Hlavní obsah

S Orbánem zas u jednoho stolu? Polský premiér mluví o resuscitaci V4

Foto: Úřad vlády ČR

Premiéři Česka, Maďarska a Polska na posledním setkání lídrů V4 v Londýně letos v březnu.

Reklama

12. 9. 14:00

Obrat ve vztahu k Maďarsku, nebo výrok určený pro vlastní stranu? Polský premiér Mateusz Morawiecki po rozporech s Budapeští mluví o „rozmrazení“ Visegrádské čtyřky. Český ministr Jan Lipavský je připravený o V4 „podrobně jednat“.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě v červenci polský premiér Mateusz Morawiecki prohlašoval, že se „cesty Polska a Maďarska rozešly“. Potvrdil tak slova svého maďarského kolegy Viktora Orbána o otřesech ve vzájemných vztazích, za které můžou rozdílné přístupy k válce na Ukrajině.

Orbán, který mimo jiné nedovoluje Ukrajincům posílat zbraně přes maďarské území a v Unii se staví za zájmy ruských oligarchů, dokonce mluvil o tom, že se Poláci - na rozdíl od Maďarů - cítit být součástí konfliktu.

Teď, zhruba po šesti týdnech, to vypadá na první pokus o oprášení osy Varšava–Budapešť. Morawiecki totiž v rozhovoru pro provládní týdeník Sieci mluvil o obnovení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), a to včetně Maďarska.

Visegrádská čtyřka zamrzla kvůli maďarskému neutajovanému proruskému postoji hned po začátku putinovské invaze na Ukrajinu.

Přístup k válce nás skutečně velmi rozdělil. Ale soudím, že s postupem času nás všechny ostatní věci, ve kterých jsme projevovali solidaritu, porozumění a podporu, opět budou zase silně spojovat. Moc bych si to přál.
polský premiér Mateusz Morawiecki
4. 9. 2022

Spolupráce ve V4 je podle Morawieckého přínosná, protože čtveřici zemí posiluje. „V tomto případě se 1 plus 1 plus 1 plus 1 nerovná čtyři, ale sedm nebo osm,“ přišel konzervativní politik s vlastní politickou matematickou rovnicí.

Pokusný balonek hlavně pro spolustraníky?

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála jde ze strany Morawieckého o „zkušební balonek“. Nevidí v něm ale testování středoevropské politiky, nýbrž premiérovu reakci na dění ve vlastní straně a snahu vylepšit si pozici tváří tvář kritikům, kteří jsou „pragmatičtější“.

Jde například o bývalého předsedu polské sněmovny Marka Kuchcińského z PiS. Ten tvrdí, že za zhoršení polsko-maďarských vztahů můžou média.

„Tématem, které spojuje Polsko a Maďarsko a které je pro budoucnost našich států strategické, je starost o posílení naší suverenity a nezávislosti a také spolupráce proti imperialistickým krokům Východu, ale také proti expanzi Západu. A nemyslím jen ekonomickou expanzi Německa,“ řekl na konci srpna Kuchciński, který je šéfem sněmovního zahraničního výboru.

Analytik AMO Dostál podotýká, že jinak jsou lidé na polských ministerstvech zahraničí a obrany s maďarskými postoji nespokojení a s Budapeští spolupracovat nechtějí.

Orbánovo „míšení ras“

Maďarský premiér Viktor Orbán v létě vzbudil kontroverze svým projevem, ve kterém uvedl, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s „neevropany“ vytváří lidi „smíšené rasy“.

Tématu a politickým reakcím, které Orbánova slova vyvolala, jsme se věnovali například v textu zde.

Orbánovo politické myšlení probíral i podcast Seznam Zpráv 5:59.

Morawiecki také ohlásil, že bude „hledat formuli“, na které by teď V4 kvůli rozdílným postojům k přepadení Ukrajiny mohla fungovat. „Poláci jsou na to dnes připravenější než v březnu nebo v dubnu,“ řekl premiér v rozhovoru.

Svolání summitu je na Slovácích

Analytik Dostál ovšem podotýká, že „visegrádská spolupráce funguje 30 let a z toho 20 let ve formátu, kdy existuje předsednictví, které vytipovává témata, na nichž se bude spolupracovat. Ta se pak konzultují s ministerstvy,“ vysvětluje Dostál.

Předsednickou zemí je teď Slovensko a právě na něm je, zda schůzku V4 svolá. „Slováci teď ale nejsou moc aktivní a nejspíš ani nebudou,“ říká Dostál s odkazem na rozpad většinové vládní koalice na Slovensku.

Po Slovensku převezme příští rok v červenci předsednictví V4 Česko a na Praze bude, jak se skupinou naloží.

O slovenské vládní krizi

Nad slovenskou vládou se stahují mračna, zbylí ministři za stranu SaS v pondělí podali demisi. Podle premiéra Hegera bude pokračovat menšinová vláda, opozice požaduje nové volby.

Lipavský: Jsme připraveni jednat

Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) na dotaz Seznam Zpráv napsal, že je Praha připravena o budoucnosti spolupráce V4 „podrobně jednat“.

„Nebudu popírat, že mezi zeměmi V4 panují rozdíly zejména v oblasti zahraničních vztahů, respektive unijní politiky,“ odpověděl Lipavský s tím, že „problémy jsou od toho, aby se řešily“. Jako smysluplný příklad spolupráce ministr uvedl práci Mezinárodního visegrádského fondu.

Redakce oslovila i ministra pro pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za hnutí STAN). Ten v SMS napsal, že pokus o oživení V4 nevylučuje. Částečně ho ale podmiňuje změnou politiky Viktora Orbána.

V4 jsme nikdy nezrušili, takže pokus o oživení spolupráce je možný, zejména pokud by Maďarsko dokázalo urovnat svůj spor s Evropskou unií a neuchylovalo se k vetování společných pozic.
ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek v SMS pro Seznam Zprávy

Podle analytika Dostála Visegrádskou čtyřku nikdo nezruší, ale nedá se očekávat, že by teď došlo k obnovení spolupráce na nejvyšší úrovni. „Nestane se to v takové míře, že bychom teď Visegrád resuscitovali,“ myslí si výkonný ředitel AMO.

Orbánovský tisk má radost

Slova Morawieckého si každopádně všimli v Budapešti. Provládní týdeník Mandiner píše o „obratu o 180 stupňů“ a vysvětluje ho polskými a maďarskými problémy s čerpáním unijních peněz.

Další provládní médium cituje analytika Daniela Deáka z konzervativního think tanku Század Intézet. Ten předpovídá, že se v příštích měsících může mezinárodní význam Maďarska zvýšit. Deák to usazuje právě díky „Morawieckého obratu“, ale také italských voleb, ve kterých má velkou šanci na výhru pravice.

Analytik hodnotí - pro orbánovské Maďarsko - kladně také turbulence ve slovenské vládě a silného „Orbánova přítele“ Roberta Fica.

Sebejistý postoj maďarské provládní propagandy má ovšem trhliny. Z aktuálního průzkumu institutu Publicus pro levicový deník Népszava totiž vyplývá, že lidí spokojených s Orbánovou proruskou zahraniční politikou pomalu ubývá.

Maďaři mění názory na ruskou invazi

Zatímco v únoru byly tábory spokojených i nespokojených lidí stejně velké (46 a 46 procent), v dubnu převažovali spokojení respondenti (56 procent). Teď se trend obrátil a polovina lidí je s takovou politikou nespokojená. Schvaluje ji 40 procent.

Ještě výraznější posun nastal v poměru lidí, kteří jsou spokojení s reakcí Orbánovy vlády na válku. V únoru to bylo 60 procent, v dubnu 66 a na konci srpna už jen 42 procent.

Výrazně se pak snížil podíl těch, kdo věří, že je možné udržet dobré politické vztahy s Evropskou unií a zároveň i s Ruskem. Z dubnových 45 procent je teď jen 29 procent.

Většina Maďarů ovšem nadále souhlasí s tím, že Maďarsko nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní (79 procent) a že země nepovoluje zbrojní dodávky na Ukrajinu převážet přes své území (64 procent).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované