Článek
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se nadále potýká s problémy v přístupu k informacím, které potřebuje ke svému šetření v oblasti korupce a podvodů, zejména pak v Evropském parlamentu. V rozhovoru pro deník POLITICO to uvedl nynější šéf úřadu Petr Klement.
„Je to předmětem probíhající právní debaty – do jaké míry může OLAF provádět vyšetřování v Evropském parlamentu,“ řekl Klement. „V zájmu reputace obou institucí, jak OLAF, tak zejména Evropského parlamentu, si myslím, že bychom měli debatu uzavřít,“ dodal.
Klementův tlak na vyjasnění pravomocí OLAF přichází před plánovaným přezkumem pravidel pro práci úřadu, který EU chystá koncem tohoto roku. Jde o součást širší revize s cílem lepší prevence korupce a podvodů. Podle Klementa to je „ideální příležitostí“ k vyřešení této záležitosti.
„Nevolám po větších kompetencích, nepotřebujeme více pravomocí, nikoho ‚nesledujeme‘,“ řekl. „Chceme mít ale jasno v tom, co můžeme a co nemůžeme dělat.“
Instituce EU mají „morální povinnost“ „přijmout transparentnost,“ napsal Klement ve výroční zprávě OLAF za rok 2025, která byla v pondělí zveřejněna. Ve zprávě také stojí, že orgán za minulý rok uzavřel osm případů týkajících se zaměstnanců Parlamentu.
„S většinou (institucí EU) nemáme žádné problémy. S většinou z nich spolupracujeme bez jakýchkoli problémů,“ řekl Klement v rozhovoru. Dodal, že je ale diskutabilní, zda dohody, které OLAF uzavřel s některými institucemi, „stačí jako právní základ pro spolupráci“.
Spor o kompetence
Debata o tom, jak daleko může OLAF zajít při vyšetřování v Evropském parlamentu, se vedla již během korupčního skandálu v roce 2022 známého jako Katargate. Belgičtí vyšetřovatelé se tehdy zabývali údajnými pokusy Kataru a Maroka ovlivňovat rozhodování v Parlamentu. Detektivové OLAF si v té době stěžovali, že jim byl zablokován přístup do kanceláří a notebooků europoslanců.
„Vidím velké úsilí o sdílení informací a o vyřešení situace. Pro samotný (Parlament) to musí být bolestivé,“ řekl Klement na otázku, zda si instituce po kauze Katargate vzala nějaké ponaučení.
Spolupráci mezi Evropským parlamentem a OLAF přitom upravují hned dvě smlouvy. V první z nich z roku 1999 mimo jiné stojí, že bezpečností kancelář Parlamentu „bude nápomocna (OLAF) při praktickém provádění vyšetřování“.
Navazující dohoda z roku 2013 pak měla vyšetřovatelům usnadnit přístup do prostor Parlamentu za účelem vyšetřování. Podle současných pravidel musí požádat o povolení ke vstupu do budov Parlamentu 48 hodin předem, s výjimkou „výjimečných“ případů, kdy by podání takového oznámení mařilo vyšetřování.
Kontrolní rada OLAF však ve zprávě z roku 2024 uvedla, že Parlament i nadále upírá vyšetřovatelům právo provádět prohlídky.
„Parlament se zřejmě domníval, že subjektem, který má nejlepší předpoklady k vyšetřování takových obvinění, není OLAF, ale sám Parlament, a že by se měl proto OLAF zdržet jakéhokoli paralelního vyšetřování,“ napsala rada.
„OLAF se potýkal s určitými obtížemi při vyšetřování údajných případů závažného pochybení ze strany poslanců Evropského parlamentu,“ stojí ve zprávě za minulý rok.
Klement, který se funkce ujal v únoru, uvedl, že s tímto hodnocením „zcela souhlasí“.
Například dle Klementova předchůdce Villeho Itäläho umožňuje europoslancům jejich imunita blokovat a zpomalovat vyšetřování úřadu proti podvodům, a to způsobem, kterého nejsou zaměstnanci jiných institucí schopni.
Parlament v roce 2023 revidoval svůj kodex chování a jednací řád. Pro europoslance zavedl několik nových povinností, včetně přísnějších pravidel v oblasti střetu zájmů a zákazu lobbistických aktivit.
