Hlavní obsah

Putin přiznává selhání a slabost. Svět komentuje ruskou mobilizaci

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin při středečním projevu, v němž vyhlásil částečnou mobilizaci.

Reklama

aktualizováno •

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil ve středu ráno okamžitou částečnou mobilizaci. Rozhodnutí ukazuje, že válka neprobíhá podle plánu Moskvy, zní z Ukrajiny. Čína vyzvala všechny strany k dialogu.

Článek

„Ruská mobilizace byla předvídatelným krokem, který se ukáže jako krajně nepopulární, a podtrhuje to, že válka neprobíhá podle plánu Moskvy,“ řekl agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Ostatní výroky mají podle něj pouze rétorickou rovinu. Uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží přenést vinu za zahájení „nevyprovokované války“ a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ.

„Mobilizace a jaderné hrozby, které Putin vyhlásil, agresorovi v jeho snaze dobýt a zničit Ukrajinu a Ukrajince nepomohou. Tyran konečně zahájil procesy, které ho v jeho zemi pohřbí,“ reagoval na Telegramu kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Britský ministr obrany Ben Wallace mobilizaci podle deníku The Guardian odsoudil. „Porušení vlastních slibů prezidenta Putina, že nebude mobilizovat část obyvatelstva, a nezákonná anexe částí Ukrajiny jsou přiznáním, že jeho invaze selhává,“ uvedl v prohlášení. Dodal, že mezinárodní společenství je jednotné a Rusko se stává globálním vyvrhelem.

O ruské částečné mobilizaci

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil v mimořádném projevu částečnou mobilizaci. Platí okamžitě a týká se 300 tisíc rezervistů.

Americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že Rusko projevilo slabost, když oznámilo mobilizaci svých vojenských rezerv a vyhlásilo referenda na územích okupovaných Ruskem na Ukrajině, píše agentura Reuters.

Za projev paniky Kremlu označil oznámení o mobilizaci také nizozemský premiér Mark Rutte. Na Twitteru uvedl, že by nemělo být chápáno jako přímá hrozba totální války se Západem.

Český premiér Petr Fiala označil částečnou mobilizaci za další Putinovu snahu o eskalaci války na Ukrajině a za další důkaz, že agresorem je právě Rusko. Připomněl, že pomoc Ukrajině je potřeba a ve vlastním zájmu v ní musí Česká republika pokračovat.

K pomoci Ukrajině vyzval i český prezident Miloš Zeman. „Ruská mobilizace je zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti,“ zveřejnil Zemanovo prohlášení na Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

I ministryně obrany Jana Černochová se domnívá, že Putin si je dobře vědom, že Západ je v silnější pozici. „Mezinárodní společenství dávno ví, že Putin na Ukrajinu už teď posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce. Včetně vězňů a lidí, kteří nemají s armádou společného vůbec nic. Mobilizace tomu nijak nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že ještě je koho mobilizovat,“ napsala Černochová na Twitteru.

Podobné reakce přicházejí i z Německa, kancléř Olaf Scholz vidí v oznámení částečné mobilizace neúspěchy v ruské útočné válce. „To všechno se dá vysvětlit jen na pozadí skutečnosti, že ruské napadení Ukrajiny neproběhlo úspěšně,“ citoval Scholze podle agentury DPA jeho mluvčí Wolfgang Büchner.

Vicekancléř Robert Habeck uvedl, že jde o „další špatný krok ze strany Ruska, o kterém samozřejmě budeme diskutovat a politicky konzultovat, jak reagovat“. Částečná mobilizace je podle něj další eskalací konfliktu na Ukrajině.

Za kroky k eskalaci situace na Ukrajině označil dnešní projev i úřad slovenské vlády. Podle slovenského ministerstva obrany Putin také vytváří podmínky pro vydírání Západu jaderným útokem.

Rusko bude pokračovat v destrukci, pokusí se zničit Ukrajinu, anektovat část jejího území a měnit mapy, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko je připraveno udělat vše, co je v jeho silách, aby Severoatlantická aliance nadále co nejvíce podporovala Ukrajinu, bránící se ruské invazi, uvedl podle agentury Reuters Morawiecki a vyzval spojence k dalším dodávkám zbraní Kyjevu.

Více k ruské částečné mobilizaci

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil v mimořádném projevu částečnou mobilizaci. Platí okamžitě a týká se 300 tisíc rezervistů.

Co Putina vedlo k vyhlášení kroku, kterému se dlouhé měsíce všemi možnými způsoby vyhýbal?

Litva reaguje na prohlášení ruského prezidenta také bezpečnostně. „Vzhledem k tomu, že ruská vojenská mobilizace proběhne i v blízkosti našich hranic (v Kaliningradské oblasti), jsou litevské síly rychlé reakce uvedeny do stavu zvýšené pohotovosti, aby se zabránilo jakýmkoli provokacím ze strany Ruska,“ uvedl litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas na Twitteru.

Lotyšsko oznámilo, že nenabídne útočiště žádnému Rusovi prchajícímu před mobilizací vojsk Moskvy, uvedl ve středu na Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs, odkazoval se na bezpečnostní obavy.

Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany ke konzultacím a nalezení způsobu řešení bezpečnostních obav všech stran. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin podle agentury Reuters na pravidelném brífinku pro média uvedl, že postoj Číny k Ukrajině je konzistentní a jasný.

Putin ve středu v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je obranou před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko.

Mobilizace, jež se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300 tisíc rezervistů.

Reklama

Doporučované