Praha je základnou válečných zbohatlíků, říká šéfka Navalného fondu

Ruští odpůrci prezidenta Vladimira Putina znají Mariji Pevčichovou už dlouho. Jako vedoucí investigativců Fondu boje proti korupci, který založil nyní vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj, uvádí videoreportáže o skrytě nahromaděných majetcích členů ruské vládnoucí elity, včetně samotného Putina.

Celosvětově Pevčichovou proslavil oscarový dokumentární film o Navalném, jenž přibližuje vyšetřování pokusu o jeho otravu. Právě tato vystudovaná socioložka a politoložka se velkou měrou zasloužila o důkazy, že nejvýznamnějšího Putinova soupeře chtěla připravit o život ruská bezpečnostní služba FSB.

Minulý týden představila Pevčichová nový materiál, ve kterém protikorupční fond odhaluje, jak peníze z výroby ruských vojenských raket končí v pražských nemovitostech. Reportáž konkrétně poukazuje na realitní investice Rostislava Zorikova, který je zetěm šéfa raketového holdingu KTRV Borise Obnozova.

Marija Pevčichová, která od letošního března celý fond také vede, poskytla Seznam Zprávám rozhovor před cestou do Prahy. Zdůrazňuje, že zjištění fondu vytvářejí tlak na české politiky a úřady, aby prověřily možnost uvalení sankcí a prošetřily původ peněz, které proudí z Ruska do jedné ze členských zemí EU a NATO.

Fond boje proti korupci se zaměřuje na odhalování korupce, rozkrádání a podvodů současné ruské mocenské elity. Jak hluboce jsou tyto nešvary zakořeněny v režimu prezidenta Vladimira Putina?

Putinova vláda doslova stojí na korupci, je na ní postavena stabilita celého systému. Bez korupce by nebyla válka na Ukrajině, nestaly by se žádné otravy chemickými látkami, nedošlo by k explozím muničních skladů v České republice, které zosnovala ruská vojenská zpravodajská služba. Korupce je pro Putinův režim nezbytná, potřebuje ji ke svému přežití. A to je i důvod, proč ji odhalujeme.

Představme si, že je Putin zbaven prezidentské funkce. Co by se mělo udělat, aby se míra korupce a zlořádů v Rusku snížila?

Nejdůležitější je spravedlivé trestání spáchaných zločinů. Ihned po kolapsu Putinova režimu by bylo třeba zavést nezávislé, férové a transparentní soudnictví. Na tom velmi záleží. Soudci nesmějí brát úplatky, nemohou si nechat diktovat od politiků, jaké mají vynést rozsudky.

Máte tedy na mysli reformu justice…

Ano, samozřejmě. Je třeba obnovit celý soudní systém. Změny by měly zahrnovat soudní samosprávu, větší nezávislost žalobců, zprůhlednění celého řízení s důrazem na vládu práva podle evropských justičních standardů.

Jste jako šéfka fondu v přímém kontaktu s uvězněným Alexejem Navalným?

V zásadě není možnost, jak s ním přímo komunikovat. Jsem odkázaná na to, když ho vidím během jednání soudu. Nemůže používat telefon, přes rok nemluvil s vlastní rodinou. Žádné hovory ani návštěvy, nic.

Jediným oficiálním způsobem, jak se s ním dá komunikovat, jsou dopisy. Ty ale putují celkem dlouho, některé dokonce zmizely. V dopisech si navíc nemůžete psát nic důležitého. V přímém kontaktu s ním jsou jenom jeho právníci.

Jak víte, nyní byl obviněn v novém případu z terorismu, takže mu bylo povoleno, aby se stýkal s advokáty. Navalnyj také neustále podává stížnosti na podmínky jeho věznění a porušování předpisů. K soudu ho fyzicky nedopravují, snímá ho kamera z vězeňské cely. Pro nás je to nyní aspoň prostředek, jak ho vidět skoro denně a ujistit se, že přinejmenším stále žije. Podle jeho zjevu trpí zdravotními problémy, ubývá na váze.

Vaše činnost ve fondu se hodně překrývá s investigativní žurnalistikou. Jak byste se charakterizovala podle pracovní náplně? Jste spíš novinářka, politická aktivistka, nebo manažerka?

Neexistuje pro to zavedené označení. To, co děláme ve fondu, vlastně nikdo jiný nedělá. S naším unikátním konceptem jsme přišli asi před deseti lety. Jsme nevládní organizace, která se zabývá různými činnostmi najednou. Především je to investigativní žurnalistika. U ní to ale nekončí, máme tým právníků, kteří sepisují stížnosti, chodí na soudy a snaží se podávat žaloby na lidi, kteří jsou podezřelí z korupce a dalších zločinů.

Výsledky naší investigace zároveň využíváme jako prostředek k zapojení lidí, aby se zajímali o politiku. Je to politický nástroj. Vysvětlujeme lidem, že když zůstanou apolitičtí, nebo budou podporovat Putina, tak se takové věci budou dít dál. Zaměřujeme se na úplně jednoduché věci, třeba proč má učitel měsíční plat 200 eur. Říkáme: když tu nebude korupce, když váš gubernátor nebude jezdit s lamborghini a nebude mít vilu na jihu Francie, váš plat se zvedne na 250 eur. Snažíme se Rusům vysvětlit spojení mezi jejich životy, jejich peněženkami a vysokou politikou.

Pojďme k případu Rostislava Zorikova, jeho manželky a jejich investic v Praze, které podle vás pocházejí z výroby ruských raket. Neukazuje tato kauza, že Česko je stále - navzdory válce na Ukrajině a sankcím - jakýmsi klidným přístavem pro lidi z okruhu ruské mocenské elity?

Vypadá to tak. Je v tom vnitřní rozpor. Česko na jednu stranu zakazuje přístup ruským turistům - pokud máte ruský pas s platným vízem do schengenského prostoru a chcete jet na týdenní dovolenou do Karlových Varů, na hranici vás nevpustí. Na druhou stranu neexistuje mechanismus, jak zabránit vstupu lidem, kteří mají jiná než turistická víza, povolení k trvalému pobytu nebo pas jiné země a vlastní třeba v České republice nějaký majetek. A právě na to se snažíme upozornit. Že skutečný problém nejsou ruští turisté, ale že zkorumpovaní Rusové stále používají Českou republiku jako svoji evropskou základnu. Jasně, ti nejbohatší Rusové se do Česka zpravidla nestěhují, žijí v Londýně nebo na jihofrancouzské riviéře. Používají ale české banky a infrastrukturu ke svým investicím, hlavně do nemovitostí. Což je špatně.

Zorikovův případ je pouze jedním z mnoha, i když je extrémní. Jde o peníze vydělané z korporace pro výrobu taktických raket. A není to pouze o tom, že Zorikovova žena je z rodiny šéfa této korporace. Mají vlastní byznys, vlastní schéma, které jim zajišťuje zisk právě z výroby raket. Z raket, kterými je bombardována Ukrajina a které zabily stovky lidí včetně dětí. A to by mělo zaznít nahlas.

Jak jste vlastně zjistili, že Zorikov investoval do nemovitostí zrovna v Praze? Máte v Česku nějaké spolupracovníky?

Spolupracovníky v České republice nemáme. Už v roce 2018 jsme ale ve spolupráci s listem Novaja gazeta na Zorikova narazili v materiálu o jednom z jeho partnerů. Byl uveden ve schématu firem. Věděli jsme tedy o něm, že existuje. Od začátku války na Ukrajině jsme pak začali prověřovat lidi z okruhu vedení armády a vojenského průmyslu. Procházeli jsme jednoho po druhém ve veřejně přístupných zahraničních rejstřících. Tímto způsobem jsme jednoho dne přišli i na záznam o Zorikovovi v českém obchodním rejstříku.

Je známo, že Zorikov získal v Česku trvalý pobyt. Bydlí tady ale opravdu nastálo?

Z dostupných záznamů je zřejmé, že Zorikov často cestuje. Česká republika je ale pravděpodobně jeho hlavním sídlem, základnou. Na zvonku jeho bytu v pražském komplexu Panorama má jméno a je tam i jméno jeho manželky. Proč by si tam udávali jména, kdyby v Praze nežili?

Náš zdroj potvrdil, že Zorikov vybíral nábytek a další zařízení. V Česku už navíc nějakou dobu žijí také Zorikovův otec a bratr. Nevím to jistě, ale nedivila bych se, kdyby Zorikovovi už měli české občanství. Už v Česku žijí dlouhou dobu, mají tady byznys na dovoz tiskařských strojů.

Myslíte si, že po vašem odhalení Zorikovovi Českou republiku opustí?

To záleží na nich, respektive na českých úřadech. Velmi bude záviset na tom, jaký mají status. Pokud už mají české pasy, tak je to velký problém. Na druhou stranu, i kdyby měli občanství, život v Česku by pro ně mohl být v budoucnu velmi obtížný. Známe případy lidí, na které byly uvaleny sankce a žijí třeba v Británii. Nemohou například používat běžné bankovní účty, podléhají různým omezením a jejich život se proměnil tak trochu v peklo. Záleží na úřadech.

Myslím si, že v případě Zorikovových by mělo dojít ke zrušení trvalých pobytů.

Je tu ale ještě něco mnohem důležitějšího - vyšetřování zdroje peněz. Připomínám, že ve stejném roce, kdy se Zorikov v Rusku formálně prokazoval jako celkem chudý člověk, koupil v Praze penthaus za milion eur. Otázka tedy zní, odkud tyto peníze pocházejí. Z jeho malého tiskařského byznysu, jak jsme prověřovali, to určitě není. Je třeba to otevřít jako klasický případ praní špinavých peněz.

Tchánem Rostislava Zorikova je šéf zbrojařského holdingu KTRV Boris Obnosov. Jak významné postavení má v ruském vojensko-průmyslovém komplexu? Jak důležitým člověkem je pro Vladimira Putina?

S Putinem má Obnosov bezpochyby osobní vztah, osobně mu podává zprávy, což není úplně obvyklé. V médiích bývá často označován za Putinova vrchního poradce přes rakety. Nejednají tedy spolu jenom o záležitostech jedné korporace, ale obecně o strategii výroby raket v Rusku. Před časem Obnosov dostal vyznamenání Hrdina Ruské federace a při posledních prezidentských volbách byl jedním z takzvaných důvěrníků Putina (jedná se o specifický institut v ruských prezidentských volbách, jde o úředně registrované osoby vedoucí kampaň ve prospěch kandidáta - pozn. red.).

Holding KTRV vede Obnosov už od roku 2003, podle mě jsou tak jeho úzké vztahy s Putinem dlouhodobé.

Našli jste ještě další podezřelé ruské investice v Česku?

Během uplynulých let jsme přišli na více takových případů v České republice, asi na tři až čtyři, a jsem si jistá, že jich je mnohem víc. Česko nemá ve srovnání se zbytkem EU zrovna nejlepší evidence. České úřady dosud uplatňovaly celkem shovívavý přístup, například při udělování trvalého pobytu. Když si takový člověk otevírá v Česku bankovní účet, banka by si měla ověřit původ jeho peněz, obzvlášť pokud jde o cizince. Ke všem potvrzením, která dotyčný předkládá, mají přístup české úřady a policie.

V reportáži jste avizovali, že se obrátíte na české úřady, aby manžele Zorikovovy a další takové lidi postihly. Už jste to udělali?

Mám k tomu dohodnuté schůzky v Praze během tohoto týdne. Setkám se s ministrem zahraničí a dalšími lidmi, kteří řeší sankce, máme pro ně nachystané dokumenty. Oni už nicméně o této kauze určitě vědí. Už minulý týden, když jsme zveřejnili reportáž o případu Zorikovových, jsme českým úřadům poslali písemné shrnutí celé kauzy.

Dovolte ještě osobnější otázku. Kdesi jsem četl, že za studií byl vaším přednášejícím filozof Alexandr Dugin, který je známý silně nacionalistickými názory. Je to pravda? Jak na něj vzpomínáte?

Ano, byl můj profesor na Moskevské státní univerzitě. Nemohla jsem to ovlivnit. Učil mě asi rok, od té doby jsem ho už nikdy neviděla. Už tehdy, asi v roce 2010, byl velmi potrhlý, ale nebyl tak radikální jako dnes. Neříkal, že je třeba Ukrajinu zničit a vymazat. Věřil, že ďábelský Západ chce ovládnout Rusko, a věřil různým ztřeštěným teoriím.

Po pravdě řečeno: jeho popularita v Rusku se obrovsky přeceňuje. Podařilo se mu přitáhnout pozornost ze zahraničí, vždycky s ním mluvili spíš zahraniční novináři než ruští. V ruské televizi jste na něj přitom nenarazili. Kdyby loni nedošlo k atentátu na jeho dceru Darju, obyčejní lidé by o něm neměli ponětí. Myslím si, že mu dělá dobře, když se o něm mluví jako o vlivném filozofovi a Putinově rádci, ale je to mimo realitu.