Rusko přešlo na ještě horší taktiku, kterou zabíjí rekordní počty civilistů

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pojem „největší ruský vzdušný útok na Ukrajinu“ dnes znamená úplně něco jiného než ještě před několika málo měsíci.

Až do května platil za rekordní útok prosince 2024, kdy Rusko na Ukrajinu poslalo skoro 300 kusů dronů, raket nebo maket dronů. Pak se ale něco změnilo a s přibývajícími týdny a měsíci je stále jasnější, že nešlo o krátkodobý výkyv, ale dlouhodobou a záměrnou změnu trendu.

Nejvíc na to doplácí civilisté.

„Co bylo dřív výjimečné, je dnes rutinou,“ píše dvojice analytiků think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v jejich rozboru změny trendu v ruských vzdušných útoků s názvem „nová salvová válka“.

Uvádí, že od září 2022 jejich pracoviště napočítalo už asi 160 koordinovaných „salv“ vzdušných útoků kombinujících použití raket, dronů a balistických projektilů. Z dat, která dvojice pravidelně zpracovává, jasně vyplývá, že útoky jsou nejen častější, ale i mnohem mohutnější.

V roce 2022 Rusko na ukrajinská města posílalo v průměru dvě velké koordinované salvy za měsíc. V půlce roku 2025 už průměrná pauza mezi útoky vycházela na pouhých osm dní a v posledních měsících se stává, že trvá i jen dva dny. A to zdůrazněme, že se počítají jen opravdu velké útoky, a ne každý ojedinělý úder několika dronů. Na začátku konfliktu bylo v jednom útoku v průměru použito asi 100 kusů munice, zatímco teď už je to 300.

V posledních měsících navíc opakovaně došlo k ještě větším úderům. Například 2. července Rusko na Ukrajinu poslalo dokonce 750 dronů, 7. července pak 728 dronů a 12 raket. Nedlouho poté následovaly ještě dvě mohutné „salvy“, z nichž jedna se skládala ze 416 a druhá z 625 kusů munice.

Těžko říct, jestli toto už představuje maximum ruských kapacit, nebo zda čísla porostou ještě dál. Jasné ale je, že jde o výrazný vzestup, který není náhodný.

„Tyto útoky neznačí pouhý nárůst v ruské aktivitě. Jde o projev hlubší a záměrné změny v operačním tempu, které mají vyslat signál Ukrajině a jejím podporovatelům: Rusko je připravené eskalovat, zahltit a unavit Ukrajinu,“ píší analytici z CSIS a dodávají, že masové salvy jsou součástí ruské stále očividnější strategie s cílem „trestat“ Ukrajinu za to, že se ještě nepřestala bránit.

V širším pohledu se dá říct, že tuto strategii Rusko nasadilo už přinejmenším na podzim 2022, kdy začalo své vzdušné útoky směřovat na energetickou infrastrukturu.

Dlouho nebylo těžké dobrat se k cíli, který tím Moskva sledovala. Nepochybně jím bylo rozbít elektrárny, teplárny a elektrickou síť natolik, že Ukrajina nebude schopná fungovat a zhroutí se. Přestože však opakovaně docházelo k odstávkám elektrického proudu pro domácnosti i byznysy a v zimě (obzvlášť 2022/2023) i k vážné humanitární krizi, cíle zjevně dosaženo nebylo.

Ukrajinská energetická infrastruktura sice utrpěla obrovské škody, ale během poslední zimy byla její výrobní kapacita ještě o něco vyšší než v zimě 2022/2023, od ledna nedocházelo k odstávkám elektřiny pro domácnosti a infrastruktura až dosud přežívá, sice v pořád žalostném, nicméně stabilizovaném stavu.

Rusko navíc na energetické cíle už od začátku roku útočí nápadně méně než dřív, ač samozřejmě není vůbec jisté, že to tak zůstane. V zimě Rusko začalo nově ataky cílit na infrastrukturu spojenou s produkcí zemního plynu a od jara významně zintenzivnilo údery mířené na města.

Těžko říct, jestli je za tím nějaký vyšší cíl, potenciálně může jít klidně i o přípravu na další podzimní vlnu útoků na elektrárny, momentálně se každopádně zdá, že Rusko svou taktiku upravilo tak, že na Ukrajinu posílá co možná nejvíc dronů a raket ve snaze vyčerpat protivzdušnou obranu a působit škody, kdekoliv to jen jde a kde je to lidem na očích.

„Zdá se, že v poslední době jsou hlavními cíli samotná města,“ odpověděl nedávno ukrajinský expert na tamní energetiku Andrian Prokip Seznam Zprávám na otázku, na jaký strategický cíl se teď Rusko primárně zaměřuje, když ne na energetickou infrastrukturu.

I analytici z CSIS vyzdvihují, že ruské vzdušné útoky a jejich rostoucí frekvence i rozměry nemají žádný vztah k situaci na bojišti, a proto to vypadá, že jejich účel s frontovými boji ani přímo nesouvisí.

„Poukazuje to na nebezpečnou evoluci v moderní válce v podobě nárůstu nátlakových útoků nesouvisejících s operačním nastavením a stále častěji mířených na civilní populaci. Válka na Ukrajině není jen pozemní kampaní, jde o algoritmickou opotřebovávací válku, v níž nejde jen o omezení nepřátelské vojenské kapacity, ale stejným dílem i o teror, který je páchán roji dronů a raketami,“ napsali experti na začátku května, kdy ruské vzdušné útoky začaly nápadně sílit.

„Rusko neusiluje jen o fyzické opotřebení, ale i o psychologické zatížení ukrajinské společnosti, čímž chce zvýšit domácí tlak na vládu v Kyjevě, aby se vzdala. Nestojí to na teorii vítězství v rozhodujících bitvách podél statické fronty, ale na logice trestu,“ dodali.

Ke stejnému vysvětlení „logiky“ ruské vzdušné kampaně došel třeba i americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého je cílem útoků podkopat nejen ukrajinské, ale i západní odhodlání k obraně a ukázat, že napadená země je nadále závislá na dodávkách západních zemí v oblasti protivzdušné obrany.

„Zatímco na frontových liniích nejsou vidět žádné známky blížícího se průlomu, Putinova bombardovací strategie se zdá být zaměřena na terorizování civilní populace a podkopání vůle země k obraně,“ napsal pro změnu britský novinář s letitou zkušeností z Ukrajiny Peter Dickinson pro Atlantic Council. Poukázal také, že v poslední době se útoky dotkly i měst na západě Ukrajiny, kde to dosud v takové míře nebylo k vidění (některá byla dokonce zasažena úplně poprvé) což naznačuje, že cílem je také vytvoření dojmu, že v celé zemi není bezpečného místa.

Celkově není pochyb, že cíl ruské vzdušné kampaně je pořád stejný, jako když se snažilo zničit elektrárny. Nyní to ale vypadá, že se Moskva ukrajinskou civilní populaci snaží vyčerpat nikoliv odstávkami proudu, ale přímo neutuchávajícím existenčním nebezpečím, které o sobě dává vědět zvuky dronů a výbuchů přímo v jejich městech.

Někdo by mohl namítnout, že i to se děje už od začátku války, což je ve své podstatě fakt, ale počty vystřelených kusů munice z posledních měsíců jasně ukazují, že teď se to děje o hodně víc.

Přestože psychologický efekt se spočítat nedá, existují i data, která výše zmíněná hodnocení potvrzují. Bohužel jimi jsou počty civilních ztrát.

Čísla za červenec ještě nejsou vyhodnocená. Když se ale podíváme na poslední půlrok, databáze OSN nám ukáže jasně vzrůstající trend ztrát. Za první polovinu roku 2025 (tedy do konce června) bylo zaznamenáno už 6 754 zraněných a mrtvých civilistů. Když to srovnáme s první polovinou roku 2024, jde o nárůst o 54 %. Dodejme, že jde jen o ztráty potvrzené vyšetřovateli a reálný počet je ještě vyšší.

Červen 2025 byl také měsícem s nejvyšším počtem mrtvých a zraněných civilistů od počáteční fáze války, kdy v mnohem větší míře docházelo k bojům přímo ve městech, která byla ostřelována i klasickou artilerií.

K hromadným ztrátám došlo naposledy na konci července, kdy po velkém útoku na Kyjev zemřelo 31 lidí a 179 bylo zraněno, což je jedna z nejhorších denních bilancí pro ukrajinské hlavní město od začátku invaze. Mezi mrtvými bylo té noci i pět dětí, z nichž nejmladšímu byly dva roky.

Na závěr dodejme, že ke zvýšení tlaku na civilní populaci nemohlo dojít jen na základě rozkazu z Kremlu. Muselo mu pochopitelně předcházet i značné navýšení produkčních kapacit munice.

Podle nejnovějších odhadů Rusko zvládne vyrobit až 85 balistických raket za měsíc (oproti 44 kusům loni na jaře) a dronů Geran, což je v Rusku vyráběná verze íránských Šáhidů, dokonce 170. Čísla je potřeba brát s rezervou, protože jde o odhady ukrajinské rozvědky, ale o rostoucí kapacitě nemůže být pochyb už kvůli vysokému počtu použitých kusů. Satelity navíc zachycují, že ruské továrny, kde se drony vyrábí, se postupně rozrůstají.

Přibývá také zpráv o postupném zdokonalování dronů. Moskva podle Ukrajiny začala používat i zcela novou verzi Šáhidů, které mají proudový motor a jsou tak rychlejší, což komplikuje jejich sestřelování.

Výsledkem kombinace vysokého počtu a větší sofistikovanosti používané munice je, že víc dronů projde skrz protivzdušnou obranu. „V dřívějších fázích války úspěšnost Šáhidů kolísala někde pod 10 %. Nyní se zdvojnásobila na 20 %,“ uvedli k tomu analytici z CSIS a dodali, že jde o důsledek ruské adaptace, na kterou bude muset Kyjev reagovat dalším zdokonalením obrany.

Na té se viditelné pracuje kontinuálně.

Nedávno se například objevila informace, že Ukrajina začíná využívat k sestřelování dronů systému pojmenovaného Sky Sentinel, což je umělou inteligencí ovládaný turret vybavený starým, ale pořád hojně používaným a oblíbeným kulometem M2 Browning doplněným o moderní senzory.

Na Ukrajině se také už měly údajně testovat laserové zbraně a analytici z CSIS namítají, že Ukrajina by mohla být i ideálním místem pro ostré zkoušky mikrovlnných zbraní schopných ničit elektroniku, které už nějakou dobu testuje například Velká Británie nebo USA. Dále Ukrajina údajně vyvíjí i vlastní drony schopné ničit drony a dostala třeba i československá letadla SharkU1 sloužící jako okřídlené rušičky.

Kromě toho jistě existuje ještě celá řada možností, jak v obraně proti dronům inovovat, ale rozhodně nejde o lehkou disciplínu. Zaručený recept proti salvám raket doplněných o drony a makety dronů v tak vysokých počtech nemají ani západní státy, jejichž vojenští plánovači nyní budou nepochybně pozorně sledovat, jak se další inovační závod ve válce na Ukrajině vyvine.