Hlavní obsah

Navzdory obstrukcím. Slovenský parlament schválil obrannou dohodu s USA

Foto: Profimedia.cz

Kromě obstrukcí svolala v úterý slovenská opozice kvůli obranné dohodě s USA i protest před parlament. Jedním z odpůrců smlouvy je i bývalý premiér Robert Fico (na snímku uprostřed).

Reklama

9. 2. 11:55

Proti dohodě, která rozděluje Slovensko, stála jednotná opozice i generální prokurátor. Navzdory tomu ji vláda ve středu v parlamentu prosadila. Teď ji ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová.

Článek

79 ze 140 přítomných slovenských poslanců se ve středu po schůzi plné obstrukcí a potyček vyslovilo pro obrannou dohodu mezi Slovenskem a Spojenými státy. Opozice se na poslední chvíli pokoušela prosadit odklad hlasování, ale nepodařilo se jí to. Proti se vyslovili i někteří vládní poslanci, zdržel se předseda parlamentu Boris Kollár.

Smlouvu v polovině ledna úspěšně schválila slovenská vláda. Minulý týden ji ve Washingtonu podepsali zástupci Slovenska i Spojených států.

Debaty o ní týdny rozdělovaly slovenskou společnost. V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Dohoda má za cíl vyjasnit spolupráci a přítomnost amerických vojáků na slovenském území. V případě konfliktu by tak například usnadnila eventuální operace Američanů na Slovensku. Dohoda má také umožnit americkým ozbrojeným silám na deset let využívat bez nájemného vojenská letiště Malacky-Kuchyňa a Sliač.

Podle dohody zároveň Američané investují na Slovensku do modernizace dvou vojenských letišť a vyloučené nejsou další investice. Na začátku má jít podle ministra obrany Jaroslava Nadě o sto milionů dolarů, tedy asi 2,1 miliardy korun, na modernizaci obranné infrastruktury, informoval slovenský Denník N.

Proti smlouvě měla výhrady část koaličních poslanců a jednotně proti ní vystupovala i opozice. Předseda opoziční strany Smer a expremiér Robert Fico považuje dohodu za nevýhodnou a porušující princip suverenity a svrchovanosti Slovenska. „Tato smlouva garantuje, že minimálně deset let sem mohou přicházet ozbrojené síly USA bez jakékoli kontroly,“ prohlásil Fico.

Po schválení dohody Fico zopakoval, že chce, aby ji občané schválili v referendu. Zároveň kritizoval předsedu parlamentu Borise Kollára za to, že v úterý večer předčasně ukončil poslaneckou rozpravu, a vyzval ho k rezignaci.

Dohodu kritizuje i další bývalý premiér Peter Pellegrini a předseda strany Hlas – sociálna demokracia. „Vzhledem k vážným pochybnostem, zda předmětná smlouva nenarušuje suverenitu Slovenské republiky, i vzhledem k zásadním právním výhradám generální prokuratury, Hlas nemůže předložený návrh podpořit,“ uvedl expremiér ve svém prohlášení.

Paradoxem je, že právě vláda v čele s Pellegrinim o podpisu smlouvy se Spojenými státy jednala. Sám Pellegrini dokonce podle serveru Aktuality.sk dohodu opakovaně bránil před opoziční Ľudovou stranou Naše Slovensko. Právě strana Mariana Kotleby patří k nejhlasitějším odpůrcům a organizovala proti dohodě protesty. Zejména její poslanci pak stáli za úterním zablokováním parlamentního zasedání.

Proti podpisu smlouvy se pak otevřeně postavil také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Podle Žilinky by mohla dohoda ohrozit slovenskou suverenitu a návrh je „jednostranný, asymetrický a výrazně zvýhodňuje americkou stranu“. Prokurátor také tvrdí, že je „v rozporu s bezpečnostní politikou a bezpečnostní strategií Slovenska“.

Za svá vyjádření si generální prokurátor vysloužil kritiku ze strany vládních uskupení a naopak pochvaly od opozice. „Generální prokurátor nemá dělat politiku. Má účtovat se zločinem,“ napsala například předsedkyně koaliční strany Za ľudí Veronika Remišová.

Premiér Eduard Heger ujišťoval, že jde o standardní smlouvu, která nedává žádnému vojákovi USA automatické právo ke vstupu na Slovensko. Ministr obrany Jaroslav Naď pak upozornil, že podobnou smlouvu s USA uzavřela většina členských států NATO, včetně Maďarska a Polska.

Žilinka chtěl vystoupit i na úterní schůzi Národní rady. Měl v úmyslu říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. Žilinkův projev pak ve sněmovně přečetl jeden z místopředsedů parlamentu.

Dokument teď musí ještě ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová, která uzavření smlouvy už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované