Hlavní obsah

Zelenskyj vrátil Polsko v čase. Ožily teorie o smolenském atentátu

Foto: Profimedia.cz

Ruští hasiči na místě neštěstí polského vládního letadla u Smolenska v dubnu 2010.

Reklama

10. 4. 6:51

Polsko po ruské invazi na Ukrajinu znovu čile diskutuje o teoriích o smolenském atentátu. Země si v neděli připomíná 12 let od tragické havárie letadla s prezidentem Lechem Kaczyńským.

Článek

Níže pod textem najdete časovou osu událostí z 10. dubna 2010.

Jarosław Kaczyński, nejmocnější polský politik, už přesně 12 let nosí k obleku výlučně černou kravatu. Dnešní polský vicepremiér a hlavně dlouholetý předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) si ji vzal poprvé v den, kdy při leteckém neštěstí zemřelo jeho dvojče Lech – tehdejší polský prezident.

Mlha u osudné Katyně

Při nehodě letadla Tupolev Tu-154M na ruském vojenském letišti Smolensk-Severnyj zemřeli 10. dubna 2010 kromě prezidenta Lecha Kaczyńského i jeho manželka Maria, nejvyšší velení ozbrojených sil, poslední prezident v emigraci Ryszard Kaczorowski, poslanci, senátoři a mnohé další osobnosti polského veřejného života. Celkem 96 lidí.

Podle vyšetřujících zpráv mohla za havárii letadla hustá mlha, nevyhovující ruské letiště i chyby v rozhodování na ruské i polské straně.

Foto: Profimedia.cz

Jarosław Kaczyński s neteří Martou Kaczyńskou, dcerou Lecha a Marie Kaczyńských. Snímek z roku 2010.

Neštěstí otřáslo Polskem i světem a zemi nad Vislou změnilo. Polská politika se s následky havárie potýkala roky a je pod jejím vlivem prakticky dodnes. Po krátkém národním usmíření v době smutku se politické zákopy velmi rychle prohloubily a bratrovražednou polarizaci podpořila i řada konspiračních teorií a hypotéz o atentátu.

Jejich šíření ale v posledních letech utichlo a poněkud cynicky se vždy vzkřísilo jen kolem smolenských výročí. Smolensk už ani nebyl relevantním politickým tématem. Už v roce 2018 skončily i takzvané smolené měsíčnice, tedy každoměsíční připomínkové pochody v centru Varšavy, které kritici považovali za jistou formu sektářství. Jarosław Kaczyński na nich léta opakoval, že se „pravda blíží“.

Tajemná zmínka od Zelenského

S ruskou invazí na Ukrajinu se ale téma Smolensku vrátilo jako bumerang. Debatu rozvířil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu k polským poslancům a senátorům.

Pamatujeme si, jak se vyšetřovaly okolnosti této katastrofy. Víme, co to znamenalo pro vás a co pro vás znamenalo mlčení těch, kteří všechno přesně věděli, ale celou dobu se ohlíželi na našeho souseda.
Volodymyr Zelenskyj
11. 3. 2022

V rozjitřené atmosféře se trefil do citlivého místa a rozdmýchal a hlavně legitimizoval teorie o tom, že Smolensk nebyl pouhou nehodou. Mnoho lidí, kteří už teorii o atentátu nevěřili, případně ji dosud nepovažovali za reálnou, si teď říká: „Když Rusové vtrhli na Ukrajinu a dopouštějí se tam válečných zvěrstev, proč by v roce 2010 nemohli stát za atentátem na našeho prezidenta?“

Kaczyński se vrátil k verzi o atentátu

O vraždě svého dvojčete, za kterou mají stát Rusové, teď znovu začal mluvit i Jarosław Kaczyński. Sám přitom v posledních letech takovou verzi doslovně nezmiňoval. Vinu za smrt bratra dával hlavnímu politickému rivalovi Donaldu Tuskovi, jenž byl v té době a v následujících čtyřech letech polským premiérem.

Teď Kaczyński v celé sérii výroků mluví o atentátu, o kterém rozhodly špičky Kremlu.

Nepochybuji, že to byl atentát. Existují o tom důkazy, určitě ve formě ad rem (věcné). Ad personam, to je jiná věc, o tomhle musely rozhodnout špičky Kremlu, ale tady je obtížné získat procesní důkazy.
Jarosław Kaczyński
4. 4. 2022

Verzi o atentátu mají nahrávat údajná pochybení polských vyšetřovatelů, kteří podle zastánců teorie o spiknutí měli přenechat příliš velký prostor ruské straně a převzít tak důkazy, které zfalšovala. Takové rétorice nahrává i fakt, že vrak letadla zůstává od nehody v ruských rukou.

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin a ministr Sergej Šojgu na místě nehody polského letadla.

Na pondělí, tedy den po 12. výročí, je avizované zveřejnění vyšetřovací zprávy tzv. Macierewiczovy smolenské komise pojmenované po bývalém ministrovi obrany Antonim Macierewiczovi z PiS. Právě ten dlouhodobě patří k hlavním zastáncům a propagátorům různých teoriích o atentátu – například že na palubě letadla došlo při přistávání k výbuchu termobarické bomby, nebo že došlo ke dvěma synchronizovaným explozím utlumeným tak, aby nebyly slyšet na záznamech z černých skříněk.

Pět let, 120 milionů, nejasný výsledek

Zprávu slibovala komise už mnohokrát, nikdy na ni ale nedošlo. Místo dokumentu komise jednou zveřejnila film o výbuchu.

Tajilo se personální složení komise i náklady na její fungování. Loni se opozici podařilo na ministerstvu zveřejnění nákladů vysoudit. Během pěti let její činnost stála 22,6 milionu zlotých, v přepočtu 120 milionů korun. V průběhu let se měnilo složení ministerské komise a někteří bývalí členové teď její postupy zpochybňují.

Macierewiczovy teorie ochotně přebírají média napojená na stranu PiS. Ultrakonzervativní magazín Gazeta Polska tento týden vyšel na obálce s titulkem „Byl to termobarický výbuch“. Před devíti lety to samé médium psalo: „To bylo opravdu TNT“ a v roce 2011: „Tupolev byl sestřelen“.

Alternativní či konspirační teorie o atentátu vytrvale odmítají tehdejší polští vyšetřovatelé. „Příčinou té tragédie bylo to, že letadlo před letištěm příliš kleslo při vysoké rychlosti klesání a za tak špatných povětrnostních podmínek, že posádka nemohla mít vizuální kontakt se zemí,“ řekl před dvěma lety Seznam Zprávám plukovník Mirosław Grochowski. V letech 2012–2016 řídil komisi pro vyšetřování leteckých nehod.

Rozhovor s vyšetřovatelem z roku 2020:

„Posádka měla opožděné reakce, tedy opožděně začala s procedurou nezdařeného přiblížení. To vedlo ke srážce s velkým stromem a k utržení křídla a křidélka, což způsobilo ztrátu ovladatelnosti letadla a jeho obrat koly vzhůru a vedlo k samotné katastrofě. Příčiny jsme popsali jako chybu posádky při přiblížení k letišti,“ popsal Grochowski, k čemu vyšetřování dospělo.

Stejně mluví i tehdejší vyšetřovatel Maciej Lasek: „Samozřejmě nehájím Putina, protože je to válečný zločinec, ale fakta jsou jednoznačná – k explozi nedošlo.“ Lasek se v roce 2019 stal poslancem za opoziční Občanskou platformu.

Opozice: Kaczyńského hra

Předseda této strany, expremiér Donald Tusk, má za to, že Kaczyński využívá válku na Ukrajině k dosažení svých vnitřních politických cílů. „Princip je jednoduchý, Putin je zločinec, Rusko napadlo Ukrajinu a dopouští se tam strašlivých věcí. Spojme s tím proto Smolensk a použijme ukrajinskou tragédii k vnitřnímu polskému boji,“ prohlásil Tusk.

Teorie o atentátu odmítá i opoziční poslankyně Barbara Nowacka, jejíž matka v letadle u Smolenska zemřela. „Ve vyšetřování smolenské katastrofy nemá prokuratura žádné nové důkazy. Nic nového se nestalo,“ řekla v úterý po informační schůzce státních zástupců s pozůstalými. Ti podle Nowacké dál vyšetřují i několik verzí atentátu.

Foto: Profimedia.cz

Polská opoziční politička Barbara Nowacka.

Politička se vyjádřila i ke zprávě Macierewiczovy poslanecké komise. Podle ní uvádí, že u Smolenska došlo k atentátu. Zároveň je ale komise v konfliktu s prokuraturou. „Pokud porovnáme zprávu komise s celým důkazním materiálem, jinými zprávami a tím, co říká prokuratura, je zřejmé, že odmítá teze, které jim nepasují k jejich tezi a vybírá si výhradně věci, které ji podporují. To není vyšetřování průběhu katastrofy,“ řekla Nowacka.

Polské státní zastupitelství vyšetřování neštěstí opakovaně prodloužilo, naposledy do konce roku 2022. Smolensk od začátku vyšetřovali vojenští prokurátoři. Po reformě systému, který po svém nástupu prosadila vláda strany PiS, věc převzala zemská prokuratura, jejímž přímým nadřízeným je ministr spravedlnosti.

Zástupci nařídili například exhumace obětí – zkoumaly se i ostatky prezidenta. Žádné závěry dosud prokuratura neprezentovala.

Co se stalo 10. dubna 2010?

Zápisy v následující časové ose, které jsme zveřejnili poprvé v dubnu 2020, se opírají o tzv. Millerovu zprávu, tedy závěry polského vyšetřování nehody publikované v červenci 2011, a také o dobové zprávy v médiích. Millerova expertní zpráva označila za příčinu havárie sérii chybných rozhodnutí polské posádky, její opožděnou reakci, špatné počasí a nedbalost dispečerů ruského letiště. Pro porušování pravidel a riskování v podobných případech se v polštině uchytil výraz „tupolevismus“ – podle typu letadla Tu-154M.

Foto: Seznam Zprávy

Trasa polského letadla Tu-154M z Varšavy do Smolenska.

7. dubna 2010

10. dubna 2010 se měla v Katyni konat připomínka 70. výročí masakru polských důstojníků a inteligence sovětskou NKVD v roce 1940. Už 7. dubna byl na místě tehdejší premiér Donald Tusk, jehož vládní koalice Občanské platformy a Polské lidové strany kohabitovala s konzervativním prezidentem Lechem Kaczyńským. Do Katyně letěl Tusk vládním letadlem Tu-154M a na místě se setkal s ruským premiérem Vladimirem Putinem.

10. dubna 2010 7:00

Na varšavském letišti Okęcie je připraven ke startu Tu-154M. Původně se mělo letět v 6:30, na konci března ale prezidentská kancelář změnila čas na 7:00. Prezident s manželkou však mají zpoždění a letadlo s polskou delegací nakonec odlétá až v 7:27. Na palubě je celkem 96 lidí včetně posádky. Vojenská kontrarozvědka před třemi lety zveřejnila záběry z nástupu prezidenta a první dámy do letadla.

10. dubna 2010 7:15

Na ruském vojenském letišti Severnyj u Smolenska přistává letadlo Jak-40. Na palubě jsou novináři, kteří mají pokrývat Kaczyńského návštěvu v Katyni. Viditelnost na letišti byla kvůli nízké oblačnosti a husté mlze pod minimálním limitem, letadlo proto dostalo rozkaz pro manévr nezdařeného přiblížení, tedy přelet a vyčkání na zlepšení podmínek. Polský Jak-40 ale neuposlechl a přistál stejně. Viditelnost byla v tu chvíli 500 metrů.

10. dubna 2010 7:39

Počasí na letišti ve Smolensku se ještě zhoršilo, viditelnost je pouhých 300 metrů. Ruské letadlo Iljušin Il-76, které převáží automobily pro přepravu polského prezidenta, dostává rozkaz přistát na moskevském letišti Vnukovo. Informaci o husté mlze dostává posádka polského Tu-154M v 8:04.

Foto: Vitaly V. Kuzmin/CC BY-SA 4.0

Ruský Ilujišin Il-76.

10. dubna 2010 8:17

„Barčo, snesla se mlha. Nevíme, kdy přistaneme,“ říká kapitán Tu-154M letušce. Ve stejnou chvíli si prezident satelitním telefonem volá se svým dvojčetem Jarosławem Kaczyńským. Mluví o zdravotním stavu jejich matky Jadwigy, která je hospitalizovaná v nemocnici.

10. dubna 2010 8:23

Posádka Tu-154M navazuje spojení s dispečerem letiště Severnyj ve Smolensku. Dostává informace o viditelnosti pouhých 400 metrů, tedy o 700 metrů méně, než vyžadují předpisy. „Podmínky pro přistání nejsou,“ říká dispečer. Polský kapitán děkuje a říká, že zkusí přiblížení, ale pokud pro přistání nebude počasí, vyčkají. Hned poté dostávají piloti Tu-154M od kapitána Jak-40 varování o nízké viditelnosti. Do kokpitu pak na okamžik přišli po sobě dva lidé, nejspíš velitel letectva a šéf protokolu prezidentské kanceláře. Dávají najevo znepokojení ze scénáře přistání na jiném letišti, což by znamenalo zpoždění.

10. dubna 2010 8:32

Letadlo začíná s pokusným přiblížením, zpomaluje. O tři minuty později ve vzdálenosti 19 kilometrů od letiště dokončuje Tu-154M třetí zatáčku před přistáním a dostává od dispečera letiště Severnyj pokyn, že je v kurzu a že při dosažení výšky 100 metrů musí být okamžitě připraven provést manévr nezdařeného přiblížení. Letadlo se ve skutečnosti od kurzu o 65 metrů odchyluje. Tupolev také dostává druhé varování o špatné viditelnosti od posádky polského letadla Jak-40. Viditelnost na letišti je už pouhých 200 metrů.

10. dubna 2010 8:40

Letadlo řízené autopilotem pokračuje v přibližování a prudce klesá mlhou, navíc proti postupně zvedajícímu se svahu. Výšky 100 metrů dosáhl letoun ve vzdálenosti 2,4 kilometru od letištní dráhy. Ruští dispečeři o chybné pozici letadlo neinformovali. V kokpitu se opakovaně ozývá hlášení varovného systému TAWS o blízkosti terénu a signál „Pull up“ – Přitáhni. V kabině od posádky zaznívá: „Nic není vidět!“ Piloti se snaží o proceduru nezdařeného přiblížení a zvednutí letadla, to už v tu chvíli ale kácí vrcholky stromů.

10. dubna 2010 8:41

Na záznamu z kabiny jde slyšet srážka s dalšími stromy. Druhý pilot křičí: „A k***a!“ Dál je slyšet jen hřmot a křik. Letadlo po nárazu do břízy o průměru 30–40 centimetrů přichází o levé křídlo, silně se naklání doleva a začíná samovolnou rotaci a vybočuje ze směru osy dráhy. Stačí ještě přeletět silnici a pak tvrdě ve vysoké rychlosti dopadá na záda několik set metrů před letištěm. Došlo k oddělení ocasní části, úplnému zničení trupu a na několika místech ke vznícení paliva. Trosky byly rozptýleny v délce několik set metrů, část se zaryla hluboko do hlíny.

Foto: MAK/RF

Takzvaná smolenská bříza.

10. dubna 2010 8:43

Na místo neštěstí se jako první dostali lidé z okolních dílen, někteří natáčí scénu na telefon. Krátce na to přijíždějí hasiči a vojáci a po nich i první polští diplomaté, kteří čekali na prezidentské letadlo na letišti. V 8:46 zprávu sdělili polskému ministerstvu zahraničních věcí. O tři minuty později se telefonem od diplomata přítomného ve Smolensku dozvídá nekonkrétní zprávu o havárii první novinář – Wiktor Bater z televize Polsat. Společně s novinářkou agentury Reuters míří od památníku v Katyni na místo nehody.

10. dubna 2010 8:57

Premiér Donald Tusk se od ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského dozvídá o havárii letadla, kterou pravděpodobně nikdo nepřežil. Při třetím telefonátu si Tusk vyslechne seznam pasažérů, pláče. V 8:58 volá Sikorski předsedovi sněmovny Bronisławu Komorowskému, který podle ústavy v případě smrti prezidenta přebírá pravomoci hlavy státu.

10. dubna 2010 9:04

O tragédii se od Sikorského telefonicky dozvídá prezidentův bratr Jarosław Kaczyński. „Mám strašnou informaci. Došlo k tragické nehodě. Můžeme předpokládat, že nikdo nepřežil,“ říká ministr Kaczyńskému. Ten Sikorskému po krátké odmlce vyčte, že je to důsledek zločinné politiky vlády, která nenakoupila nová letadla. Kaczyński pak odjíždí navštívit do nemocnice matku Jadwigu, o tragédii ji ale neinformuje až do poloviny května. Předseda opoziční strany Právo a spravedlnost v nemocnici dostává léky na uklidnění a odjíždí do stranické centrály.

10. dubna 2010 9:06

Jako první polské médium informuje o neštěstí televize Polsat. O 17 minut později vydává zprávu o havárii agentura Reuters a o něco později ji potvrzuje Polská tisková agentura s odkazem na mluvčího polského ministerstva zahraničí. V 9:27 zazní zpráva poprvé ve vysílání veřejnoprávní Polské televize. Zprávy jsou ale často zmatené a protichůdné, liší se v počtu lidí na palubě i v počtu obětí. Na místo nehody se dostal a natáčel tam střihač Polské televize, který byl v době pádu letadla v hotelu poblíž letiště.

10. dubna 2010 9:54

Ruské úřady informují, že neštěstí nikdo nepřežil. Premiér Tusk míří z Gdaňsku do Varšavy a svolává mimořádnou schůzi vlády. Do hlavního města míří i předseda Sejmu Komorowski. V centrále strany PiS se schází poslanci, na místě je i Jarosław Kaczyński. Strana si rychle pronajala letadlo na let do běloruského Vitebsku.

10. dubna 2010 10:20

Smolenské úřady oficiálně potvrdily, že Lech Kaczyński zemřel. Ruský prezident Dmitrij Medveděv jmenuje zvláštní vyšetřovací komisi, v jejímž čele stane premiér Vladimir Putin. U letiště přibývá novinářů, do areálu je ale armáda nepouští. Polská tisková agentura v 10:53 píše, že země ztratila v jednu chvíli celé velení ozbrojených sil. V letadle totiž letěl náčelník generálního štábu, velitelé pozemních sil, letectva i námořnictva, velitel speciálních sil i náčelník operačního velení. Kolem 13. hodiny začali jejich zástupci přebírat velení.

10. dubna 2010 11:30

V Katyni probíhají mše. Před prezidentským palácem ve Varšavě se začínají scházet lidé, pokládají u něj květiny a zapalují svíčky. Jsou v šoku a pláčou. Státní vlajka je spuštěna na půl žerdi. V Krakově se rozezněl zvon Zygmunt, který ohlásil týdenní státní smutek.

10. dubna 2010 12:10

Poprvé se objevuje skutečný počet obětí: 96. Číslo zveřejnily ruské úřady ve Smolensku. Letiště se mění ve velký krizový štáb. Na místo už míří polští vojenští prokurátoři. Předseda Sejmu Bronisław Komorowski ve 12:40 oznamuje, že přebírá povinnosti a pravomoci hlavy státu. Prezident Medveděv mu potvrzuje, že Lech Kaczyński zemřel. Ve Varšavě ve 13 hodin začala schůze vlády. Tusk pak oznamuje, že ještě dnes letí na místo neštěstí. Jarosław Kaczyński místo v letadle odmítl.

Foto: Profimedia.cz

Trosky polského vládního letadla.

10. dubna 2010 14:30

Do Smolenska vyráží ruský premiér Putin, na místě se má večer setkat s polským protějškem Tuskem. Kolem třetí hodiny do běloruského Vitebsku vyráží z Varšavy letadlo s Jarosławem Kaczyńským. „Nemůžu se dát dohromady. Jarosław Kaczyński se drží, to pomáhá. Letíme do Smolenska,“ píše poslanec PiS Adam Bielan. Na letištní plochu ve Smolensku v tu dobu dorazily první dvě rakve, armáda stahuje do oblasti vojáky a zařízení. Na místo už míří vyšetřovatelé zřízené ruské komise.

10. dubna 2010 16:10

Agentura RIA Novosti vydává zprávu, že se podle neoficiálních informací našlo tělo prezidenta Lecha Kaczyńského. Krátce předtím se našla druhá černá skříňka Tu-154M, první se našla už ve 14 hodin. Ruský prezident Medveděv vyjadřuje Polákům soustrast a informuje, že v čele vyšetřovací komise bude premiér Putin. Těla se převezou do Moskvy, kde proběhne identifikace.

10. dubna 2010 16:50

Letadlo s Jarosławem Kaczyńským dorazilo do běloruského Vitebsku, do 160 kilometrů vzdáleného Smolenska pokračuje delegace autobusem. Později padají obvinění na adresu polské a ruské vlády z toho, že autobus schválně na hranicích i po cestě zdržovali milicionáři, aby na místo mohl premiér Tusk dorazit dříve než Kaczyński. Tusk z Varšavy vylétá do Vitebsku v 17:30, do Běloruska dorazil před 19. hodinou. Zatímco autobus s Kaczyńským jel kvůli ruské milici údajně rychlostí jen 30 km/h, Tuskova kolona ho ve vysoké rychlosti předjela a do Smolenska dorazila podstatně dříve.

10. dubna 2010 20:13

Vyfotografované a zabalené ostatky se transportují vojenskými vrtulníky do Moskvy. U některých byl pro identifikaci nutný test DNA, do Moskvy tak museli dorazit příbuzní. Na místě neštěstí už jsou premiéři Putin i Tusk a mnoho novinářů. Politici pokládají u trosek květiny, bledý Tusk na chvíli pokleká. Putin ho pak krátce objímá.

10. dubna 2010 20:30

Na místo už dorazil autobus s J. Kaczyńským, má ale problémy s vjezdem na letiště. Předsedu PiS vítá polský velvyslanec. Krátce na to Kaczyński identifikoval tělo svého bratra, dvojčete a modlí se u něj. Z důvodů vyšetřování leží ostatky na stejném místě, na kterém se našly. Později se do médií dostala informace, že měl Lech Kaczyński utrženou paži. Tělo první dámy se podařilo identifikovat až druhý den v Moskvě, kvůli poškození těla a obličeje při tom pomohla bižuterie, oblečení a lak na nehty.

10. dubna 2010 21:05

Jarosław Kaczyński se na místě odmítá setkat s Vladimirem Putinem a žádá, aby mohl odvézt bratrovo tělo do Varšavy. Rusové to odmítají s tím, že jako prezidentovi mu náleží odpovídající státní pocty. Tělo do Polska přepraví 11. dubna. Šéf PiS míří ze smolenského letiště do blízkého hotelu a chystá se na návrat do Varšavy, opět přes Vitebsk. Domů dorazí ve čtyři ráno.

11. dubna 2010 15:03

Do Varšavy dorazila z Moskvy vojenským letadlem CASA rakev s ostatky Lecha Kaczyńského. Po ceremonii na letišti vyrazil smuteční průvod do prezidentského paláce v centru města. Po cestě se s prezidentem loučily v ulicích stovky tisíc lidí. S manželkou Marií byla hlava státu pochována v kryptě katedrály hradu Wawel v Krakově. Ve společnosti toto místo vzbudilo ostrou polemiku. Poslední oběti se kvůli složité identifikaci dostaly do Polska až 28. dubna. Později se ukázalo, že v několika případech došlo k záměně ostatků, konaly se exhumace a opakované pohřby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované