Článek
Jízda na koni s odhalenou hrudí, potápění do hloubek nebo pravidelné otužování. Ruský prezident Vladimir Putin se netají svou posedlostí zdravím. Stejně tak ani slabostí pro dlouhé vládnutí.
Promítá se to i do výzkumu, který Kreml financuje. V ruských laboratořích vznikají technologie, jež by jednou mohly prodloužit lidský život – a podle expertů možná i Putinovo působení v čele země.
„S vývojem biotechnologií se dají lidské orgány neustále transplantovat a lidé mohou být stále mladší a mladší, mohou dosáhnout nesmrtelnosti,“ řekl loni Putin během neformální konverzace svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Ten mu přitakával. „Předpovědi říkají, že v tomto století je šance dožívat se 150,“ reagoval.
Zachycený rozhovor dokresluje dlouhodobější téma, do kterého Kreml investuje.
„Putin je svým zdravím posedlý. Pokaždé, když někam cestuje, doprovází ho velká skupina lékařů, protože mu na jeho zdraví opravdu záleží,“ popsal pro Seznam Zprávy známý investigativní novinář Michail Rubin, který dlouho pracoval na detailních reportážích o korupci, skrytých majetcích a soukromém životě ruského prezidenta.
„Je zřejmé, že své fyzické kondici přikládá velký význam. Ale čas se nedá zastavit a začíná to vypadat trochu divně, když se 73letý muž snaží vypadat stejně jako před 25 lety,“ přidává svůj pohled Brian D. Taylor, autor knihy Kód putinismu, která zkoumá způsob ruského vládnutí.
Detaily konverzace mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem
Mikrofony na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Pekingu zachytily útržky neformální konverzace mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Politici nemluvili o globálních problémech, ale o tom, jak si zajistit nesmrtelnost.
Putinův recept na dlouhověkost
Jak již bylo zmíněno, osobní fascinace se promítá i do konkrétních státních programů.
Minulý měsíc ruští vědci oznámili vývoj genové terapie, která má zpomalovat stárnutí buněk. Jde o součást rozsáhlého programu dlouhověkosti, do nějž Kreml podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) investuje v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, tedy přes 540 miliard korun.
Na seznamu jsou technologie, které ještě donedávna patřily spíše do vědeckofantastických románů: 3D tisk lidských orgánů, pěstování orgánů uvnitř speciálně vyšlechtěných prasat nebo experimenty s působením extrémně nízkých teplot na lidské tělo.
V tomto směru Putin nijak nevybočuje z trendu známého mezi světovou technologickou elitou. Podobnou fascinaci prodlužováním života v posledních letech otevřeně dávají najevo i miliardáři ze Silicon Valley, například Jeff Bezos, Sam Altman nebo Peter Thiel.
Zatímco na Západě však podobné projekty financují soukromí investoři, v Rusku se z honby za delším životem stala státní priorita.
„Když se pro Putina něco stane osobní prioritou, stává se to prioritou i pro celý ruský stát, protože tak ten systém funguje. I kdyby šlo jen o jeho podivnou posedlost, lidé v jeho okolí musí dát najevo, že to berou vážně,“ popsal Taylor.
S tím souhlasí i Rubin. „Lidé z okolí Vladimira Putina si možná uvědomují, že ho tento druh otázek zajímá. Podporují tento druh výzkumu a říkají: ‚Ano, jsme připraveni na to vynaložit prostředky.‘“
Možnost průběžně nahrazovat opotřebované části lidského těla zmínil Putin loni během návštěvy Pekingu. Schopnost vytvářet nové orgány v laboratoři označil za jednu z cest, která by mohla zásadně prodloužit lidský život.
Tyto ambice jsou zřejmé i z národní iniciativy pro dlouhověkost, představené v roce 2024. Podle Kremlu by měla do konce desetiletí zachránit 175 tisíc životů.
Klíčovou roli hrají dvě technologie. První je biotisk, tedy 3D tisk živé tkáně, druhou xenotransplantace. Ta spočívá v pěstování lidských orgánů a tkání uvnitř takzvaných miniprasat, jejichž genetické vlastnosti jsou podle vědců člověku blízké. Orgány vypěstované v těchto zvířatech by pak mohly být transplantovány pacientům.
Ruští vědci už prostřednictvím státních institucí oznámili, že se jim podařilo vytisknout lidskou chrupavku. Do roku 2030 chtějí dojít až k výrobě plnohodnotných náhrad lidských orgánů. Stejný časový termín zmiňují i v souvislosti s pěstováním orgánů v prasatech.
Vedle toho měl šéf Kremlu doporučovat lidem i kryoterapii, tedy vystavování těla extrémně nízkým teplotám.
Za projekty stojí Putinovi blízcí
V čele celého projektu stojí dvě postavy z Putinova nejbližšího okruhu, napsal deník.
Jednou z nich je jeho dcera Marija Voroncovová, endokrinoložka, která dohlíží na státem podporované genetické programy. Stejně tak se na projektech podílí i Michail Kovalčuk, dlouholetý zastánce myšlenky, že moderní věda umožní lidské tělo průběžně opravovat podobně, jako se mění součástky ve stroji.
Právě Kovalčuk, bratr Putinova spojence a mediálního magnáta Jurije Kovalčuka, je podle WSJ považován za hlavního ideologa kremelské kampaně za dlouhověkost. V budoucnosti, kterou popisuje, by lidé mohli prakticky neomezeně nahrazovat poškozené orgány a oddalovat projevy stárnutí.
Marija Voroncovová na snímku z roku 2024.
Velké plány však zatím narážejí na nedostatek vědeckých důkazů. Na rozdíl od podobných projektů financovaných západními technologickými miliardáři se ruský výzkum může opřít jen o omezený počet studií publikovaných v uznávaných mezinárodních vědeckých časopisech.
„Pokud neexistují žádné publikace, neexistují ani skutečné výsledky. Jejich prohlášení bych proto považoval spíše za ambice, ne-li přímo za sny,“ řekl americkému deníku vědec Alexandr Ostrovskij, který po začátku invaze na Ukrajinu z Ruska odešel.
Politické motivace projektu
Pro ruského prezidenta je ale podle Taylora touha žít déle neodmyslitelně spojená s jeho politickou funkcí.
„Opravdu nepřemýšlí jen o tom, co bude dělat v příštích šesti nebo dvanácti měsících, jako běžný politik, ale o desetiletích a stoletích a o tom, jaké bude jeho historické dědictví. Myslím, že to pravděpodobně souvisí s jeho úvahami o tom, jak si může prodloužit život,“ podotkl pro Seznam Zprávy.
Rubin soudí, že za tím stojí také samotný strach ze stárnutí a obava ze zdravotních komplikací.
„Žije podle svých zájmů. Nemyslím si, že by byl typ člověka, který by byl ochoten zemřít za obnovení Sovětského svazu. Je ochoten obětovat stovky tisíc jiných životů, jen aby se stal silným vůdcem. Jeho cílem však rozhodně je žít život, jaký si přeje, dožít se vysokého věku a být zdravý,“ nastínil investigativní novinář.
Zatím není jisté, zda se ruským vědcům podaří jejich ambiciózní cíle naplnit. Už dnes je ale zřejmé, že prodlužování života není pro Kreml jen vědeckým experimentem, ale i politickým projektem spojeným s představou dlouhodobé vlády Vladimira Putina.
