Evropa se pustila do Orbána kvůli „nemíšení ras“. Doma mu padá podpora

Viktor Orbán v sobotu prohlásil, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s „Neevropany“ vytváří lidi „smíšené rasy“. „Jsme ochotni se vzájemně mísit, ale nechceme se stát národy smíšené rasy,“ řekl maďarský premiér při návštěvě části Rumunska, kde žije maďarská menšina.

Dodal, že země, které to považovaly za přijatelné, „už nejsou národy“. V Karpatské kotlině (Panonské pánvi), kde Maďarsko leží, podle Orbána rasoví míšenci nejsou, ale žije tam „směs národů žijících v naší evropské vlasti“.

Orbán už kvůli svým výrokům přišel v úterý o svou dlouholetou spolupracovnici, poradkyni Zsuzsu Hegedűsovou. Ta jeho projev označila za čistě nacistický a hodný Josepha Goebbelse, ministra propagandy nacistického Německa.

Teď se na jeho hlavu snesla kritika i od unijních špiček. „Každý jsme jiný, naše kůže je jiná, naše jazyky, kultury, přesvědčení. A přesto jsme všichni součástí stejné rasy, lidské rasy,“ napsal ve středu na Twitteru místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans. Oba muži se v minulosti často vzájemně kritizovali.

„Rasismus je jedovatý politický vynález. V Evropě, kde naše síla pramení z rozmanitosti, by pro něj nemělo být místo,“ dodal Timmermans, aniž by Orbána jmenoval.

Maďarského premiéra nejmenoval přímo ani Timmermansův kolega v místopředsednické funkci EK Margaritis Schinas.

„Slova, která se rozhodneme použít, v žádném případě nejsou neškodná. Nikdy nesmíme připustit, aby naše vyjádření protiřečila základnímu principu lidské existence: všichni jsme lidé. Nenávist nemá místo v našich slovech ani v našich společnostech,“ napsal Schinas ve svém tweetu.

Adresnější jsou jiní evropští politici. Server Politico cituje například finskou ministryni pro evropské záležitosti Tyttiu Tuppurainenovou. Ta uvedla, že i když tato „otřesná prohlášení“ nereprezentují celé Maďarsko, přesto zemi „izolují od civilizovaných národů“.

Orbánova „groteskní“ taktika „pro Maďarsko neskončí dobře,“ dodala ministryně.

Kritický byl i lucemburský ministr zahraniční Jean Asselborn. „(Orbán) doufá, že takovými odpornými provokativními prohlášeními dosáhne politických zisků – bez ohledu na to, co to stojí,“ napsal Asselborn.

„Zbývá nám jen co nejostřeji odsoudit nenávistné projevy, které nám připomínají nejtemnější chvíle 20. století na evropském kontinentu,“ dodal dlouholetý šéf lucemburské diplomacie.

K verzi, že byl Orbánův rumunský projev politickou „zástěrkou“ na odvedení pozornosti od domácích problémů, jakými je například vysoká inflace, se přiklání například Szabolcs Panyi z maďarského serveru Direkt36.

Panyi se přitom odkazuje na aktuální průzkum, podle nějž se dramaticky propadla podpora Orbánovy vládnoucí strany Fidesz. Volilo by ji teď 24 procent lidí, což je o 12 procentních bodů méně než před měsícem.

Sjednocená opozice ovšem neposílila a hlas by jí dalo stejně jako v minulých měsících 23 procent lidí. Výrazně se ale rozrostl tábor nerozhodnutých voličů – z 32 procent na 46.

Průzkum provedl institut Publicus pro levicový list Népszava mezi 20. a 22. červencem a Orbánovy výroky tudíž nezohledňuje. Vyplývá z něj ale mimo jiné to, že Maďaři teď jako největší problém vnímají rostoucí inflaci, která v červnu meziročně dosáhla 11 procent.

V Budapešti se dokonce nedávno opakovaně demonstrovalo proti rušení daňových výhod pro drobné podnikatele a proti zdražování služeb pro domácnosti, včetně cen plynu a elektřiny.

Volby se v Maďarsku konaly letos na začátku dubna a Fidesz v unii se stranou KDNP v nich opět uhájil ústavní většinu a dokonce posílil.

Pozornost se teď kvůli Orbánovým kontroverzním výrokům obrací také do Vídně. Tam míří maďarský premiér na návštěvu ve čtvrtek.

Rakouský server Kurier píše, že na Orbána se kvůli jeho výrokům obrátí lidovecký kancléř Karl Nehammer. „Každý, kdo mě zná, ví, že se nevyhýbám přímým rozhovorům,“ uvedl politik po středečním jednání kabinetu.

„Cokoli, co souvisí s bagatelizací (holokaustu), je pro nás nepřijatelné,“ řekl dál Nehammer k Orbánovým výrokům. Podle kancléře není pochyb o tom, že tyto „výroky je samozřejmě třeba kritizovat“.

Maďarská vláda se už v úterý prostřednictvím svého mluvčího ohradila proti „nesprávné interpretaci“ premiérových výroků.

Své poradkyni Hegedüsové, která na protest rezignovala, Orbán v úterý večer odpověděl otevřeným dopisem. Odvolává se v něm na své křesťanské přesvědčení jako na důkaz, že nemůže být rasistou. Maďarská vláda podle svého šéfa uplatňuje vůči antisemitismu a rasismu „politiku nulové tolerance“.

To, že Hegedüsová rezignovala, provládní maďarská média přešla. Například státem financovaná tisková agentura MTI o věci neinformovala.

Už v pondělí se ozvala Federace židovských obcí v Maďarsku, podle které premiér vyvolal „vážné obavy v židovské komunitě“. Projev důrazně odsoudil i Mezinárodní osvětimský výbor.

Nacisté během holokaustu za druhé světové války systematicky vyhladili více než půl milionu maďarských Židů. V současnosti žije v Maďarsku asi 75 000 až 100 000 Židů, většinou v Budapešti.