Právník k důkazům proti Tymošenkové: Překvapuje mě, jak si přišli nedotknutelní

Ukrajinské protikorupční orgány obvinily expremiérku a předsedkyni opoziční strany Vlast Juliji Tymošenkovou z toho, že nabízela poslancům úplatky.

Podle mluvčí Specializované protikorupční prokuratury SAPO Olhy Postoljukové měla Tymošenková iniciovat jednání o systematickém uplácení zákonodárců výměnou za jejich hlasy poté, co Národní protikorupční úřad v prosinci obvinil několik poslanců z prezidentské strany Sluha lidu.

NABU tvrdí, že nešlo o jednorázové dohody, ale o dlouhodobý a pravidelný mechanismus spolupráce, který zahrnoval zálohové platby a jasné instrukce, jak mají poslanci hlasovat – případně kdy se hlasování zdržet nebo se ho vůbec neúčastnit.

Tymošenková to odmítá a zásah vůči sobě považuje za předvolební čistku.

Tymošenková je jednou z nejvýraznějších, ale také nejrozporuplnějších osobností ukrajinské politiky posledních dvou desetiletí. Do vysoké politiky přešla z energetického byznysu, kde si v 90. letech vysloužila přezdívku „plynová princezna“, a postupně se vypracovala až na post premiérky.

Pro část Ukrajinců se stala symbolem oranžové revoluce, která v roce 2004 zabránila manipulaci prezidentských voleb, a boje proti autoritářství. Pro jiné je zosobněním starého politického systému, v němž se moc, byznys a osobní vliv neoddělitelně prolínaly.

Podle kyjevského právníka Mychajla Žernakova nebyl nynější zásah protikorupčních orgánů pro nikoho, kdo dlouhodobě sleduje fungování ukrajinské politiky, skutečným překvapením.

„Pro lidi, kteří znají její minulost a chápou, jak systém funguje, to nebylo šokující. Právně sice dosud nic prokázáno nebylo, ale podezření byla rozšířená,“ říká Žernakov pro Seznam Zprávy.

Překvapivá podle něj nebyla samotná podstata obvinění, ale spíše míra pocitu beztrestnosti, kterou případ odhalil – zejména způsob, jakým Tymošenková a její spolupracovníci vystupují na zveřejněných nahrávkách.

„Mluvili velmi přímo, bez eufemismů nebo kódovaného jazyka. Ukazuje to, jak byli zvyklí na to, že za své jednání nenesou odpovědnost,“ dodává Žernakov. Právě v tom podle něj spočívá pozitivní rozměr případu: jde o signál, že éra nedotknutelnosti starých politických figur může končit.

V právnickém prostředí je Tymošenková podle něj dlouhodobě vnímána především jako populistka, nikoli jako reformní politička.

„Její silnou stránkou bylo vždy budování a udržování stranické struktury. Opakovaně se rebrandovala, stejně jako její strana, ale v politice zůstává už desítky let, zatímco jiné projekty přicházely a mizely,“ podotýká. Zároveň však připomíná její roli při prohlubování energetické závislosti Ukrajiny na Rusku i okruh lidí, kteří se kolem ní pohybují.

Jako příklad uvádí poslance Serhije Vlasenka, jejího dlouholetého právníka a člena její frakce, jenž dnes stojí v čele parlamentní vyšetřovací komise. Ta je podle Žernakova využívána k útokům na Národní protikorupční úřad (NABU), Speciální protikorupční prokuraturu (SAPO) a širší protikorupční agendu.

„Mezi zkorumpovanými soudci má Tymošenková dodnes podporu, protože ona a její okolí pro ně byly zdrojem nelegálních příjmů. Každý slušný člověk v systému ale ví, kým je a co představuje,“ uzavírá právník.

Pověst Tymošenkové se teď promítá do konkrétních zjištění v aktuálním případu. NABU zveřejnil část materiálů, které mají dokumentovat způsob, jakým měl domnělý systém fungovat v praxi. Mezi nimi je i údajná instrukce, kterou měla Tymošenková zaslat jednomu z poslanců.

Podle NABU v ní poslance naváděla, aby hlasoval pro odvolání šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyla Maljuka, ministra obrany Denyse Šmyhala a ministra digitální transformace Mychajla Fedorova.

Zároveň mu měla doporučit hlasovat proti jmenování Fedorova ministrem obrany, Šmyhala ministrem energetiky a Denyse Maslova ministrem spravedlnosti. Všechna hlasování se v ukrajinském parlamentu odehrála v posledních dnech a týdnech a pokud by to dopadlo podle tohoto scénáře, klíčové resorty by zůstaly bez vedení.

Vyšetřovatelé rovněž zveřejnili zvukovou nahrávku, na níž má Tymošenková mluvit o „desítce“ jako zálohové platbě pro každého poslance za dvě parlamentní schůze měsíčně. Podle NABU jde o narážku na částku 10 tisíc dolarů.

Právě tyto materiály mají podle úřadu dokládat, že nešlo o nahodilé politické dohody, ale o organizovaný a dlouhodobý mechanismus ovlivňování parlamentních hlasování.

Jak upozorňuje Žernakov, případ podle něj zapadá i do širšího politického kontextu, v němž je Tymošenková aktivní nejen doma, ale i v zahraničních politických diskuzích.

Podle zpráv z loňského roku měli čtyři vysocí představitelé amerického prezidenta Donalda Trumpa tajné rozhovory s hlavními politickými oponenty prezidenta Volodymyra Zelenského - mezi nimi i s Tymošenkovou - o možnosti konání voleb na Ukrajině, které jsou kvůli válečnému stavu podle ústavy odloženy.

„Bylo to docela zajímavé, že americká strana jednala s takzvanou opoziční skupinou, jak ji oni vnímali. Možná si přečetli v náhodných článcích na internetu, že byli někdy opoziční. Ale sama Tymošenková ani známý rival Zelenského Petro Porošenko vůbec nepatří mezi silné hráče současné politiky. Možná v tom viděli nějakou příležitost nebo naději, ale zbytečně plýtvali energií. Jsou tu jiní, kteří mají mnohem silnější pozici,“ dodává Žernakov.

Tymošenková i další opoziční lídři na svou obranu tehdy později veřejně uvedli, že žádné volby během války nepodporují, a že jejich kontakty s americkými partnery mají podle nich sloužit k posílení mezinárodní podpory Ukrajiny a dosažení spravedlivého míru, nikoli k politickému převratu.