Hlavní obsah

Německá krajní pravice dosáhla na historický rekord

Foto: photocosmos1, Shutterstock.com

Donedávna se AfD pohybovala na čelných místech popularity jen na východě Německa. Na snímku šéf strany Tino Chrupalla.

Reklama

6. 6. 10:09

Opoziční Alternativu pro Německo (AfD) podpořilo v průzkumech stejně voličů jako sociální demokraty kancléře Olafa Scholze. Hlavním poraženým je ale „klimatický“ ministr Robert Habeck.

Článek

V Německu to bylo dlouho něco téměř nepředstavitelného, aspoň tedy v celostátním měřítku. Nyní se ale špatný sen mnohých politiků stává realitou. Krajně pravicová Alternativa pro Německo se poprvé vyšvihla na druhou příčku popularity.

Strana, která mimo jiné vystupuje proti vojenské podpoře Ukrajiny, získala v posledním průzkumu agentury Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD stejně vysokou podporu jako nejsilnější vládní formace, sociální demokracie (SPD). Oproti minulému průzkumu si AfD polepšila o dva procentní body a vyrovnala tím historický rekord 18 procent.

Podobně dopadl také jiný průzkum agentury INSA pro deník Bild, ve kterém se AfD dorovnala na SPD s ještě o něco lepším výsledkem 19 procent.

V posledních parlamentních volbách v roce 2021 přitom skončila až na pátém místě se ziskem 10,3 procenta hlasů. Na předních místech žebříčků se dosud pohybovala jenom ve východních spolkových zemích na území bývalé Německé demokratické republiky.

Trend, na který průzkumy upozornily, je špatným vysvědčením hlavně pro vládní trojkoalici sociálních demokratů, Zelených a liberálů (FDP), které se podle kombinace stranických barev přezdívá „semaforová“. Posilování AfD však nesvědčí ani opozičnímu bloku CDU/CSU. Ten sice s výsledkem 29 procent obsadil první místo, ve srovnání s předchozím průzkumem před měsícem ale mírně ztratil.

Zatímco se jednotlivé politické strany přou o to, kdo z nich se na vzestupu AfD více podepsal, detaily zmíněného průzkumu ukazují na příčiny celkem jasně.

Na otázku, které téma sehrálo největší roli při výběru této strany, označilo 65 procent jejích potenciálních voličů kolonku „Přistěhovalectví/Migrační politika“. Na pomyslné druhé příčce skončila s 47 procenty energetická politika, respektive opatření spojená s ekologií a ochranou klimatu.

Výběr odráží dvě kritická témata současné německé politiky. Spolková republika se potýká s největším náporem migrantů od uprchlické vlny z let 2015 a 2016. Podle oficiální statistiky požádalo v Německu od ledna do dubna o azyl více než 110 tisíc lidí, což je o 76 procent více než ve srovnatelnému období minulého roku.

Zástupci obcí a okresů, které nesou bezprostřední tíhu při zajišťování péče o uprchlíky, už delší dobu hlásí naplněné kapacity a v některých místech se občané začali bouřit proti výstavbě nových ubytovacích zařízení.

Válka na Ukrajině a konec německé „Ostpolitik“

Ruský útok proti Ukrajině vyvrátil německou vizi, že se Rusko vzdá imperiálních choutek, jedná-li se s ním v rukavičkách. A že bude hospodářsky spolupracovat.

Ve spojitosti s energetikou a ekologií Němci v posledních měsících řeší hlavně plánované změny ve vytápění. Podle navrhovaných předpisů bude od příštího roku fakticky nemožné pořízení nového topného kotle na zemní plyn. Podporovaným zdrojem mají být především tepelná čerpadla. Přes chystané finanční podpory to mnoho lidí vnímá jako unáhlený krok, kterým jsou tlačeni k velkým investicím v domácnostech.

Obě témata, tedy vstřícný přístup k uprchlíkům a prosazování rychlého přechodu na obnovitelné zdroje energie do velké míry reprezentují politici Zelených. V hluboké defenzivě se ocitl především ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který s předlohou o ekologickém vytápění narazil nejen u veřejnosti, ale také uvnitř koalice a doplácí také na nedávnou aféru svého dlouholetého blízkého spolupracovníka, jenž musel odejít z vysokého postu na ministerstvu kvůli upřednostňování známých.

Populistická AfD těchto problémů využívá a snaží se vystupovat jako nekonformní kritik vládní politiky. Pokračuje tak v dlouhodobém vymezování se vůči vládě a celkově tradičním politickým stranám.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) v souvislosti se vzestupem AfD o víkendu hovořil o „stranách špatné nálady“ a zdůraznil, že země prochází obdobím převratných změn, které s sebou nesou i mnoho velkých problémů, jako byla covidová epidemie, útok Ruska na Ukrajinu nebo změna klimatu.

Plynový kotel? V Německu jen do konce roku

Hromadný přechod na obnovitelné zdroje vytápění vyvolal v Německu zvýšenou poptávku po kotlích na zemní plyn nebo topný olej.

Předáci AfD však oponují, že pouze tlumočí nespokojenost obyčejných lidí. „Vláda už opravdu nemohla být horší,“ prohlásil ve stranickém podcastu šéf strany Tino Chrupalla.

Podle politologa Michaela Koße z Univerzity Leuphana v Lüneburgu krajní pravice těží ze slabin vládní koalice.

„Základní problém ‚Semaforu‘ spočívá v tom, že SPD, Zelení a FDP mají prostě málo společného. Když dojde ke krachu, který právě zažíváme, může AfD přijít a říct: ‚Všechny zavedené strany se stejně odklánějí od svých požadavků a dělají v tom bordel‘ – a pro AfD to, alespoň v průzkumech, znamená další vzestup,“ řekl politolog pro televizi ARD.

Reklama

Doporučované