Článek
Do konce americko-izraelského příměří s Íránem zbývá jen něco málo přes 24 hodin.
Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že považuje za „vysoce nepravděpodobné“ jeho prodloužení, pokud před vypršením nedojde k dohodě.
Klid zbraní podle něj platí do středečního večera washingtonského času, přesný termín ale není jasný.
Vyjednavači by se znovu měli sejít ve středu v Islámábádu, zprostředkovatelé z Pákistánu přitom dávají najevo optimismus, že rozhovory skutečně začnou.
„Věci se hýbou kupředu,“ řekl agentuře Reuters zdroj z pákistánské diplomacie. Prohlášení z Washingtonu a Teheránu ale tak jednoznačně nevyznívají.
Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují vývoj okolo vyjednávání.
Co říká americká strana?
Prezident Trump je ohledně americké pozice v rozhovorech optimistický. Ke konfliktu se vyjádřil v desítkách příspěvků na své síti Truth Social. „Vyhrávám válku, o hodně, věci jdou velmi dobře,“ napsal v jednom a stěžoval si na média, která americkou pozici líčí jinak.
Pákistán kvůli rozhovorům mezi Američany a Íránci rozmístil po Islámábádu na 20 tisíc členů bezpečnostních složek.
Šéf Bílého domu trvá na tom, že není pod tlakem, aby rychle uzavřel dohodu. O tlaku na něj se mluví v souvislosti s vysokými cenami ropy kvůli uzavření Hormuzského průlivu, které pociťují i spotřebitelé v zámoří. Pro Trumpa to může být nepříjemné kvůli volbám do Kongresu plánovaným na listopad.
„Dohoda, na které pracujeme s Íránem, bude o hodně lepší než JCPOA,“ odkázal prezident na dohodu uzavřenou v roce 2015, kterou pak během svého prvního mandátu zrušil.
Ještě v neděli Trump znovu hrozil, že zničí všechny mosty a elektrárny v Íránu, pokud Teherán nepřistoupí na jeho podmínky. Podobné hrozby jsou podle některých expertů na hraně mezinárodního práva.
Rozhovor o výhrůžkách Donalda Trumpa:
Američané požadují záruky, že Írán nebude mít prostředky, aby vyvinul jaderné zbraně. A chtějí také omezit jeho raketový program.
Co říká íránská strana?
Z Teheránu ještě v pondělí zaznívalo, že íránští diplomaté se rozhovorů vůbec nehodlají zúčastnit vzhledem k pokračující americké blokádě íránských přístavů. Ministr zahraničí Abbás Arakčí si svému pákistánskému protějšku stěžoval, že Američané vzhledem ke svým prohlášením nemyslí diplomacii vážně.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ale v úterý vyzval k využití diplomacie ke zmírnění napětí. Jak poznamenává britská BBC, není jisté, jestli mají prezidentova slova v současném Íránu nějakou váhu.
Představitelé vlivných Islámských revolučních gard zase podle íránské agentury Fars mluvili o „lžích“ amerického prezidenta a dávali najevo nedůvěru. Předseda parlamentu Mohammad Kálíbáf pak na síti X pohrozil, že Írán se během příměří připravoval, aby „na bojišti ukázal nové karty“.
Co hraje ve prospěch Íránu
Dění kolem vyjednávání mezi USA a Íránem nahrává tomu, co už dlouho říkají jaderní experti. Íránský jaderný program nebyl „zcela zničen“, jak tvrdil Donald Trump. Vysoce obohacený uran přežil a Írán z toho při jednání může těžit.
Spojené státy a Izrael tvrdí, že během války výrazně zredukovaly schopnosti íránských raketových sil, tedy odpalovací zařízení i munice. Těžké ztráty utrpělo i letectvo a námořnictvo. Uzavřít Hormuzský průliv nebo ničit pověst států Perského zálivu coby bezpečných zemí ale nadále dokáže i s omezenými zdroji.
Írán v jednáních trvá na svém právu mít jaderný program k mírovému využití a nechce se vzdát kontroly nad Hormuzským průlivem.
Kdo má rozhovory vést?
O tom se zatím spekuluje. Podle obvykle dobře informovaného amerického serveru Axios by Washington mohl znovu zastupovat viceprezident J. D. Vance. Do Islámábádu by měl vyrazit ještě v úterý.
Při prvním kole rozhovorů Američany reprezentovali také zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa. Už citovaný zdroj agentury Reuters z pákistánské diplomacie zmínil, že v případě úspěchu by se alespoň virtuálně mohl připojit i přímo americký prezident.
Írán zatím nepotvrdil, koho do Islámábádu vyšle. Státní televize v úterý ráno podle agentury AP tvrdila, že tam zatím nikdo nevyrazil. Naposledy ale Teherán jednáním pověřil šéfa parlamentu Kálíbáfa a ministra zahraničí Arakčího.
Kdo jsou íránští vyjednavači:
Jsou v íránském vedení spory?
Vypadá to tak. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) se hlavní vyjednavač Kálíbáf neshodne s Ahmadem Vahídím, šéfem Islámských revolučních gard, jejichž moc od začátku války ještě vzrostla. Kromě vojenství a ekonomiky mají vliv právě i na íránské pozice ve vyjednávání.
Kálíbáf veřejně několikrát obhajoval význam rozhovorů s Američany a rozporoval kritická prohlášení některých níže postavených představitelů, čímž ale podle ISW mířil na Vahídího.
Američtí diplomaté serveru Axios řekli, že po předchozích rozhovorech z 11. a 12. dubna měli pocit, že „jednají s těmi správnými lidmi“. Představitelé revolučních gard ale prý Kálíbáfovi a Arakčímu po návratu do Teheránu řekli, že „nemluví jménem“ této ozbrojené složky.
ISW za rozpory vidí i neochotu nebo neschopnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího sehrát roli prostředníka mezi různými íránskými frakcemi, jak to dlouhá léta dělal jeho zabitý otec Alí Chameneí. K novému vůdci, který se od svého zvolení ještě neobjevil na veřejnosti, má údajně přímý přístup pouze Vahídí.
