Hlavní obsah

Polský megaprojekt odstartoval. Na hranicích s Běloruskem se rýsuje zeď

Foto: Profimedia.cz

Hranice mezi Běloruskem a Polskem probíhá napříč Bělověžským pralesem, který se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO.

Reklama

27. 1. 22:08

Bariéra se má táhnout přes polovinu délky polsko-běloruské hranice. Stát má 353 milionů eur, desetkrát více, než je letošní rozpočet polského odboru pro migraci. Aktivisté varují před lidskoprávními i ekologickými důsledky.

Článek

Polsko zahájilo práce na plánované výstavbě zdi na hranicích s Běloruskem, která má zemi ochránit před přívalem ilegálních migrantů. Bariéra o výšce 5,5 metru a délce 186 kilometrů bude pokrývat přibližně polovinu polsko-běloruských hranic. Podle informací serveru Al-Džazíra by měla být hotová v červnu.

„Stavba bariéry na polsko-běloruské hranici byla zahájena,“ uvedla polská pohraniční stráž na twitteru. „Jedná se o největší stavební investici v historii pohraniční stráže,“ dodala k projektu, jehož cena se má vyšplhat na 353 milionů eur, což je desetinásobek rozpočtu polského odboru pro migraci na tento rok. Vybavena má být detektory pohybu i termokamerami.

Polsko-běloruskou hranici se vloni pokusily překročit tisíce migrantů, převážně z Blízkého východu.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že na jejich území posílá migranty záměrně. Vlády těchto zemí i dalších států Evropské unie jsou přesvědčené, že jde o „hybridní zbraň“ v odvetě za sankce EU přijaté kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování opozice v Bělorusku.

Tisíce žadatelů o azyl byly při snaze překročit polské hranice přistiženy a polskou pohraniční stráží zatlačeny zpět do Běloruska, píše The Guardian. Stovky rodin tak uvázly v lesích mezi zeměmi a byly nechány napospas mrazivému počasí. Nejméně 19 lidí přitom zemřelo.

Humanitární krize vyvrcholila v listopadu loňského roku, kdy běloruské úřady k polským hranicím eskortovaly tisíce žadatelů o azyl.

„Zdi nechrání, ale rozdělují“

Zpráva o výstavbě zdi vyvolala obavy o lidská práva i životní prostředí. Humanitární pracovníci a charitativní organizace mají strach z toho, že lidé prchající před válkou a hladomorem nebudou moci požádat o azyl. Poukazují také na to, že bariéra má protínat chráněný prales a přírodní památku světového dědictví UNESCO.

„Tyto peníze by mohly být použity na vybudování a zahájení účinné a humánní migrační, přijímací a azylové politiky,“ uvedl pro The Guardian mluvčí nadace Ocalenie, která podporuje uprchlíky žijící v Polsku. „Žádná zeď v dějinách světa nezastavila migraci. Také je to katastrofa pro přírodu v Bělověžské oblasti.“

Hranice mezi Běloruskem a Polskem probíhá napříč Bělověžským pralesem, který se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO a je domovem největší evropské populace zubrů.

„Zdi nechrání, ale rozdělují. Rozhodnutí postavit na polsko-běloruských hranicích takovou zeď je nejen nezákonné, ale přináší také riziko nenávratného poškození životního prostředí v jednom z nejbohatších přírodních míst Polska a celé Evropy,“ uvedla Anna Albothová z Minority Rights Group, která je členkou polské sítě nevládních organizací monitorujících situaci na hranicích Grupa Granica.

Polskou vládu Albothová vyzvala k tomu, aby peníze raději vložila do rozvoje migrační politiky, která dbá na lidská práva, bezpečnost přicházejících migrantů i místních obyvatel a ochranu přírody i zvířat.

„Naším záměrem je, aby byly škody co nejmenší,“ uvedla v úterý pro polskou agenturu PAP mluvčí pohraniční stráže Anna Michalská. „Kácení stromů bude omezeno na nezbytné minimum. Samotná zeď bude postavena podél hraniční cesty,“ dodala s tím, že dodavatelé budou využívat pouze stávající silnice.

S opevňováním hranic kvůli migračnímu tlaku začalo Polsko už koncem srpna, kdy na hranici s Běloruskem odstartovalo stavbu drátěného plotu a zátaras z ostnatého drátu.

Když v loňském roce migrační krize na polsko-běloruských vrcholila, Polsko do oblasti vyslalo tisíce svých vojáků a policistů, aby posílili pohraniční hlídky. Pohraniční oblast přitom uzavřelo pro média i lidskoprávní skupiny.

Počet pokusů o překročení hranic od té doby prudce klesl, úplně ovšem neustal, poukazuje server Al-Džazíra. O čím dál nebezpečnější přechod se uprchlíci pokouší i za mrazivého počasí.

Polská pohraniční stráž v úterý na twitteru uvedla, že za posledních 24 hodin došlo k 17 přechodům hranic. „Přestřihli plot z žiletkového drátu a přešli do Polska,“ oznámila pohraniční stráž s tím, že se jí všechny migranty povedlo zadržet.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované