Hlavní obsah

Slovenská ombudsmanka: Radikální odpůrci očkování posilují, může za to stát

Foto: Profimedia.cz

Ombudsmanka Mária Patakyová letos v květnu převzala Francouzsko-německou cenu za lidská práva.

Reklama

27. 12. 2021 9:09

Na Slovensku se podcenila hrozba, že po úspěchu v první vlně nebudou lidé nemoci covid-19 „věřit“, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy slovenská ombudsmanka Mária Patakyová. Mluví i o významu letošní cesty papeže Františka.

Článek

„Některé strany mluví o diskriminaci a segregaci neočkovaných a zaniká u nich téma příznivého vlivu vakcinace na průběh nemoci a šíření nemoci. Tohle vyvolává obrovské pnutí ve společnosti, na které se pak nabaluje celá dezinformační scéna,“ kritizuje část politické scény slovenská veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová.

V exkluzivním bilančním rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň vyzdvihuje drobné pokroky, kterých se na Slovensku letos podařilo dosáhnout ve vztahu k romské menšině. A doufá, že příští rok se na ně podaří navázat.

Jaká je teď nálada ve slovenské společnosti? Protože se přes Slovensko valí další, tentokrát asi nejsilnější vlna covidu, došlo na další lockdown. Mají lidé podle vás ještě sílu? Jak se to projevuje?

Nálada ve společnosti je skutečně tíživá. Pozitivní energie zůstává velmi málo. Ono je to všechno pomyslně spojené se začátkem, s tou první vlnou. Musíme si uvědomit, že 29. února 2020 jsme měli parlamentní volby, což znamená, že nástup pandemie byl spojený s předáním moci.

Ve volbách došlo ke změně politického uspořádání a odcházející vláda nestihla připravit správu věcí veřejných na pandemii. Zároveň nová vláda na to přirozeně nebyla připravená a neměla zkušenosti. To se potom projevilo v chybách, které se na začátku udělaly. Státní karanténa, zavřené hranice apod.

Paradoxně i sociologové uvádějí, že díky těmto restriktivním opatřením, které šly za rámec proporcionality, jsme měli v první vlně velmi dobré výsledky. Ale ten paradox ze sociologického pohledu nastává v tom, že jako bychom méně věřili, že je covid skutečně tu a že dokáže kosit tisíce lidských životů.

Navíc první pandemické léto, čili léto 2020, nebylo dostatečně dobře využité na přípravu právních úprav pro boj s covidem. Důvěra lidí z první vlny byla oslabena tím, že tu v létě zdánlivě nebylo potřeba s něčím bojovat. To se pak promítlo do síly druhé vlny a celkem přirozeně to pokračuje v síle této třetí vlny, kterou skutečně provází velmi široce rozprostřená nedůvěra ve společnosti. A to se promítá do vztahu ke všem opatřením, které se vláda snaží v boji s covidem použít.

Mária Patakyová

Narodila se v roce 1963 v Nových Zámcích. Slovenská právnička a univerzitní profesorka působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Ombudsmankou ji zvolil parlament v únoru 2017. Do funkce ji navrhla strana Most-Híd vládnoucí tehdy v koalici se Směrem a Slovenskou národní stranou. Patakyová si za vzor dala prvního českého ombudsmana Otakara Motejla.

Od svého jmenování se ombudsmanka každoročně zúčastňuje Duhového Pridu, kde prosazuje vytvoření právního rámce pro stejnopohlavní páry. Angažuje se také v tématech ochrany práv žen během porodu, odškodnění pro nuceně sterilizované ženy, ochrany práv seniorů nebo uzavírání romských komunit během pandemie covidu-19.

Foto: Profimedia.cz

Ombudsmanka se letos v červnu účastnila soudního jednání v případu policejní razie v Moldavě nad Bodvou.

Dá se říct, že slovenské společnosti došla trpělivost, s pandemií, s opatřeními? Vypadá to, že agrese ve společnosti narůstá podobně jako v Česku. Na Slovensku ale hrají ještě větší roli dezinformace.

Bohužel ano. Je to úplně viditelné v tom, že zdravotníci jsou ohrožováni, členové odborného konzilia jsou ohrožováni před svými domy. Členové jejich rodin jsou ohrožováni. Lékaři a zdravotnický personál, který očkuje, je ohrožený tou částí společnosti, která se domnívá, že covid není ohrožením veřejného zdraví a není proti němu třeba zavádět taková restriktivní opatření. Tahle část společnosti skutečně nabírá na síle, což je bohužel důsledkem nezvládnuté dobré a racionální komunikace od začátku covidu.

Komunikace státu je velmi neurčitá, v některých případech rozvláčná. Je těžké porozumět jednotlivým opatřením, která nakonec vzejdou z odborných doporučení. Jedná o nich vláda, která je opatrná, a tím pádem tu chybí základní předvídatelnost a důvěra v racionální řešení. To se promítá do hněvu a nespokojenosti.

Setkáváte se jako veřejná ochránkyně práv s novými fenomény, které vznikly během tohoto roku? S novými problémy, které třeba souvisí s pandemií, ale nejen s ní?

Letos řešíme otázky, které se objevily v době první vlny, a zřejmě to tak bude i příští rok. Naštěstí teď při třetí vlně už se nepoužívá karanténa celých romských osad, což jsme bohužel měli při druhé vlně a zároveň jako jediní v rámci Evropy. To bylo smutné prvenství. Řešila se také státní karanténa a rozpínající se pravomoci úřadů veřejného zdravotnictví i mimo krizový stav nebo problematika doprovázejících osob u porodu, pro které mají nemocnice různá pravidla.

Slovenská společnost patří k těm nejméně proočkovaným v EU. Sice se to pokouší vysvětlit mnoho expertů, ale čím je způsobený tak markantní rozdíl mezi západem a východem? Je viditelný i mezi středoevropskými státy.

Hodně to souvisí právě s tím začátkem pandemie, který jsem se pokusila vysvětlit v úvodu, tedy že se téma velmi brzy stalo předmětem politického boje. V pozadí politického boje jsou samozřejmě také i politické cíle. Některé strany využívají protiočkovací náladu ve společnosti. Snaží se zavést stejný přístup ke všem – tedy lidem s prodělanou nemocí, očkovaným i otestovaným. Mluví o diskriminaci a segregaci neočkovaných a zaniká u nich téma příznivého vlivu vakcinace na průběh nemoci a šíření nemoci.

Tohle vyvolává to obrovské pnutí ve společnosti, na které se pak nabaluje celá dezinformační scéna a weby a média šířící hoaxy, kterých máme opravdu velmi mnoho. Malá skupina, která se snaží vyvracet ty nejrozšířenější dezinformace, má význam při vyvracení mýtů, ale při takovém obrovském množství konspirací je to velmi složitá práce.

Foto: Profimedia.cz

Mária Patakyová při setkání s prezidentkou Zuzanou Čaputovou v srpnu 2019.

Souvisí to s tím, že se podcenilo, že po úspěchu v první vlně nebudou lidé věřit této nemoci. Pak přišla druhá vlna, při které se zaváděla opatření na poslední chvíli. Zákon o ochraně veřejného zdraví se v parlamentu změnil během tří dní, ale nevysvětlilo se dostatečně, proč je potřeba zavádět změny tak rychle. To jsou ty drobné kroky, kterými jsme došli k nedůvěře v opatření a v racionální kroky vlády. Rychlými opatřeními se nedůvěra zvyšovala. Na jaře k tomu přispěla i nešťastná komunikace o vakcíně Sputnik. Celá atmosféra nahrávala konspiračním teoriím.

Rovněž někteří čelní představitelé vlády a některé autority nedávali jasnou odpověď na přímou otázku, zda se nechají nebo už nechali naočkovat. Neprojevila se tam síla autorit a důvěra v instituce demokratického právního státu. Je těžké předvídat, zda se ta důvěra podaří vybudovat pozitivními pobídkami. Měli jsme očkovací loterii, která se snažila přimět lidi, aby se očkovali. Její přínos nebyl až tak efektivní, jak se očekávalo.

V září navštívil Slovensko papež František a zavítal i na známé košické sídliště Luník IX. Tehdy se o tomto romském sídlišti mluvilo na Slovensku i v zahraničí, ale zdá se, že od té doby téma znovu utichlo. Byla papežova návštěva jen symbolická, nebo nějakým způsobem pohnula s řešením problémů, se kterými se romská menšina na Slovensku potýká?

Papežovu návštěvu Slovenska považuji za velmi významnou, protože ve všech svých projevech prokázal velmi dobrý přehled o problémech slovenské společnosti. Jeho návštěva na Luníku IX byla velmi významná v tom, že na Luníku IX působí starosta, jenž se snaží v maximální možné míře o spolupráci s nevládními organizacemi a mění situaci v romské komunitě, která je svým způsobem marginalizována v obytných blocích. Chce to řešit s aktivní participací samotných Romů, protože jiná cesta zkrátka není.

+16

Myslím si, že to pro místní byl velmi významný impulz a bylo to významné také pro komunity, které se pokoušejí podobným způsobem řešit tyto velmi tíživé problémy. Je potřeba říct, že současný přístup na Slovensku i vzhledem k čerpání strukturálních fondů neřešil komplexně tuto problematiku a vždy řešil pouze nějakou sektorovou záležitost: vzdělávání, bydlení, pracovní trh apod. Neřešilo se to ale komplexně.

Přitom je z jiných zemí dávno prokázané, že tyto problémy musíme řešit komplexně a je potřeba mít zaměřené komplexně i ty projekty v rámci čerpání unijních strukturálních fondů. Na to jsem upozornila i europoslance a zástupce Evropské komise, kteří byli v listopadu na Slovensku.

Papežova návštěva měla velmi symbolický a hodnotový význam. Takové to: Ano, registruji vás. To má velký význam. Věřím, že díky tomuto symbolickému odkazu se bude dařit efektivněji řešit postavení romských komunit, protože i tak je to běh na dlouhou trať. A z mého pohledu jsme systematické komplexní řešení ještě nespustili.

Jakou pozitivní věc jste letos zaregistrovala? A jakou očekáváte od příštího roku?

Ano, já rozhodně nechci být negativistická. V dnešních dnech je důležité udržet si i pozitivní pohled. Máme dva takové významné momenty. Naše vláda se omluvila romským obětem razie z Moldavy nad Bodvou z roku 2013, kdy se z obětí udělali obvinění. Omluvu považuji za velmi důležitou, protože je to první krok, abychom rozeznali, že razie takového typu nemají probíhat - represe skutečně není řešením.

Ten druhý, velmi pozitivní krok, je, že v tomto roce jsme dosáhli spravedlnosti od vlády pro ženy, které byly sterilizovány v rozporu se zákonem. Týká se to bohužel ve většině opět romských žen. A je to ten krok, který vaše vláda udělala už v roce 2009. My jsme k tomu přistoupili až nyní, v roce 2021. Je to velmi důležité symbolické gesto.

Doufám, že v roce 2022 budou následovat další konkrétní kroky. Ve vztahu k Moldavě nad Bodvou doufám, že se konečně prosadí kamerové systémy během zákroků policie. A také, že vytvoříme účinný mechanismus pro odškodnění obětí nezákonných sterilizací.

Věřím také, že i v roce 2022 se podaří lyžařce Petře Vlhové získat tak jako letos malý křišťálový glóbus. Vlhová je sportovkyně, která se zároveň velmi pozitivně vyjadřuje ve prospěch vakcinace.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované