Hlavní obsah

„Přežití národa je v ohrožení.“ Súdánský premiér odstoupil, protesty nekončí

Tisíce Súdánců opět vyšly do ulic Chartúmu protestovat proti vojenské vládě. Bezpečnostní složky proti nim znovu použily slzný plyn i střelbu. (Video: twitter/moehash1, twitter/HassanAhmedBerk, twitter/ThomasVLinge)

 

Reklama

3. 1. 14:15

Súdánský premiér v neděli oznámil rezignaci, a to pouhých šest týdnů po návratu do funkce. Budoucnost Súdánu tak zůstává dál nejistá. Protesty, které odstartoval říjnový vojenský převrat, si vyžádaly už desítky mrtvých.

Článek

„Rozhodl jsem se vrátit odpovědnost a ohlásit svou rezignaci na post předsedy vlády,“ cituje agentura AP nedělní slova súdánského premiéra Abdalla Hamdoka. Odstoupení by podle něj mělo novému aktérovi dát možnost vést národ a dokončit přerod Súdánu v „civilní a demokratickou zemi“.

Do funkce se Hamdok vrátil ke konci listopadu poté, co se na daném postupu dohodl s generálem Abdalem Fattáhem Burhánem, který stál v čele říjnového vojenského převratu. Armáda podle tehdejší dohody navíc propustila všechny další politické činitele, které zatkla po svržení Hamdokova kabinetu.

„Snažil jsem se, jak jsem jen mohl, abych zabránil tomu, že naše země sklouzne do katastrofického scénáře. Náš národ je nyní v nebezpečném zlomovém bodě, který by mohl ohrozit jeho přežití,“ varoval premiér. Přetrvávající patová situace by se podle něj mohla stát plnohodnotnou krizí, která se podepíše i na již narušené ekonomice země.

Svého nástupce Hamdok v neděli nejmenoval, vyzval ale k dalším jednáním, která by zemi měla dovést k demokracii. Přechod by měl být v souladu s ústavním dokumentem z roku 2019, který řídil přechodné období, jež tehdy v zemi začalo.

V dubnu 2019 totiž Súdán po třiceti letech svrhl diktátora Umara al-Bašíra. Otěže moci následně přebrala prozatímní vláda, která měla řídit zemi až do voleb v roce 2023. V čele kabinetu stál právě premiér Abdalla Hamdok a tvořily ji dvě složky – civilní a vojenská.

V rámci přechodu k demokracii měl generál v listopadu minulého roku předat moc civilistům, čímž by značně klesl politický vliv armády v zemi. Dne 25. října se však v Súdánu odehrál vojenský převrat, který odstavil od moci prozatímní vládu, a situace tak začala být značně nejistá.

„Měl jsem tu čest sloužit lidem své země více než dva roky. Během tohoto období se mi někdy dařilo a místy jsem naopak selhal,“ prohlásil v neděli Hamdok. Premiérovi se po listopadovém návratu do funkce nepodařilo sestavit vládu, a o jeho možném odstoupení se tak spekulovalo už déle.

Jen několik hodin před Hamdokovou rezignací súdánské bezpečnostní síly násilně rozehnaly dav prodemokratických demonstrantů v ulicích hlavního města Chartúmu. Během zásahu zemřeli nejméně tři lidé, oznámil Výbor súdánských lékařů, který je součástí prodemokratického hnutí. Skupina také uvedla, že desítky demonstrantů byly zraněny.

Násilí vůči protestujícím ženám

Protesty v zemi trvají již od říjnového puče a obětí mají na účtu již několik desítek. Minulý měsíc se podle Organizace spojených národů (OSN) navíc objevila obvinění, že bezpečnostní síly se na protestujících ženách dopouštějí sexuálního násilí, hlášené jsou i případy skupinových znásilnění.

Armáda uvedla, že veškeré násilí v ulicích prošetří. K tomu vyzval i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle něj se země může pohnout kupředu, pokud súdánské bezpečnostní síly okamžitě přestanou používat smrtící sílu proti demonstrantům. Súdánští vůdci by také měli rychle pokročit při sestavování důvěryhodného kabinetu i formování soudních a volebních orgánů.

„Obdivujeme odvahu těch Súdánců, kteří znovu a znovu vycházejí do ulic a požadují, aby jejich hlasy byly vyslyšeny a aby jejich vůdci zajistili bezpečnou a prosperující budoucnost. Uvědomujeme si také oběti, které přinesli ti, kteří při hledání svobody přišli o život,“ stojí v Blinkenově sobotním vyjádření.

Spojené státy pak v pondělí – po premiérově rezignaci – vyzvaly súdánské lídry, aby zajistili civilní vládu v zemi a ukončili panující násilí. „Po rezignaci premiéra Hamdoka by súdánští vůdci měli odložit rozpory, najít konsensus a zajistit trvalou civilní vládu,“ napsal na Twitteru Úřad pro africké záležitosti amerického ministerstva zahraničí. Také ten vyjádřil Súdáncům prosazujícím demokracii podporu.

Cesta civilistů k moci je dlouhá

Demonstranti požadují u kormidla země čistě civilní vládu, jejíž nástup k moci zmařil právě vojenský převrat. Neuspokojil je ani návrat Hamdoka. Dohoda, s jejíž pomocí se měl premiér opět dostat do funkce, totiž ponechala vojsku podíl na vládnutí.

V Súdánů mocenský boj mezi civilními a vojenskými elitami už desítky let víceméně neutuchá. Nelze ovšem jednoduše rozlišit mezi takzvanými dobrými a špatnými, upozornila již dříve v textu pro web Voxpot Andrea Filipi z Centra afrických studií při FF UK.

Země je jednou z největších a strategicky nejdůležitějších na africkém kontinentu, její stabilita je tak pro mezinárodní společenství důležitá. Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější z nich je ropa.

Významná je v zemi i těžba dřeva a produkce arabské gumy, jejímž je největším světovým výrobcem. Súdán má kvůli své poloze také velký politický význam pro stabilitu v Africkém rohu, severní Africe a Sahelu.

„Země procházela v posledních letech obrovskými změnami, ale jako mnoho ostatních afrických zemí se k problémům globální ekonomiky přidávají přetrvávající problémy, které v Evropě neznáme,“ vysvětlil v listopadu pro Seznam Zprávy Petr Buchtyar, etnolog specializující se na bezpečnostní problematiku zemí severní Afriky.

„Jde kupříkladu o obrovské vzdálenosti neumožňující zajištění bezpečnosti, informovanosti, snadného obchodu či výměny informací, dále etnická řevnivost, přetrvávající antagonismus jednotlivců i náboženského establishmentu a zájem zemí Perského zálivu, Ruska nebo Číny o moc.“ upřesnil Buchtyar.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované