Hlavní obsah

Povládne déle než Merkelová. Orbán vyhrál čtvrté volby v řadě

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán při vítězném projevu v neděli večer.

Reklama

aktualizováno •

Když se v roce 2018 stal Viktor Orbán premiérem potřetí v řadě, prohlásil, že chce v Maďarsku vládnout ještě dalších dvanáct let – tedy až do roku 2030. A zatím se mu jeho plán daří plnit.

Článek

Podle průběžných výsledků opět vyhrál maďarské volby s náskokem národně-konzervativní Fidesz premiéra Viktora Orbána, který favorizovaly i průzkumy. Při sečtení téměř 99 procent hlasů má Fidesz 53,1 procenta a opoziční koalice Společně za Maďarsko přes 35 procent.

Do parlamentu se dostane i krajně pravicové hnutí Naše vlast s více než 6 procenty (7 mandátů) a jeden zástupce německé menšiny.

Znamená to, že si Fidesz počtvrté v řadě udrží v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu, a dokonce oproti volbám v roce 2018 ještě o dva mandáty posílí na 135 křesel z celkových 199. Odvolilo 69,47 procent voličů.

Pokud se Viktor Orbán po nedělním vítězství Fideszu udrží v křesle premiéra až do parlamentních voleb v roce 2026, povládne stejně dlouho jako německá kancléřka Angela Merkelová. Ba dokonce ještě o čtyři roky déle, protože Orbán byl předsedou maďarské vlády už od roku 1998 až do voleb 2002, což z něj dělá vůbec nejdéle vládnoucího premiéra maďarské historie.

I volby v roce 2002 Orbán vyhrál, jenže nedokázal v parlamentu sestavit většinovou koalici a v zemi vládla levice až do vlastní diskreditace a následného Orbánova volebního triumfu v roce 2010. Od té doby Orbán vládl zemi s komfortní ústavní většinou v parlamentu.

Výsledky strany Fidesz ve volbách do maďarského parlamentu
volební rokpočet hlasůpodíl mandátůpolitická role
1990439 4815,44 %opozice
1994379 2955,18 %opozice
19981 263 52238,34 %koaliční vláda
20022 306 76342,49 %opozice
2006*2 272 97942,48 %opozice
2010*2 706 29258,80 %vláda, ústavní většina
Změna ústavy a volebního systému
2014*2 264 48658,79 %vláda, ústavní většina
2018*2 824 20658,79 %vláda, ústavní většina
2022*+2 735 383 s KDNP 67,8 %vláda, ústavní většina
*kandidatura Fidesz v koalici se satelitní stranou KDNP
+ průběžné výsledky

Letošní souboj se sjednocenou opozicí v čele s Péterem Márki-Zayem byl do poslední chvíle napínavý, ovšem favoritem byl i tak Orbán. Do klání vstupoval jako favorit – a svou roli potvrdil.

Maďaři tak znovu odsouhlasili jeho kurz „neliberální demokracie“, kterým směřuje Maďarsko už 12 let. Premiérem se teď stane popáté.

Ne vždy však tento politik prosazoval národně-konzervativní cestu.

Před třiatřiceti lety, v červnu 1989, stál student práv Viktor Orbán před půlmilionovými zástupy na symbolickém pohřbu Imreho Nagye, popraveného premiéra, který se v roce 1956 postavil na stranu protisovětského povstání. Orbán tam vyzval ke svobodným volbám a k odchodu sovětských vojsk ze země; už tehdy se zapsal do maďarské historie.

Stipendium od Sorose

Syn důlního technika – komunisty – a středoškolské učitelky věnoval svou diplomovou práci polskému hnutí Solidarita a už během studií byl protikomunistickým aktivistou. V roce 1988 společně s dalšími univerzitními studenty založil hnutí mladých demokratů se zkratkou Fidesz. Šlo o protipól Maďarského komunistického svazu mládeže.

Fidesz a další disidentské organizace tehdy podporoval americký filantrop maďarského původu George Soros. Orbán dokonce od jeho nadace získal stipendium na studijní pobyt v Oxfordu. Ironií osudu pak Orbán po letech udělal ze Sorose svého úhlavního politického a zdémonizovaného vnějšího nepřítele, kterého jeho garnitura vidí doslova na každém rohu.

Tahle proměna jde ruku v ruce s Orbánovým politickým vývojem. I když teď platí za nacionalistického politika s autoritářskými tendencemi, v politice začínal v 90. letech Orbán jako liberál. Po prvních svobodných volbách v roce 1990 Fidesz, už jako politická strana, zůstal v liberální opozici vůči vládnoucí konzervativní MDF.

Už v roce 1992 se ve Fideszu střetla dvě ideová křídla, což vyústilo v odchod liberálů ze strany. Ve volbách v roce 1994 získal Fidesz jen 7 procent hlasů a po debaklu konzervativní MDF a výhře levice se Orbánova strana přerodila v zástupce konzervativních voličů akcentujících národovecká témata.

Zafungovalo to. Viktor Orbán se stal v roce 1998 poprvé premiérem.

Mladý jako Gross nebo Kurz

Koaliční vládu začal vést, když mu bylo 35 let, tedy v podobném věku jako později například Stanislav Gross nebo ještě o něco mladší rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Během Orbánovy první vlády se oživila maďarská ekonomika, stouply mzdy a klesla nezaměstnanost. Vznikla tzv. Karta Maďara pro maďarské menšiny v zahraničí, rozvíjela se spolupráce ve Visegrádské skupině, země vstoupila do NATO a mílovými kroky mířila i do Evropské unie.

Navzdory úspěchům se nedá opomenout i kritika. Už tehdy se objevovaly zprávy, že Orbánova rodina využívá politické moci k vlastnímu prospěchu nebo že Orbánovi vadí liberální média.

Polský premiér Jerzy Buzek, který vládl zhruba ve stejné době jako Orbán, vzpomíná na lídra Fideszu jako na „neobvykle dynamického politika s osobním charisma, mladého, schopného a průbojného, který na konci 90. let dokázal nakazit svou energií a nekompromisností i Poláky, obzvláště ty mladší“.

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman a Viktor Orbán jako premiéři v roce 2000.

„Doufám, že Viktorovi spoluobčané docení jeho záměry a budou důvěřovat jeho odhodlání. Politik s potenciálem, jaký má Orbán, je potřebný nejen Maďarsku, ale i Evropě,“ píše někdejší polský premiér v předmluvě polského vydání Orbánovy knihy z roku 2009. 

Bylo to rok před volbami, ve kterých si sebejistý Orbán šel pro jasnou výhru.

Hned se zmocni médií!

V dalších Buzkových vzpomínkách z konce 90. let se ale objevuje i jiný Orbán – ten, který se naplno projevil po roce 2010. „Jednou se mě zeptal: ‚Nezmocnil ses veřejnoprávních médií? Měl jsi to udělat první den ve funkci!‘,“ vzpomínal Buzek před několika lety.

Během let 2002–2010, kdy byl Fidesz v opozici, budovala strana svou celostátní strukturu a díky populistické komunikaci si získala své tvrdé voličské jádro. Prostřednictvím přátel strany a podnikatelů také získala vliv na několik důležitých médií.

Drtivé vítězství v roce 2010 pak takříkajíc spadlo Orbánovi do klína po vlastních chybách vlády socialistů a liberálů.

Už rok před volbami přitom bylo zřejmé, že Orbán si nejde jen pro čtyři roky vládnutí, ale pro šanci na celkovou proměnu demokratického systému v Maďarsku.

Foto: Profimedia.cz

Viktor Orbán představuje svoji vládu. Květen 2010.

Hned v roce 2011 prosadil díky dvoutřetinové většině v parlamentu přijetí nové maďarské ústavy, aniž by ji konzultoval s opozicí nebo s občany v referendu. Nová ústava přitom narušila princip dělby moci typický pro demokratické právní státy.

Soudy, média, prokuratura

Vláda, či lépe řečeno strana Fidesz, si postupně podmanila a změnila k obrazu svému ústavní soud, prokuraturu, kulturní instituce, školství, veřejnoprávní média. A pak de facto i naprostou většinu relevantních médií v zemi.

Orbanizace Maďarska logicky znamenala také spor s Evropskou unií, jejíž podstata je opačná od cesty, kterou zvolil Fidesz; spočívá ve svobodě a demokracii, vládě práva, respektování menšin a také dodržování lidských práv.

Spor se kromě výše zmíněných témat vede i o takzvané vnitrostátní konzultace, ve kterých se Orbánova vláda umně napsanými zavádějícími otázkami ptá Maďarů na jejich postoje, omezení fungování neziskových organizací, vyvolávání nenávisti vůči sexuálním menšinám a dalším skupinám a mnoho dalšího.

Permanentní mobilizace vnějším nepřítelem

Navzdory tomu, nebo možná i díky tomu, od roku 2010 vyhrála Orbánova strana všechny volby. Vždy dokáže své voliče mobilizovat.

Například v parlamentních volbách v roce 2018 i ve volbách do Evropského parlamentu o rok později popoháněl lidi k volebním urnám tématem muslimské migrace, ochrany tradic a kontrastu k „pokřivenému Západu“ či spiknutím blíže neurčené mocnosti.

I na základě sporu s unijními institucemi vyvolává Orbán dojem, že vlastně nemá v politice ústavní většinu, ale je sám ohroženou menšinou.

Roli hrál i strach před terorismem v Evropě a také kontinuální rétorika obrany křesťanství. I v otázce náboženství přitom Orbán prošel proměnou. Ještě na přelomu 80. a 90. let se považoval spíše za ateistu, což se změnilo zřejmě pod vlivem jeho manželky Anikó Lévaiové.

Politicky pomáhá Orbánovi i dřívější image „chlápka z venkova“ (navzdory právnickému vzdělání a Sorosově stipendiu), početná rodina, fotky s vnoučaty a vztah k fotbalu.

Směr, kterým se Orbán v posledních 20 letech vydal, se dá demonstrovat na dvou ukázkových případech.

V roce 2001 společně se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou a eurokomisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem přestřihnul pásku na znovu postaveném mostě Márie Valérie mezi maďarskou Ostřihomí a slovenským Štúrovem. Šlo o velký symbol společné cesty Slovenska a Maďarska do Unie, na které se Orbán jako premiér podílel.

O 20 let později na stejném místě už proti Evropské unii burcoval. Pro dnešního Orbána už most neznamená cestu do EU, ale potřebu „boje proti Bruselu“ a „osamělost středoevropských států“. „Dnes už Brusel nestojí na straně středoevropských národů jako před 20 lety,“ prohlásil na podzim 2021 Orbán, pro kterého jsou „Brusel“ se zmíněným Sorosem hlavními strašáky.

Foto: Profimedia.cz

Mítink maďarského premiéra Viktora Orbána ve městě Székesfehérvár.

Strašák naopak není země, která se rychle mění z autoritářské na totalitární.

Dnešní Rusko si omotalo orbánovské Maďarsko kolem prstu a kromě různých dalších aktivit ho drží na vodítku hlavně velkou závislostí na poli energetiky – nejde jen o plyn, ale i o jadernou energetiku.

Před 21 lety byla Ukrajina klíčová

Tomu odpovídá i změna Orbánova přístupu k Ukrajině. „Bez záruk nezávislosti Ukrajiny je v ohrožení celý bezpečnostní systém vzniklý po konci studené války,“ řekl Orbán před 21 lety v rozhovoru pro americký list The New York Times. Ukrajina pro něj tehdy byla klíčovou zemí pro bezpečnost v Evropě. „Pro celou Evropu je životně důležité, aby si Ukrajina zachovala svou nezávislost po všech stránkách, zejména co se politiky a bezpečnosti týče,“ tvrdil dál Orbán.

V ostrém kontrastu teď stojí jeho „pragmatický“ postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Ruskou agresi sice premiér odsoudil, ale šéfa Kremlu Vladimira Putina osobně nekritizoval. Celé nedělní volby vykreslil jako volbu pro mír a stabilitu, které podle něj může Maďarsku zajistit jedině Fidesz. V případě vítězství opozice hrozilo podle Orbána zavlečení Maďarska do války.

Maďarská vláda také – na rozdíl od jiných členů Evropské unie a NATO – nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní. Nepovolila ani jejich převoz přes maďarské území.

Navzdory domácí opoziční i mezinárodní kritice za kormidlování Maďarska k autoritářství vyhrává Viktor Orbán dál. Tuto neděli se mu podařilo porazit i širokou opoziční koalici – jeho politika i charisma na velkou část Maďarů funguje i po 12 letech u moci.

Podle sociologa Laszla Bruszta ze Středoevropské univerzity volí Fidesz pestrobarevná skupina lidí. „Jde z části o ty, kteří si zakládají na své důstojnosti – před rokem 2010 měli pocit, že maďarství a jeho hodnoty jsou speciální a že na nich záleží. A Orbán je oslovil. Pak jsou to lidé, již neměli sociální jistoty, ti ze střední, nižší střední třídy, ale taky lidi bez zaměstnání, často bez možnosti dostat se k penězům. A pak Fidesz také volili ti, kterým šlo o posílení maďarské střední třídy, lidé, co si považují nízkých daní a chtějí jet na několikatýdenní dovolenou do Chorvatska k moři,“ vysvětlil sociolog v podcastu Seznam Zpráv Checkpoint.

V neděli si Viktor Orbán mohl v kalendáři odškrtnout další čtyři roky na cestě za avizovaným cílem: udržet se u vlády až do roku 2030.

Reklama

Související témata:

Doporučované