Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Není to tak dávno, co polský vzdušný prostor narušila zhruba dvacítka ruských dronů. Ačkoliv se zprvu zdálo, že bezpilotní stroje ztratily cestu při útoku na Ukrajinu, ukázalo se, že měly zvětšené zásobníky paliva, aby doletěly až do Polska. Asi čtyři z nich musela tamní armáda sestřelit, některé samy dopadly do polí. Většina expertů se tehdy shodla, že narušení vzdušného prostoru tolika bezpilotními letadly muselo být záměrné.
Aby se Polsko, které sousedí s napadenou Ukrajinou, mohlo lépe bránit, plánuje do dvou let vystavět nové protidronové opevnění.
„Očekáváme, že do zhruba šesti měsíců budeme moci využívat některé funkce systému, možná dokonce dříve. A zkompletovat celý ho bude trvat zhruba 24 měsíců,“ uvedl pro britský deník The Guardian náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk.
Země nový systém integruje do toho, který na svých hranicích využívá dnes. Vylepšený obranný blok bude tak mít více vrstev, tvořit je budou například kulomety, ale i rakety nebo rušičky, které zabrání dronům v letu.
Tomczyk zdůraznil, že některé prvky protidronového valu bude možné využít výhradně v extrémních podmínkách či v období války. „Například vícehlavňové kulomety je náročné využít v období míru, protože vše, co půjde nahoru, by pak muselo jít také dolů,“ popsal náměstek.
Polsko se dlouhodobě snaží vylepšovat obranu na východních hranicích. Zvýšenou pozornost věnuje zejména území, které sdílí s Běloruskem. To přes hranice posílá migranty z třetích zemí pod příslibem evropského občanství, čímž se snaží tvořit tlak na polský azylový systém. Varšava se těmto snahám aktivně brání – vybudovala na hranicích plot, na který nepřetržitě dohlížejí vojáci.
Armáda se však zaměřuje na hranici s Běloruskem – a na tu s Kaliningradskou oblastí – i z jiného důvodu. Chce totiž aktivně předcházet případné invazi ruských vojáků. Tomczyk tak například hovořil o snaze vybudovat speciální logistická centra v každé pohraniční obci, která budou uskladňovat vybavení, jež pomohou zablokovat přechody mezi zeměmi během několik hodin.
Nejen kvůli již zmíněnému narušení vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letadly ze začátku září se však chce Polsko zaměřit i na protidronovou obranu. Podle Tomczyka vyjde projekt na zhruba dvě miliardy eur (48,5 miliardy korun), které z většiny zafinancuje Evropská unie v rámci obranných půjček z programu SAFE. Zbytek půjde z polského státního rozpočtu.
„Dnes Ukrajina vydává kolem 40 procent svého HDP na válku. A kdokoliv přemýšlející o tom, jaká procenta bychom měli vyčlenit pro obranu, by se měl sám sebe zeptat: Je lepší navýšit výdaje, řekněme, ze dvou procent na tři nebo tři a půl procenta, anebo je nechat vzrůst ze dvou procent až ke 40 procentům později,“ ptal se Tomczyk.
Podle oficiálních odhadů NATO vydalo loni Polsko na obranu podílově nejvíce ze všech členů této obranné aliance, a to 4,12 procenta. Letos predikce hovoří o ještě vyšším číslu, Varšava by tak letos mohla na obranu vydat až 4,7 procenta HDP. Definitivní data ale budou dostupná až v novém roce po uzavření rozpočtu.
„Vláda potřebuje ukázat, že je silná, že velí mocné armádě a že by se jí nikdo neměl odvážit postavit,“ dodal Tomczyk.
