Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Arméni žijí ve Svatém městě už od 16. století, kdy sem uprchli před hrozbou genocidy. V posledních měsících je ale zhruba 1700členná komunita, která tvoří nedílnou součást etnického mixu v Jeruzalémě, pod stále rostoucím tlakem.
Radikální židovští osadníci se po nástupu nynější vlády Benjamina Netanjahua, která zahrnuje i extremistické strany, cítí téměř beztrestně a nejraději by ovládli celý Jeruzalém. Poté, co se před časem musela vláda omlouvat za plivání osadníků na křesťanské poutníky za zahraničí, se jejich terčem stali místní Arméni.
V půlce listopadu vtrhla v noci do arménské čtvrti ozbrojená skupina osadníků s bojovými psy a začala vytrhávat dlažební kostky z chodníku. Spolu s nimi přijely i buldozery. Členové arménské komunity ale na místě vytvořili živý řetěz a osadníkům v ničení zabránili. Prozatím.
„Není to jen kus země, který chráníme, v sázce je budoucnost Arménů a všech křesťanů v Jeruzalémě,“ citoval deník The Times 22letého aktivistu Hagopa Djernaziana, který se akce zúčastnil.
Násilí na místě zabránila přítomnost policie, podle výpovědí Arménů však stranila osadníkům. Policisté zadrželi několik Arménů a žádali od nich doklady o tom, že jsou vlastníky domů v místech, o něž se nyní vede boj.
Více o napětí na Západním břehu Jordánu
Židovský stát se nyní brání terorismu palestinského hnutí Hamás, zároveň se ale musí potýkat s terorismem domácím. Radikální osadníci na Západním břehu Jordánu útočili na jednu z palestinských vesnic. Díky svému zastánci ve vládě se cítí být beztrestní.
Sporné území leží mezi Jaffskou bránou a židovskou čtvrtí, kde už v posledních měsících došlo k řadě útoků proti křesťanům. Arménská komunita tam nyní zřídila hlídku pro případ, že by se ozbrojení osadníci měli vrátit.
Pravdou nicméně je, že na současné vyostřené situaci mají svůj podíl i samotní Arméni, přesněji jejich náboženští vůdci.
Arménský patriarchát v Jeruzalémě totiž pronajal 25 procent pozemků v arménské čtvrti (ta je nejmenší částí Starého města) na 99 let izraelské developerské firmě Xana Capital, za níž stojí osadníci. Společnost chce na pozemku, který dnes slouží jako parkoviště, postavit luxusní hotel. Spolu s parkovištěm však patriarcha pronajal firmě i řadu domů, v nichž bydlí tamní Arméni.
Nemovitost je majetkem všech Arménů
Jedním z nich je i 81letý Garo Nalbandian, bývalý fotograf, jehož rodina žije v domě pronajatém od církve už přes 50 let.
„Každou noc mám noční můry. Kde budu bydlet se svou rodinou, se svými dětmi. Je nás kolem 11 lidí,“ řekl stanici CNN. Dům jeho rodiny stojí přímo naproti arménskému klášteru a ve stínu hradeb Starého města. Každý den prochází před jeho dveřmi stálý proud turistů a kněží.
Nalbandian se zašel zeptat na pronájem domu na úřad patriarchy. Tam mu řekli, že dům je součástí dohody s developerem a že se patriarchát snaží o jeho vyjmutí. Fotograf si stěžuje, že smlouvy jsou tajné. K dispozici má fotografie pořízené při podpisu smlouvy - na nich figuruje bývalý kněz patriarchátu Baret Jeretsian, který před časem Svatou zemi opustil a žije ve Spojených státech.
Izrael a Palestina: Kdo vládne jakému území
Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se táhne již po celé generace. V roce 2005 se Izrael stáhl z Pásma Gazy, o dva roky později tam moc převzalo radikální hnutí Hamás. Palestinci usilují o vznik vlastního nezávislého státu i na Západním břehu Jordánu, ale území dál okupuje Izrael a současná vláda tam podporuje výstavbu dalších židovských osad.
Oranžové území na severu jsou Golanské výšiny, mezinárodně uznané jako součást Sýrie, ale od roku 1967 okupované Izraelem.
Okupovaná území spolu s Pásmem Gazy si nárokují Palestinci.
„Není důležité, kdo to koupil, neobviňuji toho, kdo to koupil. Obviňuji toho, kdo to prodával. Tato nemovitost je majetkem všech Arménů, všech Arménů na světě,“ myslí si.
Arménský patriarcha v Jeruzalémě se novinářům vyhýbá - jeho úřad nereagoval ani na dotazy Seznam Zpráv. Jeho zástupce, arcibiskup Sevan Gharibian řekl CNN, že patriarchát pracuje na zrušení smlouvy.
Mezitím patriarchát požádal o pomoc všechny jeruzalémské křesťanské komunity - s odůvodněním, že arménská přítomnost v Jeruzalémě je pod „největší existenční hrozbou od 16. století“. Všechny křesťanské církve ve Svatém městě pak vydaly společné prohlášení, v němž vyjadřují obavy o budoucnost arménské komunity ve městě.
„Provokace, které údajní developeři používají… hrozí vymazáním arménské přítomnosti v oblasti, oslabením a ohrožením křesťanské přítomnosti ve Svaté zemi,“ napsali křesťanští představitelé, včetně hlav řecké pravoslavné a římskokatolické církve.
