Hlavní obsah

Srbské síly se do Kosova nevrátí, rozhodlo NATO

Foto: Profimedia.cz

Konflikt mezi Srbskem a Kosovem eskaloval v prosinci.

Reklama

8. 1. 19:04

Srbské síly se zpátky do Kosova nevrátí. Požadavek Bělehradu odmítly mírové síly v Kosovu pod vedením NATO.

Článek

Mírové síly v Kosovu pod vedením NATO odmítly požadavek Srbska na navrácení srbských bezpečnostních sil do kosovského regionu. V neděli to podle agentury AP uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

Mírové síly KFOR, které byly v Kosovu rozmístěny v roce 1999 poté, co bombardování Severoatlantické aliance vyhnalo srbskou armádu a policii z území, reagovaly podle Vučiće oznámením, že návrat srbských sil není potřeba.

Bělehrad trvá na tom, že srbské bezpečnostní síly mají právo na přesun do Kosova na základě poválečné rezoluce OSN. Podle Vučiće by přítomnost srbských jednotek mohla snížit napětí v regionu. Jak kosovští, tak západní představitelé však toto tvrzení odmítají.

Srbského prezidenta odpověď KFOR podle jeho vlastních slov nepřekvapila. „Kvůli západní podpoře Kosova jsme to očekávali,“ řekl.

Srbsko svůj požadavek vzneslo v polovině prosince poté, co napětí v Kosovu prudce vzrostlo kvůli zatčení bývalého policisty, etnického Srba. To způsobilo silniční blokádu na severu země, kde žijí převážně etničtí Srbové.

Kosovo a Srbsko

V Kosovu je od roku 1999 Severoatlantickou aliancí vedená mise KFOR, která čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí. Mise má zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Zároveň pak v zemi působí i mise EULEX, jejíž jednotky do Kosova vyslala EU.

Kontrolu nad Kosovem ztratilo Srbsko v roce 1999, kdy Bělehrad ke stažení srbských jednotek přiměly nálety NATO. Nezávislost pak země vyhlásila v roce 2008, uznává ji ale jen asi polovina zemí OSN, mezi nimi USA a většina zemí EU včetně České republiky.

Kosovskou samostatnost naopak neuznává Rusko, Čína nebo Ukrajina, ale ani čtyři členské země NATO – Rumunsko, Španělsko, Řecko a Slovensko.

Napětí bylo později zmírněno díky snahám Evropské unie a Spojených států prosadit dialog mezi bývalými nepřáteli.

Konflikt v Kosovu propukl v roce 1998 poté, co separatističtí etničtí Albánci zahájili povstání proti srbské nadvládě. Bělehrad odpověděl brutálním zákrokem, který podnítil intervenci NATO. V konfliktu zemřelo asi 13 tisíc lidí, většinou etnických Albánců.

Srbsko i nadále neuznává deklaraci kosovské nezávislosti z roku 2008, a zůstává zde tak možné ohnisko dalších sporů. Oběma zemím bylo řečeno, že pokud chtějí pokročit směrem ke členství v Evropské unii, je nezbytné, aby své vztahy normalizovaly.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované