Hlavní obsah

Permafrost taje, nebezpečné viry ožívají. Rusko bije na poplach

Foto: Profimedia.cz

Tání permafrostu uvolňuje do atmosféry metan a oxid uhličitý. Půda se stává nestabilní a způsobuje problémy místním. Ilustrační foto.

Reklama

14. 12. 2021 13:35

Tání permafrostu může vést nejen k uvolňování metanu – hrozí i probuzení starých virů a bakterií potenciálně schopných nakazit člověka. Rusové dali na rady vědců a začali se problémem zabývat.

Článek

Před hrozbou v podobě ožívání desetiletí i staletí zapomenutých virů už varovali mnozí vědci, nyní se iniciativy chopila i ruská vláda. V televizní stanici Zvezda vystoupil vysoký diplomat Nikolaj Korčunov, který představil projekt biologické bezpečnosti. Návrh dle Korčunova Rusko předložilo Arktické radě, mezivládnímu fóru složenému z osmi zemí dohlížejících na území za polárním kruhem.

Korčunov, který působí na ministerstvu zahraničních věcí, předsedá výboru vyšších úředníků při Arktické radě. „Existuje riziko probuzení starých virů a bakterií,“ řekl Korčunov dle ruských agentur. „Z tohoto důvodu Rusko zahájilo projekt ‚biologické bezpečnosti‘ v rámci Arktické rady.“

Korčunov vysvětlil, že se projekt zaměřuje na zachycení celého spektra „rizik a nebezpečí spojených s degradací trvale zmrzlé půdy a budoucími infekčními chorobami, kterých samozřejmě nebude málo“. „Musíme se zapojit včas a být připraveni na tato nebezpečí včas reagovat,“ dodal Korčunov.

Korčunov není první, kdo poukázal na tento potenciálně nebezpečný vedlejší účinek změny klimatu. Začátkem tohoto roku ruský vědec Sergej Davydov varoval, že tání permafrostu by mohlo vynést na povrch části starověkých ekosystémů, včetně virů.

Značnou část ruského území tvoří permafrost, který neroztál miliony let. V jeho „útrobách“ se mohou nacházet staré viry, z nichž některé představují extrémní nebezpečí, míní vědci.

Už i ruský prezident Vladimir Putin se v posledních letech mnohem otevřeněji vyjadřuje ke změně klimatu. Několikrát také varoval před nebezpečím globálního oteplování pro ekosystémy a životní prostředí země a táním permafrostu. Putin loni v projevu v diskusním klubu Valdai poznamenal, že permafrost tvoří 65 % území země a jakákoliv ekologická změna bude mít obrovské důsledky pro ruskou infrastrukturu a mohla by mít obrovský dominový efekt na ekonomiku.

„Ovlivní to potrubní systémy, obytné čtvrti postavené na permafrostu a tak dále,“ vysvětlil Putin. „Pokud do roku 2100 roztaje až 25 % povrchových vrstev permafrostu, pocítíme tento efekt velmi silně,“ dodal dle Russia Today.

Jen několik měsíců po projevu se definitivně ukázalo, že v diskuzích o rozmrzání permafrostu už není namístě budoucí čas. V důsledku povolování celoročně zmrzlé půdy se 25. května hnula nádrž s palivem v tepelné elektrárně u sibiřského města Norilsk a do okolní půdy i řeky Ambarnaja vyteklo asi 20 tisíc tun ropných látek.

Fenomén tání permafrostu zaujal vědce na více frontách. Francouzský vědec Jean-Michel Claverie v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, jak se mu podařilo oživit 30 tisíc let starý obří virus objevený ve vzorcích z roztátého permafrostu.

„Jednoho dne v roce 2002 jsme dostali vzorek, který byl deset let starý. Izoloval ho anglický doktor při hledání původu epidemie pneumonie v Bradfordu,“ začal Claverie příběh o tom, jak byl objeven první obří virus. „Pak se vzorek dostal k nám a my jsme ho znovu zkusili charakterizovat klasickým způsobem. Neměli jsme šanci. A pak jsme si řekli, podívejte se, nemůže to být virus? A tak jsme objevili mimivirus, první z takzvaných obřích virů. Byl schopný infikovat měňavku,“ řekl Claverie.

U všech vzorků Claverie a jeho tým provádí sekvenování, z čehož se podle něj dá poznat, zda virus má nějaký potenciál infikovat člověka. U každého nově objeveného viru to pak ještě ověřují i laboratorní testy na lidských buňkách. Doposud žádný z virů objevených Clavierovým týmem není pro člověka škodlivý. Znepokojení ale Claverie nevidí ani tak ve virech, které studuje, nýbrž spíš v těch, které ještě nikdo nepoznal a mohou „tam někde být“.

„Lidé víc a víc přichází do kontaktu s tajícím permafrostem, kde mohou být věci, které vůbec neznáme. To může být nebezpečné,“ řekl Claverie.

Antrax na Sibiři

Zkoumat starověké patogeny nalezené v mumifikovaných pozůstatcích fosilních zvířat a vzorcích ledových jader se v březnu vydali sibiřští vědci z Jakutské univerzity. Dle vědců v posledních letech dochází v ruské Arktidě mezi domácími a divokými zvířaty k prudkému nárůstu nemocí, jako je klíšťová encefalitida, brucelóza, tularémie, leptospiróza, vzteklina a antrax. Mnohé z těchto virových a bakteriálních infekcí jsou zoonotické, což znamená, že se vyskytují v populacích zvířat, ale mohou se přenést na člověka.

Jedním z typických příkladů je ohnisko antraxu (sněti slezinné) na severosibiřském poloostrově Jamal v červenci až srpnu 2016. Během abnormálně horkého léta rozmrzl permafrost hlouběji než obvykle a jeleni skrze rostlinnou potravu pozřeli i nečistoty infikované bakteriemi. Uhynuly asi dva tisíce jelenů, 72 lidí bylo hospitalizováno, jeden dvanáctiletý chlapec zemřel.

Ria Novosti dodává, že některé smrtící patogeny bývají extrémně odolné. Například DNA viru pravých neštovic byla nalezena v tělech lidí, kteří zemřeli před 300 lety v Jakutsku, nebo v kožních strupech 3 200 let staré mumie faraona Ramsese v Egyptě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované