Článek
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters ve středu Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.
Ruští vyšetřovatelé už dříve oznámili, že v noci ze soboty na neděli se kvůli explozi zřítily dva mosty v regionech hraničících s Ukrajinou. V Brjanské oblasti spadl silniční most na rychlík do Moskvy, který pod ním projížděl, přičemž zahynulo sedm lidí a přes sto dalších bylo zraněno. V Kurské oblasti se pak zřítil železniční most, po němž přejížděl nákladní vlak. Souprava se sesunula na silnici pod mostem, zranění utrpěl strojvedoucí a dva jeho pomocníci.
Moskva z útoků vzápětí obvinila Ukrajinu. Putin ve středu na setkání s členy vlády prohlásil, že rozhodnutí o těchto útocích padlo na Ukrajině na politické úrovni a že se jednalo o cílený útok na civilisty. „(Kyjev) zároveň žádá o pozastavení nepřátelských akcí na třicet nebo dokonce šedesát dní a setkání na nejvyšší úrovni. Ale jak můžeme za těchto podmínek pořádat takové schůzky. O čem bychom měli mluvit? Kdo vůbec jedná s těmi, kdo sázejí na teror?“, pronesl ruský prezident podle TASS.
Kyjev se k víkendovým explozím mostů nevyjádřil, podotkl Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU se přihlásila k víkendovým dronovým útokům na ruská vojenská letiště, při kterých podle jejího tvrzení Rusové přišli o čtyři desítky vojenských letounů včetně strategických bombardérů, kterými útočí na Ukrajinu. SBU také uvedla, že v úterý ráno odpálila zhruba tunu výbušniny, kterou umístila na pilíře Krymského mostu. Ten spojuje Krymský poloostrov okupovaný od roku 2014 Moskvou s ruským územím.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou také útoky obou stran na různé cíle na území nepřítele. Obě strany dlouhodobě popírají, že by cílily na civilisty. Ukrajina pravidelně informuje o škodách na civilní infrastruktuře a civilních obětech včetně dětí. Také z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina obětí jsou Ukrajinci, napsal dříve Reuters.
V pondělí se v Istanbulu podruhé za poslední tři roky sešly přímo ukrajinská a ruská delegace, které se dohodly na výměně válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let a návratu dalších těl padlých vojáků. Průlom v otázce možného příměří ve válce pondělní jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasí s nedávným americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana v pondělí podle agentur zmiňovala jen možnost několikadenních přerušení bojů na některých úsecích fronty, aby armády mohly posbírat těla padlých vojáků.
