Hlavní obsah

Moskva mlží o reakci na Litvu. U strategického koridoru se ptají po krytech

Foto: Profimedia.cz

Kamion po vjezdu do ruské Kaliningradské oblasti z Litvy (ilustrační foto).

Reklama

22. 6. 15:42

Napětí v Pobaltí trvá. Vedle ruských výhrůžek Litvě hlásí baltské státy narušení vzdušného prostoru NATO a Moskva mluví o „praktické reakci“. Pozornost se znovu upírá i na strategický „průsmyk“ mezi Polskem a Litvou.

Článek

Reakce nebude diplomatická, ale praktická, řekla ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Marija Zacharovová tak reagovala na dotaz, jak se chystá Rusko reagovat na litevské uplatňování unijních sankcí. Už v úterý Moskva avizovala „vážné negativní dopady“ na Litevce.

Vilnius totiž koncem minulého týdne zakázal přes litevské území tranzit zboží do a z Kaliningradské oblasti, ruské exklávy ležící mezi Polskem a Litvou. I když Moskva věc prezentuje jako blokádu Kaliningradu, ve skutečnosti se zákaz týká pouze produktů, které jsou na sankčním seznamu EU. Jde o dovoz stavebnin, cementu a kovovýrobků a oceli.

„Praktická reakce“ bude podle mluvčí ruské diplomacie následovat, pokud Litva ani EU nebudou reagovat na ruský protest a své rozhodnutí nezruší. „Pokud jde o odvetná opatření, nyní se případná odpověď vypracovává v mezirezortním formátu,“ citují Zacharovovou ruská státní média.

Konkrétnější nebyl ve středu ani mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Připravují se různá opatření. Teď je předčasné o tom mluvit,“ komentoval věc.

Podle gubernátora téměř milionové Kaliningradské oblasti Antona Alichanova se uplatňování unijních sankcí dotkne asi poloviny produktů, které se dovážejí z Ruska přes litevské území. Většina importu do Kaliningradu totiž putuje přes Litvu po železnici. Teď bude exkláva závislá na letecké dopravě a námořní dopravě po Baltském moři z Petrohradu.

Sankce vůči oddělené ruské oblasti začaly platit už v březnu, ovšem do 17. června platila pro Kaliningrad výjimka. Podle Litvy tak měli Rusové, kteří ještě před ruským útokem proti Ukrajině jezdili na nákupy přímo do EU, čas na přípravu.

Navzdory tomu například server The Moscow Times informoval, že obyvatelé půlmilionového města Kaliningrad (česky Královec) v posledních dnech vykupovali v obchodech stavební materiál, plyn v tlakových lahvích a potřeby do domácnosti.

Už v úterý z Moskvy zaznívaly vůči Litvě slova o „nepřátelství“ a varování před „vážnými negativními dopady“ na její obyvatele. V Kaliningradské oblasti má Rusko umístěné balistické rakety Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice a také protiraketové systémy S-400. V přístavu Baltijsk kotví ruská baltská flotila.

Ruský vrtulník nad Estonskem

Růst napětí v Pobaltí ale nepůsobí jen (zatím neurčité) ruské výhrůžky vůči Litvě. Ruská vojenská technika totiž o víkendu narušila vzdušný prostor Estonska, tedy NATO.

Podle estonského ministerstva zahraničí v sobotu večer přeletěl přes jihovýchodní část Estonska vrtulník Mi-8 patřící Rusku. Nad Estonskem měl letět dvě minuty. Tallin si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance. „Takto vypadá hrozba. Jak my vidíme ruskou hrozbu… a ta nikdy nebyla vážnější,“ řekl médiím Kusti Salm z estonského ministerstva obrany.

Rusko podle něj v uplynulém týdnu narušilo estonský vzdušný prostor opakovaně. Jeden vrtulník hranici překročil, druhý se k ní velmi těsně přiblížil, uvedl Salm. Baltský stát v prohlášení podle Sky News uvedl, že Rusko denně simuluje raketové údery proti Estonsku.

Napětí roste krátce před velkým summitem NATO v Madridu, kde budou představitelé členských zemí jednat o změnách v obranné strategii aliance s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Strategický suvalský koridor

V polských i světových médiích se v této atmosféře znovu stává tématem tzv. suvalský koridor. Stokilometrová linie, zvaná navzdory absenci pohoří také „průsmykem“, tvoří hranicí mezi Polskem a Litvou. Jde o rovinatou oblast s venkovským, zemědělským charakterem.

Foto: Seznam Zprávy

Pokud by ruská vojska obsadila suvalský koridor, pobaltské země by zůstaly odříznuté.

Pokud by v budoucnu došlo v oblasti k ozbrojenému konfliktu, je pravděpodobné, že bude strategicky důležitý pás jedním z prvních cílů. Jde totiž o jediné pozemní spojení baltských trojčat – Litvy, Lotyšska a Estonska – s ostatními členskými státy Evropské unie a NATO. Ztráta koridoru by znamenala odříznutí Vilniusu, Rigy i Tallinu.

Relativně úzký pás území zároveň odděluje ruskou Kaliningradskou oblast od Běloruska. S jeho dobytím operovala v letech 2017 a 2021 i společná rusko-běloruská vojenská cvičení Západ.

Už před sedmi lety označil tehdejší vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Benjamin Hodges koridor za potenciálně nejvznětlivější místo v Evropě.

Podobné obavy se objevily znovu hned na začátku března, v prvních dnech po ruské invazi na Ukrajinu. Litevský prezident Gitanas Nausėda na summitu NATO vyjádřil obavy, že se může „suvalský průsmyk“ stát cílem ruského útoku.

Server Politico tento týden označil koridor za „nejnebezpečnější místo na Zemi“. Už dřív dostala polsko-litevská hranice přezdívku „evropská Achillova pata“. Svým významem se pásmo přirovnává k fuldskému průsmyku v Německu, který byl považovaný za nejpravděpodobnější místo pozemní invaze Varšavské smlouvy do Západního Německa.

I když teď nic přímé vojenské konfrontaci v severovýchodním cípu Polska a v jižní Litvě nenasvědčuje, jistá nervozita tu panuje. Minimálně podle polského serveru Wirtualna Polska, který citoval představitele spolku Aktivní Mazury (Aktywne Mazury).

„Mnoho obyvatel se sdružení ptalo, jestli jsou v našem regionu kryty určené veřejnosti pro případ války. Žádné takové neexistují,“ tvrdí předseda spolku Daniel Domoradzki, který se se stejným dotazem obrátil na místní samosprávy. Domoradzki zároveň apeloval na vládu ve Varšavě, aby věc řešila.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované