Hlavní obsah

Ruští vojáci se nechtějí vracet na Ukrajinu. Hledají pomoc u právníků

Foto: Profimedia.cz

„Jeli jsme bez podpory vrtulníků, jen v koloně, jako bychom mířili na přehlídku,“ popsal postup ruských vojsk v prvních dnech invaze jeden z vojáků.

Reklama

4. 6. 21:22

Někteří ruští vojáci se podle ruských aktivistů a obhájců lidských práv odmítají vrátit do bojů na Ukrajině. Na vině jsou jejich zkušenosti z první linie ze začátku invaze. Stanice BBC pořídila rozhovor s jedním z nich.

Článek

„Nechci se vrátit na Ukrajinu zabíjet a být zabit,“ řekl stanici BBC ruský voják Sergej. Jméno vojáka, který na Ukrajině strávil v boji pět týdnů, britští novináři změnili kvůli jeho bezpečí.

Nyní je Sergej stále doma v Rusku, kde se s pomocí rady známého právníka vyhnul poslání zpět do první linie. Sergej je jedním ze stovek ruských vojáků, o kterých se ví, že hledali takovou pomoc, aby už se na Ukrajinu vrátit nemuseli, uvádí BBC.

Byli jsme jako slepá koťata

Sergej novinářům řekl, že je traumatizován svými zkušenostmi z Ukrajiny. „Myslel jsem si, že jsme ruská armáda, ta nejlepší na světě,“ řekl mladík. Místo toho se podle Sergeje od vojáků očekávalo, že budou efektivně bojovat i bez základního vybavení včetně například zařízení pro noční vidění.

„Byli jsme jako slepá koťata. Jsem šokován naší armádou. Vybavit nás by nestálo moc. Proč se tak nestalo?“ řekl mladík novinářům.

Sergej vstoupil do armády jako branec, tedy stejně jako většina ruských mužů, kteří ve věku od 18 do 27 let musí absolvovat jeden rok povinné vojenské služby. Po několika měsících se však rozhodl podepsat dvouletou profesionální smlouvu, která mu zaručila i plat.

V lednu byl Sergej poslán k hranicím s Ukrajinou, kde mělo podle jeho velitelů probíhat vojenské cvičení. O měsíc později, konkrétně 24. února, tedy v den, kdy Rusko zahájilo invazi, mu bylo řečeno, aby se svými spolubojovníky překročil hranici. Téměř okamžitě poté se jeho jednotka ocitla pod útokem.

„Moje první myšlenka byla: Opravdu se to děje?“ popsal první hodiny invaze Sergej. Jeho jednotka byla podle něj neustále ostřelovaná, a to jak při pohybu, tak i odpočinku přes noc. Z útvaru čítajícího padesát vojáků bylo podle Sergeje deset lidí zraněno a stejný počet zabit. Většině vojáků bylo méně než 25 let. Mladík popsal, že jeho spolubojovníci mluvili o vojácích tak nezkušených, že „nerozeznali jeden konec minometu od druhého“.

Konvoj operující na severu Ukrajiny, jehož byl Sergej součástí, se měl zcela rozpadnout po čtyřech dnech, kdy se ukrajinské armádě podařilo odpálit most, přes který konvoj jel. Jednotkám měla zcela chybět strategie a problém byl i s posilami. „Jeli jsme bez podpory vrtulníků, jen v koloně, jako bychom mířili na přehlídku,“ popsal postup voják.

Počítali s tím, že se Ukrajinci vzdají

Sergej se domnívá, že jeho velitelé plánovali dobytí klíčových měst velmi rychle a počítali s tím, že Ukrajinci se prostě vzdají. „Uháněli jsme vpřed s krátkými přenocováními, bez zákopů, bez průzkumu. Nikoho jsme nenechali v týlu, takže kdyby se někdo rozhodl nás napadnout zezadu, nebyla tam žádná ochrana,“ vysvětlil Sergej.

„Myslím, že tolik našich chlapů zemřelo z velké části kvůli tomu. Kdybychom postupovali postupně, kdybychom kontrolovali silnice kvůli minám, mnoha ztrátám by se dalo předejít,“ dodal ruský voják.

Začátkem dubna byl Sergej poslán zpět do vojenského tábora na ruské straně. Moskva stáhla vojska ze severu Ukrajiny a plánovala přeskupení k útoku na východ. Koncem měsíce dostal Sergej rozkaz vrátit se na Ukrajinu. Svému veliteli ale řekl, že není připraven se do boje vrátit.

„Řekl mi (velitel), že to je moje volba. Ani se nás nesnažili přesvědčit, protože jsme nebyli první,“ řekl Sergej BBC. Voják se ale obával reakce své jednotky, tak se rozhodl vyhledat právní pomoc.

Právník poradil Sergejovi a jeho dvěma podobně smýšlejícím spolubojovníkům, aby vrátili zbraně a vrátili se na velitelství své jednotky, kde měli podat dopis s vysvětlením, že jsou „morálně a psychicky vyčerpaní“ a nemohou pokračovat v boji.

Armádní velitelé se podle ruského právníka pro lidská práva Alexeje Tabalova snaží zastrašovat vojáky, aby zůstali u svých jednotek. Zdůraznil ale, že ruské vojenské právo obsahuje klauzule, které vojákům umožňují odmítnout bojovat, pokud nechtějí.

Nezávislá ruská média mezitím od začátku dubna informují o stovkách případů vojáků odmítajících opakované nasazení na Ukrajinu.

Několik právníků a lidskoprávních aktivistů, se kterými BBC hovořila, uvedlo, že pravidelně radili mužům, kteří se snažili vyhnout návratu na Ukrajinu. Každý z dotazovaných se zabýval desítkami případů vojáků, kteří podle nich své zkušenosti sdíleli i se svými spolubojovníky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované