Hlavní obsah

26:1. Jak Orbán dosahuje svého

Foto: Shutterstock.com

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Reklama

Zabránit tomu, aby Maďarsko spojovalo vyplácení evropských fondů s pomocí Ukrajině, by pomohlo zrušení práva veta v zahraniční politice. Tomu se ale řada českých politiků brání s odkazem na národní suverenitu.

Článek

„Myslím, že bychom mohli říci, že je to 26:1, kdy ten jeden je Maďarsko.“

Těmito slovy popsal Jan Lipavský (Piráti) pondělní jednání unijních ministrů zahraničí o finanční pomoci Ukrajině.

Maďaři na schůzce opět dali najevo, že pomoc napadené Ukrajině a zahájení přístupových jednání s ní podmiňují uvolněním zmrazených bruselských fondů.

Jak se ale před blížícím se summitem šéfů vlád a států zdá, dosáhne Budapešť svého. Server Politico napsal, že Evropská komise má v plánu odblokovat před summitem 10 miliard eur, které Maďarsku zmrazila kvůli porušování zásad právního státu.

Představitelé EU tvrdí, že vláda Viktora Orbána soudní reformou splnila jejich požadavky a že uvolnění peněz nesouvisí s hrozbou maďarského veta.

Stav právního státu v Maďarsku členské státy nepálí

O tom, že bude premiér Orbán úspěšný, je přesvědčen i politolog Jan Kovář z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

„Dosáhne svého ze dvou důvodů. Za prvé disponuje jistou vydírací pozicí směrem k financování pomoci Ukrajině - to platí i pro zahájení přístupových rozhovorů s ní. Za druhé si myslím, že spoustu zemí vývoj v Maďarsku až tak nepálí. Bohužel to jsou často země, které do unijního rozpočtu přispívají méně, než z něj dostávají, včetně těch ve střední Evropě,“ říká.

Ostudná prohlášení Viktora Orbána

„Stejně jako donedávna panovala únava z opakujících se zhovadilých řečí českého prezidenta Miloše Zemana, zvykl si svět i na ostudná prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána směrem k Ukrajině.“

V otázce pomoci Ukrajině by se podle něj dalo najít i jiné, alternativní řešení: „Během krize eurozóny se také zavedl mimounijní mechanismus. Je to ale vždy komplikované a méně transparentní. Nemyslím, že by se do toho někomu teď chtělo.“

Ukrajina, která na obranu před ruským agresorem nutně potřebuje slíbený čtyřletý balíček pomoci od EU (jeho celková výše činí 50 miliard eur), je nyní závislá na libovůli Maďarska.

Přesvědčit se Orbána snažil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s ním sešel při inauguraci argentinského prezidenta. Zelenskyj dal podle svých slov Orbánovi jasně najevo, že nemá důvod členství Ukrajiny v Evropské unii blokovat. „Požádal jsem ho, aby mi uvedl alespoň jeden důvod. Ne tři, ne pět, ne deset, ale jen jeden důvod, a čekám na odpověď,“ řekl.

Proti tomu, aby Evropská rada vyšla vydírajícímu Orbánovi vstříc, se ve společném dopise vyslovili šéfové nejvýznamnějších frakcí v Evropském parlamentu. „Rádi bychom vyjádřili své hluboké znepokojení nad bezprostředním pozitivním hodnocením maďarských soudních reforem,“ stojí v návrhu dopisu, který mají podle Politica podepsat šéfové Evropské lidové strany, socialistů a demokratů, Renew a Zelených.

Volební autoritářství

Politolog Kovář ale tvrdí, že mezi členskými státy a institucemi není politická vůle proti Maďarsku zasáhnout.

„Je pak úsměvné, když si říkáme, že jsme v NATO a EU kvůli hodnotám. V NATO máte Turecko a v EU Maďarsko, které podle žádných hodnocení už není demokracií, to je volební autoritářství. Je to dlouhodobý neřešený problém a teď se jen našel argument, proč to řešit nejde,“ říká o stavu právního státu v Maďarsku.

Maďarsko porušuje principy právního státu

Evropská komise už v minulosti formálně zahájila s Maďarskem řízení kvůli porušování principů právního státu. Vůbec poprvé tak sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.

Paradoxní nicméně je, že mnozí čeští politici sice chtějí podporovat Ukrajinu, zároveň ale odmítají zrušení práva veta v zahraniční politice, které by Orbánovo vydírání znemožnilo.

„Ta debata je úsměvná a klasicky česká. Politici vědí, že mají euroskeptickou populaci, a od prezidenta Václava Klause mají za to, že musí hájit suverenitu a bránit se proti vlivu zlého Bruselu,“ říká Kovář.

Právo veta se podle něj historicky na půdě EU používá jen ve dvou případech: když chce někdo potěšit třetí stranu, kterou bývají tradičně Rusko či Čína – anebo chce vydolovat nějaké ústupky. „Typickým příkladem je Maďarsko,“ dodává politolog.

Summit, na němž budou lídři sedmadvacítky rozhodovat o pomoci Ukrajině, proběhne 14. až 15. prosince.

Reklama

Doporučované