Článek
Rusko ve středu přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.
Středeční zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válku mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU.
Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly ve středu brzy ráno na nulu.
Pozastavení toku předcházela ještě zpráva o přerušení dodávek plynu francouzské společnosti Engie kvůli údajným neshodám v platbách. Francouzská polostátní energetická společnost přestane plyn dostávat ve čtvrtek.
Gazprom hlásí rekordní zisky
Ruský plynárenský gigant Gazprom v prvním pololetí 2022 vydělal rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion Kč).
„Jak jsme očekávali, Rusko používá plyn jako válečnou zbraň,“ řekla ve středu francouzská ministryně pro transformaci energetiky Agnès Pannier-Runacherová. „Máme všechny prostředky, abychom se s touto situací vypořádali a přečkali zimu.“
Podle Krymu je problém v západních sankcích, které ztěžují dodávky skrze Nord Stream. „Můžeme zaručit, že kromě technologických problémů způsobených sankcemi nic nebrání“ dodávkám plynu, řekl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Situaci ohledně plynu vidí černě i trhy. Podle analýzy cen se trh obává, že existuje 30procentní šance, při které se tok plynu neobnoví ani po uplynutí třídenní lhůty stanovené Gazpromem, řekl pro agenturu Bloomberg Leon Izbicki, analytik plynu ze společnosti Energy Aspects Ltd.
Největší problém by mělo v případě úplného odpojení Německo. Na ruském plynu je tam totiž závislá většina domácností, ale i podniků a průmyslu. Zároveň se zde napojuje plynovod Nord Stream na zbytek evropské plynárenské sítě.
Podle prezidenta německého energetického regulátora BNetzA Klause Muellera musí největší evropská ekonomika snížit svou spotřebu plynu o 20 procent a zároveň najít náhradu za ruský plyn.
„Pokud to všechno dokážeme, máme šanci tuto a příští zimu překonat,“ řekl. „Pokud to nezvládneme, může to být těžké,“ řekl minulý týden Mueller mnichovskému deníku.
Rozsah krize lze ilustrovat na německém největším odběrateli ruského plynu Uniper. Energetická společnost požádala v pondělí stát o půjčku ve výši 13 miliard eur (319 miliard korun) – v opačném případě by společnosti hrozil kolaps, informuje agentura Bloomberg.
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně Česka. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Analytici Goldman Sachs Group minulý týden uvedli, že s trvalým zastavením toku v Nord Streamu nepočítají jako s nejpravděpodobnějším scénářem. Podle nich bude tok obnoven na 20 procent kapacity. To by podle Nieka van Kouterena, vedoucího obchodníka nizozemské energetické společnosti PZEM, mohlo stačit na záchranu evropské zimy.
Pokud bude normální zima, „mělo by být vše v pořádku vzhledem k současným zásobám a snížené poptávce“, řekl. „Ale je zřejmé, že pokud dojde k brzkému ochlazení, existují rizika,“ řekl Bloombergu.
Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 by po třídenní odstávce měla být obnovena, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu ve 3:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.
Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
