posledních 12 měsících užila LSD a houbičky, uvedla, že v daném období šlo právě o mikrodávky. Tři čtvrtiny z nich neregistrovaly žádné vedlejší účinky, přibližně 10 % z nich uvedlo nežádoucí psychické účinky a 8 % dokonce fyzické.

Winstock doufá, že průzkum povzbudí služby duševního zdraví i psychiatrická zařízení, aby se do mikrodávkování zapojily. Dodal také, že pokud daná praxe zůstane ilegální, mohlo by dojít ke zneužití zranitelných nebo k tomu, že lidé omylem užijí škodlivé či halucinogenní množství látek.

Pozitivní účinky mikrodávkování však nemusí být až tak růžové. Vědci z Imperial College London mají na svém účtě dosud největší provedenou studii psychedelik, během které využívali i falešné drogy. Výzkum tak nakonec zjistil, že zlepšení nálady, které mikrodávkovači hlásili, může být pouze placebo efektem.

Jeden z vedoucích výzkumníků této studie, lékař David Erritzoe, klinický ředitel tamního univerzitního Centra pro psychedelický výzkum, uvedl, že podporuje další klinické studie, které se zaměří na možné přínosy mikrodávkování. Dodal ovšem, že humbuk, který celá záležitost s microdosingem ve společnosti vyvolala, nejspíše vedl zúčastněné k tomu, aby hlásili přifouknuté pozitivní účinky.

Průzkumu Global Drug Survey 2021 se od prosince 2020 do března 2021 zúčastnilo přes 32 000 lidí z více než 20 zemí. Autoři v něm s pandemií covidu-19 spojují například i mírný pokles celkového užívání rekreačních drog. Data z předchozích šesti let přitom nasvědčovala přetrvávajícímu vzestupnému trendu.

Mnoho zúčastněných jedinců také uvedlo, že během pandemie přijali určitá opatření v případě užívání drog ve společnosti. Ze 14 tisíc respondentů, kteří se přihlásili k užívání konopí, 42 % uvedlo, že během pandemie s ostatními méně často sdíleli ubalený joint nebo bong.

Dalším příkladem mohou být respondenti, kteří v dotazníku uvedli užívání kokainu. U 26 % z nich je prý během pandemie méně pravděpodobné, že se podělí o „šňupátko“ s jinou osobou. Pětina z nich pak také uvedla, že by spíše nešňupala „lajnu“, kterou jim připravil někdo jiný.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované