Seizmolog: Odhadnout výšku tsunami lze, ale zemětřesení nejde předpovědět

8,8 stupně. Takovou sílu mělo zemětřesení u břehů Kamčatky, které spustilo poplach před vlnami tsunami ve velké části Pacifiku – v Japonsku, na Havaji či na západním pobřeží Spojených států. Varování ale vydali i na Papui či Novém Zélandu.

Nejde o tak silné otřesy jako v roce 2011 u japonského pobřeží. Tehdy zemětřesení o síle devíti stupňů ohrozilo jadernou elektrárnu ve Fukušimě.

Zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004, které vyvolalo tsunami a připravilo o život bezmála čtvrt milionu lidí, pak mělo sílu 9,15 stupně.

„Rozdíl je v tom, že v roce 2004 se zemětřesení stalo v Indickém oceánu, kde s ním měli méně zkušeností než v Tichém oceánu. Tam v 50. a 60. letech otřesy zaznamenali a systém včasného varování v Pacifiku existoval už dříve, na rozdíl právě od Indického oceánu,“ řekl Seznam Zprávám seizmolog Jan Burjánek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

„Zvláště po zemětřesení v Japonsku v roce 2011 všechny země v oblasti pracovaly na účinném systému výstrah,“ podotkl.

Japonsko v reakci na otřesy u Kamčatky vyzvalo k evakuaci skoro dva miliony lidí. Kromě Spojených států se hrozba týká také některých jihoamerických států: Chile, Ekvádoru a Peru.

Podle Jana Burjánka se systém včasného varování před tsunami neustále zdokonaluje. „Nedá se říci, že by šlo o nějaké varování dlouho dopředu, protože nikdo nedokáže předpovědět, kdy zemětřesení nastane. Ale informace se zpracovávají přece jen přesněji a rychleji než dříve. Lze vydat varování, řekněme, o několik minut dříve, než to bývalo v minulosti. Současný systém například pracuje s měřením vln, které provádějí bóje rozmístěné v Tichém oceánu,“ vysvětlil seizmolog.

Zemětřesení z 26. prosince 2004 trvalo velmi dlouho, přibližně deset minut. Epicentrum bylo západně od indonéského ostrova Sumatra, 30 kilometrů pod zemským povrchem. Během 20 minut smetla vlna západní pobřeží Indonésie, za dvě hodiny turistický resort Phuket v Thajsku. Následovaly Indie a Srí Lanka.

Úterní zemětřesení u Kamčatky mělo podle amerických měření epicentrum 20 kilometrů pod zemským povrchem. To z roku 2011 pak bylo v hloubce 24 kilometrů.

„Vlna nemá tendenci se zvětšovat úměrně vzdálenosti, kterou urazí. Záleží konkrétně na tom, kde zemětřesení vzniklo, jak vypadá pobřeží. Některá místa zasáhne větší vlna, jinde nižší. Existují numerické modely, které vycházejí ze šíření vln podél mořské hladiny, takže se zhruba dá předpovědět, kde lze očekávat velkou nebo malou vlnu,“ uvedl Jan Burjánek.

Největší vlny se tvoří po sesuvech půdy. Taková vlna dosáhla v roce 1958 na Aljašce výšky 520 metrů. Za největší známou tsunami považují vědci vodní stěnu, která se vzedmula před 66 miliony let po dopadu meteoritu do Mexického zálivu. Měla podle odhadů výšku jeden a půl kilometru. Událost považují někteří experti za příčinu vyhynutí řady živočišných druhů, včetně dinosaurů.

Na streamovací platformě Netflix měla nedávno premiéru norská série La Palma, v níž norskou rodinu na Kanárských ostrovech zastihne zemětřesení a pak tsunami. Expert ale vypracuje analýzu, kde bude dopad tsunami nejmenší, a posílá lidi právě na toto místo.

„Není to fantazie. Víme, kde hrozí velká zemětřesení, a vědci mají prognózy, jak může případná tsunami vypadat,“ dodal Jan Burjánek.