Lepí se k asfaltu, na obrazy lijí polévku. Oč ve skutečnosti jde aktivistům?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ráno 17. srpna 2020 vykročil Henning Jeschke na plochu letiště v severoněmeckém Lübecku, kde se chystal ke startu první let nové vnitrostátní linky na jih Spolkové republiky. Dvacetiletý mladík si předtím koupil letenku, odletět ale nechtěl. Namazal si ruce sekundovým lepidlem a přitiskl je na trup letadla.

Přilepený nezůstal jen díky tomu, že si ho všiml jeden z pasažérů a srazil k zemi ještě předtím, než lepidlo stačilo zaschnout. Jeschke, který chtěl tímto krajním způsobem protestovat proti neekologickým krátkým letům, následně putoval do policejní cely a letadlo odstartovalo, i když s padesátiminutovým zpožděním.

Hnutí Poslední generace (Letzte Generation), které na sebe upozorňuje mimo jiné blokádami silnic a přilepováním aktivistů k vozovce, tehdy ještě neexistovalo. Šlo nicméně o jednu z prvních známých akcí s lepidlem, kterou provedl některý z pozdějších zakladatelů této organizace.

Skupina se zformovala po třítýdenní protestní akci v berlínské vládní čtvrti pod heslem „Hladovka poslední generace“. Henning Jeschke a další účastníci si chtěli tímto způsobem vynutit diskuze s předáky politických stran. Příliš neuspěli, i když někteří účastníci drželi hladovku tak zarytě, že skončili v péči zdravotníků. Byl to ale zárodek trvalejší iniciativy. Od začátku roku 2022 začala skupina pod sloganem Vzpoura poslední generace pořádat protestní akce, kterými na sebe poutala rostoucí pozornost.

Není jasné, kolik pevných členů skupina má. Pravděpodobně jsou to stovky lidí. Hnutí nemá jednoho vůdce, známější než Jeschke jsou nyní spíše tváře jiných mluvčích skupiny, jako je Aimèe van Baalenová, která zaujala sebevědomým vystupováním v televizních debatách, nebo Anja Windlová, která působí v Rakousku a díky své podobě se známou zpěvačkou je přezdívaná „Klima-Shakira“.

Mnoho Němců, kteří soucítí s šoféry aut v zablokovaném provozu nebo nesouhlasí s poléváním budov a obrazů v galeriích (aktivisté tvrdí, že žádný obraz ve skutečnosti nepoškodili), považuje členy Poslední generace za bláznivé „ekoteroristy“. Podle průzkumu společnosti YouGov pro agenturu DPA z první poloviny května se více než tři čtvrtiny dospělých obyvatel Spolkové republiky staví proti tomu, aby se ochrana klimatu prosazovala akcemi jako blokády silnici. Se vší rozhodností je pak odmítlo celých 60 procent dotázaných.

Naopak protesty spíše podpořilo 13 procent respondentů a jen pět procent se za ně postavilo bezvýhradně. Proti metodám Poslední generace se vyslovila dokonce i většina z těch, kteří do parlamentu volí stranu Zelených.

V obzvlášť špatném světle se hnutí ocitlo kvůli obviněním, že svými blokádami brání rychlému průjezdu záchranářů, ať už sanitek nebo hasičů. V Německu se v této souvislosti asi nejvíce probírala jejich možná spoluvina na úmrtí zraněné cyklistky, ke které loni v říjnu jelo vyprošťovací hasičské vozidlo po berlínské dálnici A100, ale uvázlo v zácpě během blokády členů Poslední generace. Podle pozdějšího šetření státního zastupitelství ale aktivisté za smrt ženy nemohli.

Totéž už se nedalo konstatovat o dalším případě z 10. května, který se udál ve Vídni. V koloně způsobené protestem rakouské pobočky Poslední generace zůstal trčet záchranný vůz, který jel pro 69letého muže. Ten nakonec zemřel. Zástupci aktivistů dodatečně připustili, že se „stala chyba“, když zapomněli předem záchranářům oznámit, kde uspořádají blokádu silnice.

Kritické názory včetně tvrdých odsudků aktivistům obecně nevadí, z jejich pohledu je klíčový co nejširší zásah do povědomí veřejnosti. A ten se jim vydařil. Dnes je Poslední generace v Německu známá přinejmenším stejně jako globální ekologické hnutí Greenpeace.

Silně se do veřejného povědomí dostalo díky blokádám a dalším akcím také v Rakousku nebo Itálii (známé je nalévání tmavé kapaliny do Fontány di Trevi v Římě) a zastínilo jiné novodobé skupiny bojující za ochranu klimatu, jako jsou Fridays for Future nebo Extinction Rebellion.

„Nejsme spolek, který má za cíl blokovat silnice. Jsme spolek, jehož cílem je vyvolat diskuzi o klimatické katastrofě. Blokády a další akce zasahující obyčejné lidi, děláme proto, že o tom píší média. Když budeme blokovat nějakou ropnou společnost, najdete o tom malý článek někde na páté straně novin,“ řekl Seznam Zprávám zakladatel české pobočky Poslední generace Kai Arne Springorum, který jako rodilý Němec jezdí i na protestní akce do své mateřské země. Zdůraznil, že hnutí žije hlavně z drobných příspěvků a někteří lidé, jako třeba i on sám, kvůli boji za klima opustili lukrativní zaměstnání.

V Německu se hnutí dařilo obzvlášť poutat pozornost v posledních týdnech. V dubnu zahájilo prakticky nepřetržité blokády různých silnic v Berlíně. Některé deníky sídlící v německé metropoli každý den v on-line reportážích informovaly, které ulice jsou zrovna ucpané a jak se vyvíjí situace. Souběžně rostlo napětí. Řidiči ztráceli trpělivost, odtahovali sedící aktivisty násilím z vozovky (pokud se k ní pevně nepřilepili), zároveň sílily hlasy po tvrdším postihu.

Už v březnu byli členové Poslední generace poprvé odsouzeni za blokádu silnici k delším nepodmíněným trestům. Okresní soud v Heilbronnu poslal dvojici mužů, kteří se v únoru přilepili na silnici a zastavili dopravu, na dva, respektive tři měsíce do vězení.

Dosud největší zákrok ze strany státu se udál minulý týden. Byl o poznání důraznější, než se očekávalo. Policie na pokyn vrchního státního zastupitelství v Mnichově provedla razie v příbytcích aktivistů napříč Německem, zajistila účty, webovou stránku hnutí a sedm lidí začala stíhat kvůli podezření ze zločinného spolčení při shromažďování peněz na další sabotážní akce.

Drsný zásah však nebyl přijat se všeobecným povděkem. „Vyšetřovací akce je tak surová, že její nepřiměřenost bije do očí,“ napsal kupříkladu list Süddeutsche Zeitung.

Akci zpochybnili i někteří komentátoři, kteří dříve volali po tvrdším zásahu proti Poslední generaci. Kritika poukazující na monstróznost bezpečnostní akce spojené s ranními domovními prohlídkami, zatýkáním a zabavováním věcí a také na použití paragrafu 129 německého trestního zákoníku, který slouží pro stíhání mafiánů, převažovala i ve veřejnoprávních stanicích.

Skutečnost, že podnět vyšel z Mnichova, pak někteří komentátoři dávali do souvislosti s nadcházejícími zemskými volbami v Bavorsku, ve kterých bude obhajovat tradiční prvenství Křesťansko-sociální unie (CSU) nynějšího ministerského předsedy Markuse Södera. Ten si snaží pěstovat image suveréna a tvrdý postup vůči klimatickým „lepičům“ by mohl využít jako příklad, že největší spolková země si umí na rozdíl od chaotického Berlína udělat pořádek.

Novináři také upozornili na přešlap žalobců, kteří obstavení webové stránky Poslední generace zdůvodnili formulací, jež vytvářela dojem, že členové jsou prokazatelně vinní, nikoli jen podezřelí z porušení zákona. Státní zastupitelství muselo přiznat chybu a větu přeformulovat. Německá média také zveřejnila zprávu, že hnutí se dostalo zastání od mluvčího generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který v reakci na razii proti členům Poslední generace vyzval k ochraně klimatických aktivistů (podle dodatečné analýzy však tisková agentura DPA vyjádření mluvčího „přefoukla“).

Aktivisté každopádně věří, že razie bude v konečné důsledku vodou na jejich mlýn. Neboli, že jim přinese ještě větší pozornost než dosud.

„Je to šokující, když vám ráno policajti vrazí do bytu a vezmou si, co chtějí. Ale řeknu vám otevřeně – když jsme potom seděli, řekli jsme si: ano, vlezli nám do pasti. Tolik jsme šťourali, až reagovali přemrštěně. Díky tomu jsme dostali spoustu peněz na příspěvcích,“ podotkl česko-německý aktivista Kai Arne Springorum.

Aktualizace 2.6. 9:45: V závěru textu jsme doplnili informaci o kritice způsobu, jakým agentura DPA zpracovala vyjádření mluvčího generálního tajemníka OSN o policejním zákroku proti Poslední generaci.