Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Namrata Nangiová a její manžel uvažují o dalším dítěti již několik let, od narození jejich pětileté dcery. Ale vždy se vrací k jedné otázce: „Můžeme si to dovolit?“ Nangiová, o jejímž příběhu informoval web BBC, žije v indické Bombaji a pracuje ve farmaceutickém průmyslu, její manžel pracuje v pneumatikářské společnosti. Ale náklady na jedno dítě jsou již nyní ohromné – školné, školní autobus, plavecké kurzy, dokonce i návštěva praktického lékaře je drahá.
Když Namrata vyrůstala, bylo to jiné. „Chodili jsme jen do školy, žádné mimoškolní aktivity, ale teď musíte posílat děti na plavání, na kreslení, musíte hledat, co dalšího by mohly dělat,“ popisuje.
Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) se takové situace stávají globálním standardem. Agentura v nové studii, jíž se účastnilo 14 tisíc lidí ve 14 zemích, varovala, že stovky milionů lidí nejsou schopny mít tolik dětí, kolik by si přáli. Jeden z pěti respondentů uvedl, že nemá nebo neočekává, že bude mít požadovaný počet dětí.
Země, ve kterých byl průzkum proveden – Jižní Korea, Thajsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Švédsko, Brazílie, Mexiko, USA, Indie, Indonésie, Maroko, Jižní Afrika a Nigérie –, představují třetinu světové populace. Jedná se o směsici zemí s nízkými, středními a vysokými příjmy a zemí s nízkou a vysokou porodností, připomíná BBC s tím, že UNFPA provedl průzkum mezi mladými dospělými a osobami, které již překročily reprodukční věk.
„Svět zaznamenává bezprecedentní pokles porodnosti. Většina dotazovaných lidí chce dvě nebo více dětí. Porodnost klesá z velké části proto, že mnoho lidí má pocit, že si nemohou vytvořit rodinu, jakou by si přáli. A to je skutečná krize,“ řekla Natalia Kanemová, ředitelka UNFPA.
„Nazývat to krizí, říkat, že je to skutečné. To je podle mě změna,“ říká demografka Anna Rotkirchová, která se zabývá výzkumem porodnosti v Evropě a radí finské vládě v oblasti populační politiky. Byla také překvapena tím, že 31 procent respondentů nad 50 let uvedlo, že mají méně dětí, než by chtěli.
Celkově uvedlo, že jim finanční omezení brání mít dítě, 39 procent lidí. Nejvíce lidí si to podle studie myslí v Koreji (58 procent), nejméně ve Švédsku (19 procent). Pouze 12 procent lidí uvedlo neplodnost – nebo potíže s otěhotněním – jako důvod, proč nemají tolik dětí, kolik by chtěli. Tato hodnota byla vyšší v zemích jako Thajsko (19 procent), USA (16 procent), Jižní Afrika (15 procent), Nigérie (14 procent) a Indie (13 procent).
„Je to poprvé, co se OSN opravdu plně zaměřila na problematiku nízké porodnosti,“ říká Stuart Gietel-Basten, demograf z Hongkongské univerzity vědy a technologie. Dodal, že země by ale neměly reagovat příliš unáhleně. Připomíná, že před 40 lety se Čína, Korea, Japonsko, Thajsko a Turecko obávaly, že jejich populace je příliš vysoká. V roce 2015 už ale tyto země chtěly naopak porodnost zvyšovat.
„Vidíme, jak se nízká porodnost, stárnutí populace a stagnace populace používají jako záminka k zavádění nacionalistických, protiimigračních a genderově konzervativních opatření. Chceme se co nejvíce vyhnout tomu, aby tyto země přijímaly jakákoli panická rozhodnutí,“ dodal Gietel-Basten.
