Jedna stojí, druhá rozmrzá. Čínské trasy do Evropy jsou pro Poláky esem

Polské drůbeží maso se vrátí na čínské stoly, oznámil jako důležitý výsledek schůzky se svým čínským protějškem polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.

Čínský ministr Wang I ale v pondělí nedorazil do Varšavy kvůli polským kuřatům. Za cestou stojí obchodní zájmy i ruská válka na Ukrajině. Termín se shoduje i s aktuálním polským uzavřením hranic s Běloruskem.

Varšava ke kroku přistoupila minulý týden kvůli rusko-běloruským vojenským manévrům Západ 2025. Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński ve čtvrtek v té souvislosti prohlásil, že pohraničníci ve středu zaznamenali „zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se pokoušely překročit polský vzdušný prostor“.

„Hranice s Běloruskem se otevře teprve tehdy, až bude oblast znovu bezpečná,“ dodal bez upřesnění termínu.

Neznamená to jen uzavření hraničních přechodů pro osobní a nákladní dopravu, ale stopku také pro nákladní vlaky. A to je překvapivě silné polské eso ve vztazích s Čínou.

Šéf čínské diplomacie v Polsku na návštěvě po dlouhých šesti letech – a v podstatně jiných geopolitických podmínkách ruské invaze na Ukrajině. Čína se označuje za neutrální, rusko-ukrajinskou válku ekonomicky využila k exportu do Ruska a k importu levných surovin. Moskvu diplomaticky podporuje.

Vláda ve Varšavě zas udržuje s Pekingem pragmatický vztah a vazby zkouší využít k nátlaku na režimy v Bělorusku a Rusku.

Právě byznys je ve vztazích podstatný. Polsko je pro exportního giganta Čínu velký trh, a hlavně důležitá brána do Evropské unie. Přes naše severovýchodní sousedy projíždí 90 % zboží proudícího po železnici mezi Čínou a EU.

Klíčovým bodem je přechod Brest–Małaszewicze, jenž patří k nejdůležitějším na takzvané Nové hedvábné stezce. Setkávají se tam koleje s odlišným rozchodem – postsovětským a západoevropským.

Podle čínských údajů projelo v roce 2024 z Číny do západní Evropy na 19 tisíc nákladních vlaků. Přepravily přes dva miliony kontejnerů. Hodnota zboží dosáhla téměř 30 miliard dolarů, v přepočtu asi 705 miliard korun.

Koridor sice tvoří jen 3,7 % čínsko-evropského obchodu, ale je zásadní pro populární čínské e-shopy typu Temu a Shein.

„Pokud jde o Małaszewicze, tedy naše překladiště zboží mezi Čínou a Evropou, v té věci nám Čínská lidová republika v minulosti pomohla a doufám, že nám znovu pomůže,“ řekl v týdnu polský ministr zahraničí Sikorski v rozhovoru pro televizi Polsat.

Na mysli měl zřejmě už loňský tlak, který v Pekingu tlumočil tehdejší prezident Andrzej Duda. Polsko si hrozbou uzavření železničního koridoru vynutilo, aby Čína zatlačila na Lukašenka.

Režim běloruského diktátora totiž (společně s Ruskem) od roku 2021 organizuje v rámci hybridní války vůči Polsku, EU a NATO nelegální migrační trasu přes polskou východní hranici. Způsobil tím humanitární krizi i politické rozepře.

Varšava už loni v létě na překladišti Małaszewicze na 33 hodin zpomalila celní kontroly. Normálně trvá doprava po železnici asi 25 dní.

Tentokrát ale Polsko rovnou otevřelo „atomový kufřík“.

„Jestli má být hranice Polska a Běloruska průchodná, nemohou tam kočovat smečky pseudouprchlíků, které tam popostrkuje Lukašenko,“ řekl k věci ministr Sikorski.

Čína má na režimy v Minsku a Moskvě vliv, protože Rusko je po vpádu na Ukrajinu a západních sankcích závislé na dodávkách čínského zboží a technologií. Podle polského týdeníku Newsweek dal čínský ministr v Polsku najevo, že Peking povede o situaci na polských hranicích s Lukašenkem „upřímný rozhovor“.

Na obnovení tranzitu z Číny do EU má zájem i běloruský režim, protože vydělává na tranzitních poplatcích. Problémem může být Vladimir Putin, protože Lukašenko nic nepodnikne bez souhlasu vládce Kremlu usilujícího o eskalaci. To ukázal i nedávný nálet ruských dronů na Polsko.

Polské „eso“ má i rizika. Pokud s ním bude hrát moc dlouho, může o výhodu přijít. Polská železniční společnost PKP Cargo varovala, že dlouhodobé uzavření polsko-běloruské hranice povede k odklonu nákladů na jih přes Kazachstán, Kaspické a Černé moře, a dále do jižní Evropy nebo Turecka.

Peking reaguje i jinak. Server Politico napsal, že Čína začne s testem Severní mořské cesty čili námořní trasy vedoucí arktickými vodami Ruska. Tu umožňuje rychle tající arktický led, který mizí kvůli klimatickým změnám.

Lodní přeprava zboží z Asie do Evropy by se tím zkrátila téměř o polovinu. Očekává se, že trasa zkrátí dobu přepravy z Číny do severní Evropy na 18 až 20 dní, oproti 40 až 50 dnům při plavbě přes Suez nebo Mys Dobré naděje.

V sobotu má z čínského přístavu Ning-po vyplout kontejnerová loď Istanbul Bridge singapurského dopravce Sea Legend. V Arktidě ji budou doprovázet ledoborce.

Cílem je propojení čínských portů Čching-tao, Šanghaj a Ning-po s evropskými přístavy: Felixstowe ve Velké Británii, nizozemským Rotterdamem, německým Hamburkem a polským Gdaňskem. Tam má loď připlout 13. října.

„Tahle plavba je jiná. Číňané budou vyplouvat ze čtyř přístavů v Číně, proplují Arktidou a pak zamíří do Velké Británie, Rotterdamu, Hamburku a Gdaňsku. To se velmi podobá tradiční námořní obchodní trase,“ citovalo Politico Malteho Humperta, zakladatele washingtonského think tanku Arctic Institute.