Článek
Bělorusko propustilo 25 politických vězňů, kteří se následně dostali bezpečně do Litvy. Na síti X to oznámila exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která poděkovala americkému zmocněnci Johnovi Coaleovi. Ten v úterý jednal v Minsku s autoritářským vůdcem země Alexandrem Lukašenkem a podle dnešních informací státní tiskové agentury Belta oznámil, že režim propustí 25 uvězněných, přičemž Spojené státy zruší sankce vůči dvěma běloruským společnostem.
O propouštění běloruských politických vězňů informovala nejprve dopoledne lidskoprávní organizace Vjasna. „(V úterý) večer se příbuzní některých vězňů dozvěděli, že si své blízké budou moci následující ráno vyzvednout z trestaneckých kolonií,“ uvedla organizace na platformě Telegram. Na svém webu tou dobou informovala, že k dnešku eviduje v Bělorusku 911 politických vězňů. Tuto bilanci uváděla i po poledni SELČ.
V úterý se s Lukašenkem v Minsku sešel Coale, jehož americký prezident Donald Trump pověřil jednáním o propuštění politických vězňů. Podle dřívějších informací agentury Reuters získal Minsk od Washingtonu příslib vrácení zmrazených běloruských aktiv v hodnotě desítek milionů dolarů. Coale dnes podle agentury Belta uvedl, že Bělorusko propustí 25 lidí a USA na oplátku zruší sankce vůči dvěma běloruským společnostem.
Agentura Reuters poznamenala, že poslední skupina propuštěných je výrazně menší, než se podařilo vyjednat v Minsku v březnu. Coale tehdy u Lukašenka prosadil propuštění 250 lidí. Americký vyslanec podle Reuters uvedl, že obě strany budou pracovat na vyřešení zbývajících otázek, aby připravily půdu pro další propuštění vězňů a zrušení dalších sankcí. „Ještě jsme neskončili,“ napsal Coale na síti X.
Vládce východoevropské země, jenž je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, propustil v posledních dvou letech řadu vězňů. Tento proces během Trumpova druhého funkčního období zrychlil, USA na oplátku začaly rušit sankce proti Minsku. Coale si podle Reuters připisuje zásluhy za propuštění 700 až 800 lidí od poloviny loňského roku.
Lukašenko existenci politických vězňů v zemi popírá. Při setkání s Coalem podle Reuters také odmítl informace organizací pro lidská práva a exilové opozice, že neustále zatýká další lidi jako náhradu za ty, které propouští.
Dosavadní Coaleovo úsilí vedlo mimo jiné k propuštění nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo čelních opozičních představitelů a podle Reuters si vysloužilo vděk mnoha Bělorusů, zároveň však jeho kroky vyvolaly i obavy. „Měli bychom využít každé příležitosti k záchraně životů. Neměli bychom však zaměňovat propouštění vězňů s politickou změnou. Represe pokračují a Lukašenko nadále podporuje ruskou válku (proti Ukrajině),“ řekla dříve Reuters Cichanouská.
Lukašenko bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. Jeho režim brutálně potlačil rozsáhlé demonstrace po prezidentských volbách v roce 2020, ve kterých úřady Lukašenka opět prohlásily vítězem. Opozice označila výsledky za zfalšované a Západ je odmítl uznat. Desítky tisíc lidí tehdy pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Hlavní opoziční představitelé skončili ve vězení nebo utekli ze země. Loni si Lukašenko zajistil sedmé funkční období ve volbách, které opozice označila za frašku.
Lukašenkův režim roky čelí západním sankcím kvůli potlačování lidských práv i kvůli tomu, že Minsk umožnil využít běloruské území k ruskému vojenskému vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Americká strana nicméně dala najevo, že vidí hodnotu v kultivaci vztahů s Lukašenkem vzhledem k jeho blízkým vazbám na Putina, napsal už dříve Reuters.
