Článek
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) souvisí ruské jaderné odstrašování se zprávami o údajně plánované ukrajinské protiofenzivě. Moskva tím chce odradit západní státy od další vojenské pomoci Kyjevu.
Součást informační operace
S tím souvisí i oznámení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, že Bělorusové se začali učit obsluhovat systémy Iskander-M schopné nést jaderné hlavice a zároveň že mají k dispozici útočné letouny schopné nést jaderné zbraně (psali jsme zde).
Podle analytiků z ISW jsou ale taková tvrzení ruského ministra „pravděpodobně součástí informační operace“ - nové informace totiž nepřináší. O tom, že běloruští vojáci trénují zacházení s Iskandery-M, se psalo už letos v únoru.
ISW má tudíž za to, že Šojguovy výroky zazněly v kontextu úterního vstupu Finska do NATO a oznámení nového balíčku americké pomoci Ukrajině.
Nasazení taktických jaderných zbraní v Bělorusku, které ruský diktátor Vladimir Putin oznámil koncem března, obhajuje Šojgu tvrzením, že NATO zintenzivňuje svá cvičení a průzkumnou činnost u hranic s Ruskem a Běloruskem.
Rozhovor k rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku
Analytici, kteří dlouhodobě sledují Bělorusko přes satelitní snímky, si zatím nevšimli budování základny pro jaderné zbraně. To ale neznamená, že je to vyloučené, uvedl pro Seznam Zprávy analytik Michal Smetana.
Analytici ISW se v situační zprávě věnují i cestě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka do Ruska. Ve středu večer s ním v Moskvě bude jednat prezident Vladimir Putin. O den později se má Lukašenko účastnit zasedání nejvyšší rady Svazu Ruska a Běloruska, tedy unie existující od roku 1997.
Tlak na Minsk?
V Moskvě se teď má řešit plnění „cestovních plánů“ další integrace obou států. V oficiálním programu je jednání o tvorbě bezpečnostní koncepce. Podle ISW může jít například o intenzivnější sdílení informací tajných služeb.
Napovídalo by tomu to, že se Lukašenko jen den před cestou do Ruska sešel v Minsku se šéfem ruské rozvědky SVR Sergejem Naryškinem. Jednání se zúčastnil také šéf běloruské KGB Ivan Těrtěl.
Zleva šéf ruské SVR Sergej Naryškin, šéf běloruské KGB Ivan Těrtěl a diktátor Alexandr Lukašenko.
Před Naryškinem diktátor zopakoval svá obvyklá slova o vnějších nebezpečích: „Hrozby jsou velmi vážné. Někdy až nepředstavitelné,“ řekl Lukašenko. Zmínil i zátahy bezpečnostních složek, které následovaly po útoku na ruské výzvědné letadlo A-50 na letišti u Minsku. K poškození letadla se přihlásili běloruští partyzáni.
Běloruská KGB nedávno uvedla, že v případu pozatýkala na 30 podezřelých. Těm podle zpřísněných běloruských zákonů hrozí až trest smrti.
Analytici ISW také uvádějí, že Kreml může vyvíjet tlak na Bělorusko, aby se integrace obou zemí dál prohlubovala. Argumentovat může obranou „svazu“ před domnělou vojenskou hrozbou ze Západu a terorismem.
