Článek
Ruský exministr obrany Sergej Šojgu odsoudil „zahraniční vměšování“ do vnitřních záležitostí Íránu. Tak zní oficiální zpráva ruské státní tiskové agentury Interfax.
Šojgu je nyní předsedou ruské Federální bezpečnostní rady. To je víceméně ceremoniální funkce, na kterou ho Vladimir Putin odsunul z ministerstva obrany, vliv nicméně Šojgu stále má.
Jako spojka jezdí do zemí, které jsou pro Rusko důležité – do Severní Koreje, Číny, Indie nebo právě Íránu. Teherán navštívil například v srpnu 2024.
Íránský režim nyní doma čelí velkým protestům, ozbrojené síly postřílely v ulicích měst stovky lidí a tisíce dalších zatkly. Rusko je jednou z mála zemí, které může Teherán označit za své spojence. Téměř přesně před rokem – 17. ledna 2025 – podepsali Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján v Moskvě dohodu o strategickém partnerství obou států na 20 let.
Pro Rusko je Írán významným dodavatelem zbraní proti Ukrajině. Agentura Bloomberg, která je spolehlivým zdrojem informací, napsala, že od října 2021 dodal teokratický režim Rusku balistické rakety za 2,7 miliardy dolarů, tedy v přepočtu přes 56 miliard korun. Zahrnuje to střely krátkého doletu Fath-360, ale také stovky kusů raket typu země-vzduch.
Bloomberg vychází z dat, která získaly západní vojenské rozvědky. Kromě raket Íránci poslali Rusku velké množství dělostřelecké munice a drony vlastní výroby Šáhid-131 a Šáhid-136. Rusům pak umožnili, aby na základě licence vyráběli vlastní bezpilotní letouny, jejichž základem jsou ty íránské. Celková hodnota íránského vojenského vývozu do Ruska pro jeho válku na Ukrajině tak přesahuje čtyři miliardy dolarů (více než 83 miliard korun).
Írán a Severní Korea jsou státy, které dodávají Moskvě nejvíce zbraní. Dohoda o strategickém partnerství mezi Moskvou a Teheránem nicméně neobsahuje klauzuli o vzájemné vojenské pomoci v případě napadení. Když Izrael a následně Spojené státy bombardovaly loni v létě stanoviště íránské protivzdušné obrany a jaderná zařízení, Putin útok odsoudil, ale na obranu Íránu nic nepodnikl.
K dění v ulicích íránských měst se v pondělí – podle hesla „přítel mého nepřítele je i můj nepřítel“ – vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Každý normální člověk na Zemi si přeje, aby se íránský lid konečně dočkal štěstí a osvobodil se od režimu, který přinesl tolik zla Ukrajině a dalším zemím. Každý vůdce, každá země, každá mezinárodní organizace se musí nyní zapojit a pomoci lidem odstranit ty, kteří jsou zodpovědní za situaci, do které se Írán dostal,“ napsal na sociální síti X.
Na znamení solidarity s protestujícími zveřejnil svůj příspěvek v angličtině a v perštině.
Íránské drony proti Ukrajině.
Připomeňme, že kvůli masivní íránské podpoře Ruska schválil ukrajinský parlament v roce 2023 zákon zakazující jakýkoliv obchod s Teheránem. Vztahy obou zemí však byly napjaté už před ruskou invazí. Dne 8. ledna 2020 totiž íránská protivzdušná obrana krátce po startu z teheránského letiště omylem sestřelila letoun společnosti Ukraine International Airlines. Všech 176 lidí na palubě Boeingu 737-800 zahynulo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil íránskému režimu silou, pokud nepřestane zabíjet demonstranty. Podle zámořských médií zvažuje letecké údery nebo kyberútoky.
Zatím v noci na úterý Trump oznámil zvýšení amerických cel o 25 procent na dovoz zboží ze zemí, které obchodují s Íránem. Těmi jsou především Čína, největší odběratel íránské ropy, Indie, ale také Turecko, Jižní Korea, Japonsko a Německo.
