Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Teď je potřeba topit vším, samozřejmě kromě pneumatik a podobných věcí, protože takové věci se u nás též dějí. Ne škodlivými věcmi. Prostě Polsko se musí zahřát,“ prohlásil v neděli Jarosław Kaczyński na jedné ze zastávek na své cestě po Polsku.
Šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tak odpovídal na otázku, která se týkala drahého uhlí, drahého plynu a „přísných protismogových předpisů“. Ty podle tazatele z řad Kazcyńského stoupenců „zasahují nejchudší, protože omezují topení dřevem“.
„Tady je jistá tradice topení dřeva, koneckonců i na dalších místech je taková tradice, takže klidně se tím způsobem dá topit,“ odpověděl šéf PiS.
Pokud není dřevo vlhké, topit se s ním v Polsku může. Výjimkou je město Krakov, kde platí od podzimu 2019 zákaz pálení uhlí i dřeva. Město tak bojuje s fatálním smogem, který Krakov dlouhodobě trápí. Znečištění se ovšem do města na řece Visle dál dostává z okolních vyvýšených obcí.
Desítky tisíc předčasných úmrtí ročně
A Krakov není v Polsku jediný. V zimních mrazivých dnech je v polských městech i na venkově vzduch leckdy znečištěný víc než v asijských velkoměstech.
Kde šetří Němci?
V Německu se začátkem září začala platit série úsporných opatření, kterou přijala vláda kancléře Olafa Scholze. Omezení spotřeby elektřiny a zejména zemního plynu na vytápění má zemi ulehčit zvládnutí energetické krize. Opatření popsal redaktor Tomáš Pergler.
V zemi kvůli zdravotním problémům v důsledku smogu předčasně umírá nejméně 45 tisíc lidí ročně. Velké problémy zaznamenala země hlavně v zimě 2017, kdy se stal smog poprvé celostátním politickým tématem, a pak znovu v zimě 2021.
Varšava, Krakov i Vratislav tehdy byly na smogových seznamech na podobných pozicích jako indické Dillí, Dháka v Bangladéši nebo pákistánské Karáčí.
Slova Kaczyńského o „pálení všeho, co hoří“, už zkritizovala nevládní organizace Polski alarm smogowy (Polský smogový poplach). „Je to signál pro obyvatele, že kontrola nebude. Nechápu ten výrok a jsem velmi překvapený takovým přístupem. Lidé dostali informaci, že vlastně mohou topit, čím chtějí,“ cituje server Wirtualna Polska ekologa Piotra Siergieje.
Miliony starých kotlů
Kvalita ovzduší je v Polsku špatná zejména kvůli zplodinám ze starých nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. V zemi jich je stále kolem tří milionů, jde hlavně o rodinné domy topící uhlím nebo dřevem.
O konci nevyhovujících kotlů, v polštině kopciuchů, rozhodují jednotlivé polské regiony samy. Podle Deníku Gazeta Prawna teď dvě vojvodství – Malopolské a Lodžské – zvažují kvůli situaci na energetickém trhu posunutí účinnosti protismogových předpisů až na další léta. Většina má teď datum stanové na roky 2023 a 2024, ale dva regiony z šestnácti opatření nepřijaly vůbec.
Podle Polského smogového poplachu to znamená tichý souhlas regionů se spalováním odpadků a dalšího nevyhovujícího materiálu. Organizace už v létě apelovala na vládu a samosprávy, aby lidem pomohly se žádostmi o dotace na výměnu kotlů a zateplení domů.
Kotle v Česku
Česká vláda posunula termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky – na 1. září 2024. Původně měl začít platit jejich zákaz minulý čtvrtek. Podle odhadů zbývá vyměnit ještě více než 200 000 starých neekologických kotlů.
Současná energetická krize kromě růstu cen plynu a dalších surovin znamená v Polsku také nedostatek uhlí kvůli výpadku zásobování z Ruska danému polským embargem a nákupní horečce.
Na polském trhu tak náhle chybělo osm milionů tun uhlí a jeho cena vzrostla na dvojnásobek až trojnásobek.
Mohlo by vás zajímat
Do polských měst se v zimě vrací tichý zabiják, který má ročně na svědomí životy až 45 000 Poláků. Situace v Polsku v zimě 2021 připomíná velký smog ze sezony 2016/2017.
Otazníky kolem uhlí
Kaczyński v neděli ujišťoval, že uhlí bude. Polská média ale píší, že ani uhlí, které do Polska míří na lodích z jihoamerických států, nemusí pro domácnosti znamenat řešení problému.
Pro použití v kotlích se totiž hodí jen jeho menší část, a díra na trhu tak může zůstat navzdory politickým proklamacím.
O dostatku uhlí ujišťovalo už v létě polské ministerstvo klimatu, vláda ovšem také rozvolnila pravidla pro sběr klestí v lese a povolila prodávat i uhlí nejhorší kvality. Zavedl se také příspěvek 3 000 zlotých na nákup uhlí.
Polský Krakov, zahalený smogem.
„Pokud si máme vybrat, zda buď snížit ekologické normy, nebo že lidé nebudou mít čím topit v kotlích, tak volíme raději to snížení norem,“ řekl k tomu ministr pro správu státního majetku Jacek Sasin. „V žádném případě nikdo nikoho nevyzývá, aby pálil odpadky,“ dodal Sasin v pondělí zjevně jako „dovysvětlení“ slov svého stranického šéfa Kaczyńského.
Na trhu se znovu prodává uhelný prach, který se od roku 2020 kvůli znečišťování ovzduší při topení v domácnostech používat nesměl. Na konci června ale udělilo ministerstvo klimatu dvouměsíční výjimku. Podle smogového poplachu to bude znamenat ještě větší znečištění ovzduší.
Pokud bude zima tuhá, budou se rodiny snažit ohřát tím, čím se dá, upozorňuje portál 300gospodarka.pl. „Energetická chudoba v Polsku znamená mimo jiné topení odpadky a smog, který ročně zabíjí na 50 tisíc lidí,“ cituje server Sławomira Śmiecha z Ekonomické univerzity v Krakově.
Lakované desky, vlhké dřevo?
Podle experta polského ekonomického think-tanku Instrat Michala Smoleně může část lidí sáhnout nejen po odpadech, ale i po starém nábytku, uhlí nejhorší kvality nebo vlhkém dřevě.
Už na konci července liberální deník Gazeta Wyborcza psal, že Polsko připomíná zbrojnici, ve které se lidé připravují na zimu a shromažďují klestí, železniční pražce, lakované desky, a dokonce i obilí.
Podle GW za to může i nevymahatelnost práva. Zákony sice topení odpady zakazují, ovšem postihů není mnoho. Loni připadla v zemi jedna potrestaná domácnost na jednu obec. Policie může provádět kontroly toho, čím lidé topí, pomocí dronu a následné analýzy.
Informovanost o kvalitě ovzduší se v Polsku v posledních letech lepší. Mnoho měst nainstalovalo senzory a světelné tabule a vydává obyvatelům při zhoršené kvalitě vzduchu doporučení.
