Hlavní obsah

Smolensk nebyla nehoda, ale zločin. Ruský zločin, tvrdí polská komise

Foto: Profimedia.cz

Polský vicepremiér při projevu k 12. výročí leteckého neštěstí u Smolenska.

Reklama

11. 4. 13:40

V pondělí ve Varšavě oznámili, že havárie vládního letadla prý nebyla nehodou v mlze, ale atentátem spáchaným Rusy. Není jasné, zda bude vláda věc dál řešit, či zda smolenské neštěstí dál zůstane pouhým nástrojem domácí politiky.

Článek

Už ne „smolenská katastrofa“, ale „smolenský zločin“. Polský vicepremiér Jarosław Kaczyński v neděli potvrdil změnu své rétoriky o leteckém neštěstí u ruského Smolenska. Při něm 10. dubna 2010 zahynulo jeho dvojče, prezident Lech Kaczyński, s manželkou Marií a dalších 94 lidí včetně velení armády, poslanců, senátorů a dalších osobností polského veřejného života.

Kaczyński své tvrzení opírá o závěry zprávy tzv. Macierewiczovy komise. Jde o politický orgán pod hlavičkou ministerstva obrany, který vede bývalý šéf resortu Antoni Macierewicz ze strany PiS.

Macierewicz v pondělí dopoledne oznámil, že podle závěrů jeho vyšetřování smolenskou katastrofu způsobil „čin protiprávního zásahu ruské strany vůči letadlu Tu-154M“.

Při přistávání polského vládního letadla mělo dojít k výbuchu na levém křídle a záhy v trupu letadla, což vedlo ke smrti posádky a destrukci stroje. Výbuch podle komise zachytil zvukový záznam z kabiny. Ten už byl v minulosti analýze podroben.

Co podnikne vláda?

Macierewiczova verze se rozchází s jedinou dosavadní oficiální zprávou z roku 2011, podle které havárii zapříčinila hustá mlha, nevyhovující ruské letiště, chyby v rozhodování na ruské straně a hlavně pochybení posádky polského letadla.

Obvinění, že Rusko zavraždilo polského prezidenta bombovým atentátem v letadle, je velmi vážné. Dosud se ovšem žádným způsobem neprojevilo na postupu polské diplomacie – navzdory rétorice o atentátu nebyl vyhoštěn ruský velvyslanec, nepřerušily se vztahy s Moskvou.

Foto: Profimedia.cz

Poslanec strany PiS a předseda „smolenské podkomise“ Antoni Macierewicz při pondělní prezentaci závěrů.

Varšava ani nepřikročila k podání Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu nebo k výzvě směrem k NATO o spuštění článku 5 o společné obraně. Macierewiczova zpráva navíc vznikla už loni a v pondělí se jen veřejně prezentovaly její závěry, o kterých musel kabinet vědět už delší dobu.

Je otázkou, jak vážně bude polská vláda po pondělní Macierewiczově zprávě reagovat, nebo zda zůstanou teorie o atentátu pouhým nástrojem interní polské politiky. Dokument má být veřejně přístupný až za měsíc a navíc bez některých důležitých příloh.

Rozhovor s vyšetřovatelem z roku 2020:

Pondělní konference byla další z řady podobných Macierewiczových vystoupení. Podle politika PiS šli tehdejší polští vyšetřovatelé na ruku Rusům a dopustili se řady pochybení.

Ze lhaní a ukrývání faktů obvinil nejen tehdejší vládní politiky, ale také média.

Důvodem atentátu na prezidenta Kaczyńského měla být jeho politika a postoje vůči Rusku. Lech Kaczyński dlouhodobě varoval před ruskými ambicemi a hrozbou agrese.

Teorie o atentátu se vrátila s ruskou invazí

Smolenské téma (a spory s ním spojené) z polské politiky postupně vymizelo a omezilo se pouze na výročí.

Šéf strany PiS Jarosław Kaczyński už v minulosti s verzí o atentátu na svého bratra vyrukoval, nikdy však ne s konkrétní a s postupem času rétoriku mírnil. Obviňoval spíš tehdejší vládu Donalda Tuska ze zanedbání. Případně ze společného zájmu s Rusy na odstranění prezidenta.

V týdnech po ruské invazi na Ukrajinu začal však verzi o atentátu často znovu oživovat a definitivně ji veřejně vzal za svou při zmíněném nedělním projevu k 12. výročí události.

Dnes víme, co se stalo. Máme tu odpověď. Máme vůbec poprvé úplnou, konzistentní odpověď na všechny otázky. A také ověřenou mnoha různými centry mimo Polsko. A bude se o tom v nejbližších týdnech mluvit. Bude se to představovat veřejnosti a to je ta změna, ta velká změna, o které jsem vám všem Polákům dnes, při 12. výročí katastrofy, 12. výročí zločinu, atentátu, chtěl povědět.
Jarosław Kaczyński, 11. dubna 2022 před Prezidentským palácem ve Varšavě
10. 4. 2022

Na smolenské dění reagoval také někdejší premiér Donald Tusk. „Máme za sebou další výročí atentátu na pravdu, slušnost a jednotu Poláků. Perfektní realizaci Putinova plánu stranou PiS,“ napsal v pondělí dopoledne předseda opoziční Občanské platformy.

Výstřední Macierewicz

Sám Macierewicz platí v Polsku za poměrně kontroverzního a výstředního politika. Od roku 2010 je hlavním zastáncem teorie o atentátu na Lecha Kaczyńského. Hypotéz a konspiračních teorií měl Macierewicz bezpočet a v průběhu času je měnil: zmiňoval například výbuch TNT, umělou mlhu, termobarický výbuch, bombu v křídle, bombu v prezidentském salonku a nyní nejméně dva výbuchy. Kvůli některým tvrzením čelil posměchu od opozice i publicistů.

Zveřejnění Macierewiczovy zprávy se avizovalo mnohokrát, nakonec se tak stalo až po více než pěti letech. Opozice loni na konci roku upozornila, že roky Macierewiczova vyšetřování stály v přepočtu přes 120 milionů korun. Kritice čelila komise i kvůli utajování jejího personálního složení a následně za to, že členy nejsou odborníci na vyšetřování leteckých katastrof.

Dosud jediným oficiálním dokumentem, který popisoval, co se nad Smolenskem odehrálo, byla tzv. Millerova zpráva z roku 2011. Vypracovala ji vyšetřovací polská komise vedená ministrem vnitra Tuskovy vlády Jerzy Millerem. Podle ní nešlo o atentát.

„Příčinou té tragédie bylo to, že letadlo před letištěm příliš kleslo při vysoké rychlosti klesání a za tak špatných povětrnostních podmínek, že posádka nemohla mít vizuální kontakt se zemí,“ řekl před dvěma lety Seznam Zprávám plukovník Mirosław Grochowski. V letech 2012–2016 řídil komisi pro vyšetřování leteckých nehod.

Posádka měla opožděné reakce, tedy opožděně začala s procedurou nezdařeného přiblížení. To vedlo ke srážce s velkým stromem a k utržení křídla a křidélka, což způsobilo ztrátu ovladatelnosti letadla a jeho obrat koly vzhůru a vedlo k samotné katastrofě. Příčiny jsme popsali jako chybu posádky při přiblížení k letišti.
Mirosław Grochowski

Věc dál vyšetřuje polská prokuratura, kde vznikl po volební výhře PiS nový vyšetřovací tým, ovšem státní zastupitelství zatím ke svému závěru nedošlo a vyšetřování se opakovaně prodloužilo – naposledy loni do konce letošního roku.

Prokuratura podnikla i exhumaci těl obětí a podle jejích závěrů nesla zranění typická pro oběti leteckých neštěstí. Macierewicz naopak v pondělí tvrdil, že ostatky nesly stopy po výbuchu bomby.

Současný návrat tématu Smolenska do polské politiky zapříčinila ruská agrese vůči Ukrajině a úvahy o tom, čeho všeho je – a byl – Putinův režim schopen, pakliže teď na Ukrajině páchá válečná zvěrstva.

Věc „popohnal“ také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu k polským poslancům a senátorům v polovině března. Neurčitou zmínkou bez dalších podrobností se v rozjitřené atmosféře ruské agrese trefil do citlivého místa a pohledem některých politiků legitimizoval teorie o tom, že Smolensk nebyl pouhou nehodou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované