Článek
Ještě před pěti lety žily na Kypru desítky tisíc Rusů a další velké množství ruských turistů na ostrov ve Středozemním moři každoročně dorazilo na dovolenou. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ale situace dramaticky změnila, Kypr se postavil na stranu Kyjeva a ihned zavedl veškeré unijní sankce proti Moskvě.
Podle kyperského ministra zahraničí země v souvislosti s tím zmrazila přes 900 milionů eur (téměř 22 miliard korun) od ruských investičních firem a ukončila přes 40 tisíc ruských fiktivních, takzvaných prázdných společností, které měly na Kypru své sídlo. Počet ruských turistů, kteří na ostrov míří, se rovněž přiblížil nule, uvedl v rozhovoru s novináři ministr Konstantinos Kombos.
„K lednu 2025 činila zmrazená aktiva 901 milionů eur od investičních firem, 307 milionů eur od poskytovatelů administrativních služeb a 90 milionů eur od jiných subjektů,“ řekl ministr. „Mezi lety 2018 a 2023 bylo ukončeno fungování celkem 42 728 fiktivních společností a uzavřeno 125 782 bankovních účtů,“ dodal Kombos, jehož země tento půlrok předsedá Evropské unii. Hodnota ruských vkladů v kyperských bankách se mezi lety 2015 a 2024 snížila dokonce o rekordních 87 procent.
Podobný pokles se týká i turistického ruchu. Zatím ještě v roce 2019 byli Rusové druhou nejpočetnější skupinou návštěvníků ostrova (po Britech), tvořili 20 procent všech turistů, nyní podle Kombose nepřijíždí již téměř nikdo. Turistům situaci zkomplikoval i fakt, že Nikósie po vzoru ostatních členských států EU po začátku ruské války na Ukrajině zakázala komerční lety z Ruska, to znamená, že neexistuje přímý let mezi oběma zeměmi, a rovněž zavedla poplatek 80 eur za vízum.
Počet ruských občanů, kteří žijí trvale na Kypru, se rovněž snížil, i když nadále zůstává relativně vysoký. Zatímco v roce 2019 žilo na ostrově 120 až 150tisíc Rusů, podle údajů z konce loňského roku jich je nyní okolo 40 tisíc. Celkem žije na Kypru na 200 tisíc cizinců, Rusové tak stále tvoří pětinu z nich, uvedlo kyperské ministerstvo vnitra.
„Od prvního dne invaze stojíme po boku Ukrajiny, nyní během předsednictví jsme s ukrajinskou stranou v neustálém kontaktu,“ prohlásil ministr Kombos. Zdůraznil rovněž blízké kontakty mezi současným kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten dorazil minulý týden i na slavnostní ceremonii při příležitosti zahájení kyperského předsednictví, která se v Nikósii konala.
Kypr podle šéfa kyperské diplomacie Ukrajině rozumí i vzhledem k tomu, že země má podobné zkušenosti. „Rovněž jsme se stali obětí okupace,“ uvedl Kombos. Třetí největší ostrov ve Středozemním moři je rozdělený od turecké invaze z roku 1974, která byla reakcí na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků usilujících o připojení ostrova k Řecku. Mezinárodně uznávaná je jen řecká část ostrova, která je od roku 2004 členem Evropské unie, tureckou část uznává pouze Ankara. Severokyperská turecká republika kontroluje zhruba třetinu ostrova. Všechny dosavadní pokusy o vyřešení kyperské otázky byly neúspěšné a mírové rozhovory se ocitly ve slepé uličce v roce 2017.
