Hlavní obsah

Putin označil útoky na ukrajinskou energetiku za vynucené

Foto: Drop of Light, Shutterstock.com

Ilustrační snímek z ukrajinské Irpině z počátku ruské agrese. Ukrajinci tehdy utíkali před postupující ruskou armádou.

Reklama

2. 12. 2022 13:35
aktualizováno • 2. 12. 2022 14:26

Ruský prezident Vladimir Putin to prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Článek

Raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny.

Prohlásil to šéf Kremlu během rozhovoru s německým kancléřem, v něm dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup.

Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml.

Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem.

Mohlo by vás zajímat

Německý kancléř Olaf Scholz na bezpečnostní konferenci v Berlíně představil svou vizi poválečného uspořádání.

Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.

Šéf Kremlu podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“

Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.

O Kerčském mostě

Rusko obnovilo automobilovou dopravu přes Kerčský most, který minulý týden vážně poškodila exploze. Na přepravu trajektem ve směru na anektovaný poloostrov Krym ale nyní čeká podle ruských médií více než tisíc nákladních vozidel.

Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové.

Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze (detailně zde).

Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované