V Moskvě Putinovi napočítali 85 procent, v některých oblastech měl míň

Účast v letošních ruských prezidentských volbách překonala tu z roku 2018, jež byla 67,54 procenta. Podle agentury TASS to vyplývá z údajů na webových stránkách ruské volební komise a na elektronických volebních platformách.

K 13:50 moskevského času – k 11:50 středoevropského času – přišlo k volebním urnám odevzdat svůj hlas 66,07 procenta voličů. Dalších 7,74 milionu občanů využilo možnosti elektronického hlasování. Celková volební účast tak již přesáhla údaj z roku 2018, uvedla agentura TASS. Vůbec nejvyšší volební účast 74,7 procenta byla hned v prvních ruských prezidentských volbách v roce 1991, kdy byl úřad ruského prezidenta zřízen.

Putin si během celých 25 let udržuje stále velmi vysokou podporu Rusů. Poté, co rozpoutal válku na Ukrajině, se jeho už tak vysoká podpora podle průzkumů ještě zvýšila.

Režim k udržení popularity využívá hlavně sofistikovanou propagandu, omezení přístupu k informacím i odstraňování jakýchkoliv potenciálních kritiků nebo konkurentů, jak popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytička Joanna Szostek z britského think tanku Chatham House.

Podívejte se, jak se popularita ruského diktátora vyvíjela v posledních letech v průzkumech nezávislého sociologického centra Levada.

S ruskou invazí na Ukrajinu se do veřejného prostoru opět ve velkém dostaly debaty o riziku použití jaderných zbraní. Po karibské krizi v 60. letech se zdálo, že velmoci se využívání jaderné hrozby vyhýbají, ruští představitelé od loňského února nasazením jaderných zbraní několikrát vyhrožovali.

„V současné chvíli je namístě to vnímat především jako součást nátlakové strategie a politické gesto než jako rozhodnutí, které nezvratně povede k obnovení jaderného testování,“ poznamenal dříve analytik Michal Smetana pro Seznam Zprávy.

Na pozadí proměňující se situace na frontě i na diplomatickém poli mění Moskva i svou politiku v této oblasti. V říjnu obě komory parlamentu schválily zákon, kterým Rusko odstoupilo od Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek.

Otazníky navíc visí i nad smlouvou Nový START, která je poslední dohodou omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států. Ty dohromady tvoří téměř 90 procent všech jaderných zbraní na světě. Platnost smlouvy, kterou Rusko v únoru pozastavilo, přitom vyprší v roce 2026 a žádná jednání o nové smlouvě se nevedou.

Pro řadu Rusů, kteří žijí v zahraničí i kvůli nesouhlasu s režimem, vyvstala otázka, jak k těmto volbám přistupovat. Kandidují v nich pouze politici, kteří dlouhodobě vystupují spíše jen jako figurky Kremlu a nepředstavují žádnou významnou alternativu. Navíc se ani nedá očekávat, že by hlasování nepodléhalo manipulaci.

Do Gruzie po začátku ruské invaze na Ukrajinu uprchly statisíce Rusů a před volbami se tam za nimi vydala i reportérka Seznam Zpráv Anna Hrdinová. Přímo v Gruzii ani volit nelze, ale někteří zvažují, že by hlasovali třeba na ambasádě v Arménii.

„Je to fraška, je to podvod, ale rozhodně to nejsou volby. Možná pojedu do Jerevanu, abych projevila úctu k poslednímu přání Alexeje Navalného, ale to je všechno,“ vysvětlila Žeňa, která v Tbilisi žije druhým rokem a věnuje se online vyučování latiny.

Právě opoziční předák před smrtí vyzval Rusy, aby v poslední den voleb (17. března) přišli k volebním urnám v pravé poledne a vyjádřili tak alespoň tichý protest. Akci s názvem „Poledne proti Putinovi“ považují představitelé ruské opozice za bezpečnou a zákonnou, protože jen těžko někdo může voličům dokazovat, že nepřišli hlasovat v pravé poledne náhodou.

Všechny předvolební reportáže Anny Hrdinové z Gruzie najdete zde.

Ačkoliv není pochyb o tom, že i letos Vladimir Putin ve volbách zvítězí, podle odborníků bude zajímavé sledovat i volební účast. Právě na její zvýšení totiž Kreml v předvolebním období cílil.

„Nemůžete mít prázdné volební místnosti a říkat, že Vladimir Putin získal 80 procent při osmdesátiprocentní účasti. Vypadalo by to špatně. Kreml sice částečně zavedl i elektronické hlasování, které jim v těchto čachrech bude pomáhat, ale nezachrání to úplně všechno,“ vysvětlil už dříve Seznam Zprávám politolog a rusista Karel Svoboda.

Podívejte se, jaká byla volební účast v předchozích volbách:

Ruští úředníci v doprovodu vojáků pokračují ve své podomní kampani a procházejí čtvrti, aby získali hlasy na okupovaných územích.

Mariupol je jedním z Ruskem okupovaných ukrajinských měst, kde se konají prezidentské „volby“, které Kyjev označuje za „nezákonné a neplatné“.

Volby v Mariupolu začaly o několik dní dříve, stejně jako na jiných územích okupovaných Moskvou. Lidé mají volit pomocí „mobilních volebních uren“. Ruské úřady tvrdí, že vojáci dohlížejí na bezpečný průběh voleb.

„Putina nikdo neuzná. Putin je vrah a terorista, nikdo neuzná volbu teroristy a vraha za prezidenta Ruska. O tom ani nemá být diskuze. Ten člověk denně vraždí ženy, děti a vojáky na Ukrajině,“ řekl tento týden náměstek polského ministra zahraničních věcí Andrzej Szejna. O možnosti neuznání výsledků voleb by mohl hlasovat i Evropský parlament.

Právní experti ale upozorňují, že mezinárodní právo možnost neuznat výsledky voleb nezná.„Když se v minulosti někde měnila vláda, existovala pro ostatní státy možnost ji neuznat. To se ale v zásadě používalo pouze v případě revolucí a změn režimů, kdy nastala otázka, kdo je poté legitimním reprezentantem státu," řekla Seznam Zprávám Veronika Bílková, odbornice na mezinárodní právo z Ústavu mezinárodních vztahů.

Politoložka nicméně dodává, že Evropská unie se i tak může vyjádřit k volbám a říci, že nesplňovaly základní standardy demokratických voleb a prezident, který z nich vzešel, je nelegitimní. „Je to ale spíš otázka politická než právní,“ upozorňuje s tím, že pak nastává problém kvůli tomu, že zde není nikdo, kdo by za stát mohl mluvit.

Prezident Vladimir Putin dosáhl podle oficiálních a zmanipulovaných výsledků minulých prezidentských voleb v roce 2018 rekordního výsledku 76,69 procenta hlasů. Jak ukazuje mapa, největší podpoře se těšil v západní části Ruska. Naopak „pouze“ 60 procent voličů se pro Putina vyslovilo například v Jakutsku a dalších oblastech na Sibiři.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) tehdy ve své zprávě uvedli, že hlasování bylo „mařeno pokračujícím tlakem na kritické hlasy“ a Putin „neměl skutečnou konkurenci“.

Kritici Vladimira Putina a jeho kremelského režimu vyzvali k masovým protestům ve volebních místnostech. Hlavní ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který minulý měsíc zemřel v sibiřském vězení, v minulosti vyzýval Rusy, aby šli poslední den voleb protestovat.

Vdova Julija Navalná jeho výzvu před volbami zopakovala a prohlásila, že protestující by se měli dostavit ve velkém počtu ve stejnou dobu, aby zahltili volební místnosti. Demonstranty také vyzvala, aby kazili volební lístky a psali na ně „Navalnyj“ nebo volili jiné kandidáty než Putina.

Ruská opozice proto vyzvala občany, aby v poledne přišli k volbám. Jeden dvacetiletý obyvatel Moskvy uvedl, že se v poledne zúčastní protestu v hlavním městě. „Jen proto, abych kolem sebe viděl mladé podporující tváře, cítil nějakou podporu a viděl světlo v tomto temném tunelu,“ řekl pro The Guardian.

Ukrajinský útok v neděli zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou Rusko zčásti okupuje. S odvoláním na místní Ruskem dosazené úřady o tom informovala agentura TASS. Budova začala hořet, nikdo však nebyl zraněn.

Nejmladším kandidátem v letošních prezidentských volbách je čtyřicetiletý Vladislav Davankov. To se může jevit jako výhoda, protože Rusové podle průzkumů příliš netouží po starém prezidentovi.

U Davankova by se mohly sejít hlasy voličů, kteří chtějí dát najevo odpor vůči Kremlu a původně třeba zvažovali podporu Borise Naděždina, jehož režim k volbám nepřipustil. Davankov a jeho strana Noví lidé nicméně mají úzké vazby na Kreml.

Na počátku války na Ukrajině se Davankov vyjádřil ve prospěch mírových jednání. Podle jeho slov válka znamená oběti a sankce. Od tohoto názoru se postupem času mírně odklonil a začal tvrdit, že Rusko pouze „hájí ideály mírové existence“. Tímto postojem se Davankov dostal na sankční seznam EU.

Noví lidé také navzdory původním výhradám nakonec podpořili nezákonnou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny.

Politickou kariéru začal v roce 2020, kdy spoluzaložil stranu Noví lidé. V roce 2021 se stal poslancem Státní dumy, o dva roky později neúspěšně kandidoval na post starosty Moskvy.

Strana Noví lidé má sice reprezentovat zájmy mladých a liberálně smýšlejících lidí. Režim si díky její existenci může udržet určitou míru kontroly nad tím, koho tato skupina voličů volí.

Davankovova prezidentská kampaň mluví o ukončení státní cenzury a liberálnějším přístupu k politickým svobodám. Slibuje i více peněz do školství a zdravotnictví.

Volby jsou pro Kreml - tak jako pro další nedemokratické režimy - důležité kvůli legitimizaci vedení. Moskevské elity se ostatně k demokracii jako vládě lidu většinou hlásí, a tak je potřeba volby zachovat jako rituál pro domácí, ale i zahraniční publikum.

„Tento pravidelný politický a společenský rituál je pro Rusko velice důležitý, protože se od něj odvíjí všechny ostatní vnitřní politické procesy a pokračování osobního režimu postaveného na kultu osobnosti Putina,“ vysvětlil už před časem pro Seznam Zprávy specialista na Rusko Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Volby podle něj mají ještě druhou důležitou roli. „Zároveň je to pro Kreml vždy příležitost mobilizovat příznivce a ukázat i vnějšímu světu, že je Rusko silné a jednotné. Také proto do něj autority v minulosti investovaly tolik prostředků a dávaly si záležet na tom, aby nebyl z hlediska svého průběhu nikým a ničím zpochybněn,“ řekl Havlíček.

„Obáváme se, že po těchto volbách už bude Rusko úplně prázdné. Putin bude uplatňovat pořád další represe, až ze země nic nezbude,“ svěřila se reportérce Seznam Zpráv v kavárně v gruzínské metropoli Tbilisi pětadvacetiletá Kaťja, která pochází z Petrohradu.

„Některé represe se nejdřív zkouší v Bělorusku a pak si je přebírá i Kreml. Teď jde například o zákaz vydávání dokumentů disidentům v zahraničí. Mnoho lidí se tak obává, že by něco podobného mohlo nastat i teď. Takže se snaží tyhle dokumenty zařídit ještě před volbami,“ vysvětluje mladá žena, která do Gruzie jako mnoho dalších Rusů uprchla po začátku války na Ukrajině.

Jestli se během dvou let války na Ukrajině objevil na veřejnosti někdo, kdo mohl podkopat pozici ruského prezidenta Vladimira Putina, byl to šéf žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin.

Dvaašedesátiletý rodák z Petrohradu byl jedním z ruských oligarchů, který měl blízko k prezidentovi. Často se mu coby vlastníkovi sítě restaurací a ruské cateringové společnosti přezdívalo „Putinův šéfkuchař“.

Děním v zemi otřásl na konci června, kdy zavelel svým jednotkám k pochodu na Moskvu.

Dlouhodobě dával najevo nespokojenost s tím, jak ministerstvo obrany vede válku na Ukrajině, a právě vzpouru svých mužů vysvětloval eskalací neshod mezi elitami. Válku ale jednoznačně podporoval a chtěl postupovat ještě krutěji.

Dva měsíce po pochodu na Moskvu zemřel při havárii letadla. Její okolnosti nebyly nikdy uspokojivě vysvětleny.

Během války na Ukrajině byl hojně probírán Prigožinův rostoucí vliv, který si zřejmě uvědomoval on sám i ruské vedení. Vagnerovci se také ukázali jako zásadní vojenská síla na ukrajinské frontě. Prigožin mimo jiné další členy rekrutoval i mezi vrahy a dalšími těžkými kriminálníky v ruských vězeních.

Americký moderátor Tucker Carlson byl letos v únoru prvním západním novinářem, který s ruským prezidentem od začátku invaze vedl rozhovor, a to i přestože řada médií o něj žádala.

Sliboval, že rozhovor s Vladimirem Putinem představí postoje ruského prezidenta, které západní média neukazují. To částečně splnil. Komentátor během dvouhodinového interview nijak neoponoval Putinovým tvrzením, nepadla ani žádná otázka na vraždění na Ukrajině nebo věznění politických oponentů.

Namísto toho Putin bez jakéhokoliv filtru opakoval propagandu, kterou posluchači jeho projevů slyšeli už několikrát. Rusko rámoval jako zemi jednající v sebeobraně, kterou obléhají NATO a CIA, kritizoval Bílý dům za podporu Kyjeva a zpochybňoval suverenitu Ukrajiny.

Carlson je jedním z blízkých spojenců Donalda Trumpa a opakovaně kritizoval Bílý dům za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi. Ve vysílání Fox News i na svých sociálních sítích v posledních letech kopíroval Putinovy postoje. Stal se tak i jednou z tváří ruské propagandy, která jeho únorovou návštěvu pečlivě sledovala.