Článek
K mimořádným opatřením ve školství s okamžitou platností přistoupilo Dánsko. „Bohužel máme problém s tím, že žáci na vyšších stupních středních škol využívají umělou inteligenci k podvádění,“ uvedl ministr školství Magnus Heunicke. „Je třeba jednat hned a my začínáme s těmito třemi iniciativami.“
Takzvaný rychlý balíček má tři hlavní části. Domácí závěrečné práce budou studenti ústně obhajovat, při písemných zkouškách mají školy sledovat obrazovky studentů a filtrovat obsah, k němuž mají během zkoušek přístup. Větší část písemných prací má zároveň vznikat přímo ve škole pod dohledem pedagogů.
Vláda opatření představila ve čtvrtek a pravidla vstupují v platnost okamžitě. Týkají se studentů vyššího sekundárního vzdělávání, které v Dánsku obvykle začíná kolem 16 let. Dopadnou mimo jiné na přibližně 9000 studentů zapsaných do dvouletého programu Vyšší přípravné zkoušky, kteří každoročně odevzdávají rozsáhlou písemnou práci.
„V nadcházejícím období budu spolupracovat se školami, učiteli a žáky na tom, co lze udělat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, aby umělá inteligence nepodkopávala dovednosti žáků, jejich akademické schopnosti a v neposlední řadě ani schopnost samostatného myšlení,“ dodal Heunicke.
Učitelé, ředitelé i studenti opatření vesměs vítají, zároveň ale volají po dlouhodobějším řešení, uvedlo sdružení středních škol Danske Gymnasier. Podle něj by například studenti měli jasně uvádět, pokud při vypracování důležitých písemných prací použili AI. Výzvou bude také zajistit, aby větší množství úkolů vypracovávaných přímo ve škole nebylo samoúčelné a skutečně prospívalo výuce.
Dánsko začalo omezovat digitální nástroje u zkoušek už dříve. V červnu oznámilo, že od roku 2028 budou písemné zkoušky téměř ze všech cizích jazyků kromě angličtiny zcela nebo částečně analogové. Pilotní projekt ve španělštině podle ministerstva ukázal, že psaní rukou nejen omezuje možnosti podvádění, ale může prospívat také jazykovým dovednostem.
Zamčené počítače, návrat učebnic
Ještě dál jde Norsko, které kvůli AI mění i samotné technické provedení závěrečných zkoušek. Od loňska postupně zavádí takzvaný Safe Exam Browser, který studentům během digitální zkoušky uzamkne počítač a znemožní přístup k běžným programům, poznámkám či dalším digitálním nástrojům. Od jara 2027 by v tomto zabezpečeném prostředí měly probíhat téměř všechny centrálně zadávané písemné zkoušky na základních i středních školách.
„Nejdůležitější ve škole je, aby se naše děti naučily číst, psát a počítat,“ uvedl premiér Jonas Gahr Støre s tím, že nové standardy začnou platit od školního roku, který začíná koncem srpna.
„Vláda má vysoké ambice, pokud jde o možnosti umělé inteligence, ale výzkum zároveň ukazuje, že nekritické používání generativní AI ve školách zvyšuje riziko přeskakování důležitých fází učení. Výsledky a dovednosti žáků v norských školách navíc klesají. Podnikáme kroky, abychom tento trend zvrátili,“ dodal.
Norsko začalo digitální režim ve školách přehodnocovat už před nástupem generativní AI. V reakci na zhoršující se výsledky žáků vláda v roce 2024 výrazně omezila používání chytrých telefonů ve školách a posílila pravomoci učitelů při udržování kázně.
Letos v červnu přišel další krok. Od školního roku 2026/27 vláda doporučuje, aby děti na 1. až 7. stupni při školní práci generativní AI v zásadě samostatně nepoužívaly. Současně chce zákonem garantovat žákům přístup k tištěným učebnicím.
Počítače jsou přitom v norských učebnách běžnou součástí výuky už od 90. let a přibližně od roku 2010 se výrazně rozšířily také tablety. Právě intenzivní digitalizace ale v posledních letech vyvolává kritiku kvůli obavám z poklesu čtenářských návyků, soustředění i schopnosti psát rukou.
Od obrazovky k papíru
Také ve Švédsku vláda kvůli klesající gramotnosti podporuje návrat k tištěným knihám, papíru a peru. Obrat směrem k „analogovější“ výuce však vyvolává i odpor. Některé technologické firmy, pedagogové a odborníci na informatiku varují, že přílišné omezení digitálních nástrojů může zhoršit digitální kompetence žáků a později i jejich postavení na trhu práce.
„Teď často chodím ze školy domů s novými knihami a papíry,“ popsala pro BBC osmnáctiletá Sophie, která navštěvuje střední školu nedaleko Stockholmu. Jeden z jejích učitelů podle ní začal tisknout všechny texty používané během hodin, zatímco digitální výukovou platformu v matematice nahradila výuka výhradně z učebnic.
Ještě před deseti lety přitom Švédsko směřovalo opačným směrem. Podle oficiálních údajů mělo už v roce 2015 přibližně 80 procent žáků na veřejných středních školách individuální přístup k digitálnímu zařízení. Současná pravicová koalice, která nastoupila k moci v roce 2022, ale kurz změnila.
„Ve skutečnosti se snažíme obrazovek co nejvíce zbavit,“ řekl Joar Forsell, školský mluvčí Liberální strany, jejíž předseda zastává post ministra školství.
Vláda pro tento obrat používá slogan „från skärm till pärm“, tedy volně přeloženo jako „od obrazovky k papíru“.
Také do švédské debaty vstupuje umělá inteligence. Švédský školský úřad Skolverket upozorňuje, že neexistuje spolehlivý způsob, jak určit, zda konkrétní text vytvořila generativní AI. Školám proto nedoporučuje používat domácí písemné práce jako podklad pro známkování bez dalšího ověření toho, zda student látku skutečně ovládá.
