Článek
Minuta ticha v americké Sněmovně reprezentantů za konzervativního aktivistu Charlieho Kirka, který byl ve středu zavražděn při vystoupení na univerzitě v Utahu, vedla k vzájemnému pokřikování a obviňování mezi demokraty a republikány.
Znovu se tak ukázaly hluboké politické rozdíly mezi americkými politiky.
Sněmovna reprezentantů nejprve z iniciativy svého předsedy Mikea Johnsona z Republikánské strany držela minutu ticha. Kongresmanka Lauren Boebertová pak požádala o dodatečnou modlitbu. „Tiché modlitby přinášejí tiché výsledky,“ dodala známá představitelka radikálního republikánského křídla.
Někteří demokraté vůči tomu vznesli námitky a zákonodárci se začali vzájemně překřikovat. Demokraté se ptali, proč jiné vraždy méně prominentních osobností nedostávají stejnou pozornost, což vedlo k nadávkám a obviněním z politizace tragédií.
„Způsobili jste to vy všichni,“ křičela podle listu Financial Times na demokraty republikánka Anna Paulina Lunová. Další kongresmanka Nancy Maceová pak vyslovila stejný názor před novináři: „Demokraté jsou zodpovědní za to, co se stalo.“
Kdo byl Charlie Kirk
Konzervativní influencer Charlie Kirk proslul svými řečnickými schopnostmi s často provokativními komentáři. Nebál se diskutovat ani se svými politickými odpůrci, rád chodil na setkání na amerických liberálních univerzitách a debatoval s nimi.
Právě na jednom takovém byl zastřelen. Bylo mu 31 let, zůstaly po něm manželka a dvě malé děti.
A podobná slova nezaznívala jen v Kongresu. Elon Musk, miliardář a majitel platformy X, byl ještě přímější. „Levice je strana vražd,“ napsal. Laura Loomerová, loajální stoupenkyně hnutí MAGA, vyzvala k „tvrdému zásahu proti levici s plnou silou vlády. Každá levicová skupina, která financuje násilné protesty, musí být rozpuštěna a stíhána. Bez milosti.“
Zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller obvinil demokraty, že mají „na rukou krev“. „Amerika ztratila jednoho ze svých největších šampionů,“ napsal na sociální síti X. „Všichni se nyní musíme věnovat porážce zla, které Charlieho ukradlo tomuto světu.“
To vše ve chvíli, kdy vyšetřovatelé nedopadli Kirkova vraha ani nezveřejnili identitu podezřelých. Neví se tak nic o jeho motivu ani politickém pozadí.
I Trump útok svedl na radikální levici
Republikáni ale opakují to, co řekl přímo prezident Donald Trump. I on na své sociální síti Truth Social svedl Kirkovu smrt na „radikální levici“.
Šéf Bílého domu běžně označuje své politické rivaly za „radikální levicové šílence“, kteří podle něj představují existenční hrozbu pro Ameriku. Střelbu na Kirka označil za důsledek přehřáté rétoriky.
„Násilí a vraždy jsou tragickým důsledkem démonizace těch, s nimiž nesouhlasíte – den za dnem, rok za rokem –, a to tím nejvíc nenávistným a nejvíc opovrženíhodným způsobem,“ řekl Trump ve videu zveřejněném na platformě Truth Social.
Co se stalo v Utahu:
Prezident ve svém vyjádření zmínil další útoky na konzervativní osobnosti, ale opomněl násilí páchané na liberálních politicích, například nedávnou vraždu demokratické političky v Minnesotě.
Demokraté útok masově odsoudili
Politici Demokratické strany přitom začali atentát na Kirka odsuzovat ihned poté, co se objevily první zprávy o střelbě, ještě ve chvíli, kdy konzervativní influencer žil. Politické násilí odsoudili přední představitelé strany v Kongresu, včetně například někdejší šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, známé Trumpovy kritičky.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom, který si často ve svých vyjádřeních nebere servítky, označil útok na Kirka za „odporný, hanebný a zavrženíhodný“.
„Zatím nevíme, co motivovalo osobu, která zastřelila Charlieho Kirka, ale tento druh opovrženíhodného násilí nemá v naší demokracii místo,“ uvedl ve svém prohlášení bývalý prezident Barack Obama.
Někdejší demokratická kongresmanka Gabby Giffordsová, která byla v roce 2012 sama těžce zraněna střelcem, řekla: „Demokratické společnosti budou vždy čelit politickým neshodám, ale nikdy nesmíme dopustit, aby se Amerika stala zemí, která tyto neshody řeší násilím.“
Výjimkou byl guvernér státu Illinois J. B. Pritzker, potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028, který přímo obvinil Trumpa z podněcování politického násilí. „To musí přestat,“ řekl novinářům. „Myslím, že v této zemi jsou lidé, kteří to podněcují. Myslím, že rétorika prezidenta to často podněcuje.“
Postoj Američanů k násilí
Američané podle průzkumu provedeného loni v říjnu pro agenturu Reuters/Ipsos ve velkém odmítají politické násilí. Opačný názor vyjádřilo pouhých šest procent respondentů.
Socioložka Ruth Braunsteinová z Univerzity Johnse Hopkinse, která se zabývala organizacemi okolo Kirka a americkou pravicí, se ale domnívá, že útok má potenciál zvýšit politické napětí ve Spojených státech.
„Samozřejmě je to tragédie na osobní úrovni, ale zároveň to s sebou nese sílu ještě více podnítit politické prostředí, kde je teplota už tak až moc vysoká. Je to reálná možnost, reálná hrozba,“ řekla Braunsteinová agentuře Reuters.
Podobného názoru je i politolog Robert Pape z Chicagské univerzity. „Jsme v podstatě zemí, která je jako sud se střelným prachem,“ řekl v rozhovoru pro deník The New York Times (NYT).
Pape je spoluautorem studií, které pravidelně mapují postoje k politickému násilí už od 6. ledna 2021, kdy příznivci Donalda Trumpa zaútočili na sídlo Kongresu. „Zaznamenáváme radikalizaci politiky a větší podporu násilí než kdykoli předtím za poslední čtyři roky, kdy tyto studie provádíme.“
V jeho nejčerstvějším průzkumu z května téměř 39 procent demokratů souhlasilo s myšlenkou, že sesazení prezidenta Trumpa silou je ospravedlnitelné. Skoro čtvrtina republikánů pak považovala za ospravedlnitelné, aby Trump použil armádu proti protestům proti jeho politickému programu.
Lékař a ředitel Programu výzkumu prevence násilí na Kalifornské univerzitě v Davisu ale věří, že pokračující spirála násilí se dá zastavit. „Úkolem, kterému čelíme, je nedovolit lidem na extrémech zatáhnout nás ostatní spolu s nimi do propasti,“ řekl deníku NYT. „Musíme jasně odsoudit politické násilí.“