Pět let vězení i pokuty. Evropská komise chce tresty za obcházení sankcí

Zatímco ruská agrese na Ukrajině pokračuje, je nanejvýš důležité, aby byly plně uplatňovány sankce Evropské unie a aby se jejich obcházení nevyplácelo, píše se v tiskové zprávě Evropské komise. Ta tak v pátek představila návrh, jak by členské státy mohly sjednotit definice trestných činů a postihů v případě porušení unijních sankcí.

V pondělí EU rozhodla o zařazení obcházení sankcí na seznam evropských zločinů. Nyní se ještě musí shodnout na podrobných pravidlech, která stanoví konkrétní provinění a možné tresty.

Podle návrhu komise, který nyní bude posuzovat Evropský parlament a členské státy, by jednotlivcům obcházejícím sankce hrozil případný trest odnětí svobody v délce nejméně pěti let. Společnosti, jež by se trestného činu dopustily, by mohly dostat pokutu ve výši minimálně pěti procent jejich ročního obratu.

Návrh má za cíl stanovit společná pravidla EU, která by usnadnila vyšetřování, stíhání a trestání porušení omezujících opatření ve všech členských státech stejně, uvádí EK v tiskové zprávě.

Obcházení sankcí již některé země EU klasifikují jako trestný čin. Například porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů z Ruska jiné státy berou pouze jako správní delikt. Přičemž postihy za porušení se pak uvnitř Unie liší, připomněla stanice al-Džazíra.

„Mezi členskými státy stále přetrvává příliš mnoho rozdílů, pokud jde o trestání obcházení sankcí EU,“ uvedl v prohlášení komisař pro spravedlnost Didier Reynders a dodal, že navrhovaná pravidla by měla přinést řešení situace.

Sankce se podle komise daří ruským oligarchům přes třetí strany obcházet, což jim umožňují různá slepá místa, které zákony jednotlivých zemí mají.

Deník The New York Times pak v říjnu upozornil na belgický obchod s ruskými diamanty nebo na Řecko, které dál nerušeně převáží ruskou ropu. Podobně tak i Francie a několik dalších zemí stále dovážejí ruský uran pro výrobu jaderné energie.

„Sankce EU musí být dodržovány a ti, kdo se je snaží obejít, musí být potrestáni. EU bude pokračovat v postihu těch, kdo pomáhají Rusku financovat jeho válku proti Ukrajině. Sjednocení trestů za porušování sankcí EU znamená, že už nebudou žádné kličky, žádné bezpečné útočiště, žádné obelhávání systému – jsme přísnější, změnili jsme systém,“ uvedla k návrhu místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO).

Komise tak navrhuje jako trestný čin definovat obchodování se zbožím nebo službami, na které se sankce vztahuje, nebo uzavírání transakcí se sankcionovanými zeměmi.

Stíhání by se týkalo i případů odmrazení majetku nebo zpřístupnění finančních prostředků osobám, na něž byly uvaleny sankce. Návrh dále zmiňuje například i umožnění vstupu nebo průjezdu sankcionovaných osob přes území členského státu.

Schválení návrhu by v budoucnu mohlo otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž již delší dobu vyzývají některé evropské země. Nyní ho totiž mohou pouze zmrazit, ovšem v případě zabavení by bylo možné jej využít k financování ekonomické pomoci Ukrajině a její poválečné obnovy.

Unie se tak již od května dohadovala na společném postupu proti porušování sankcí. „Dnešní rozhodnutí je zásadním nástrojem, jak zajistit, aby byly znemožněny všechny pokusy o obcházení těchto opatření,“ uvedl v pondělním prohlášení za české předsednictví ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Právní experti citovaní agenturou ČTK ovšem upozorňují, že ani po schválení směrnice nebude jednoduché jmění oligarchů či bankovních ústavů konfiskovat a budou hrozit dlouholeté právní spory.